Školy s vysokou neúspěšností u maturit – ředitelé neřídí, učitelé učí (nudně), studenti nestudují

pondělí 1. října 2018 ·

Česká školní inspekce sleduje neúspěšné školy opakovaně a dlouhodobě od školního roku 2013/14. Letos navštívila vzorek 42 škol – z toho cca 60 % bylo zřizováno kraji, cca 40 % soukromých. 56 % žáků těchto škol bylo ve společné části maturit neúspěšných.

93 % žáků těchto škol bylo podle zjištění přijato ke studiu bez ohledu na jejich vzdělávací výsledky a studijní předpoklady. Jejich průběžná klasifikace na SŠ byla zřejmě nadhodnocována. Nejvíce neúspěšných žáků bylo v nástavbovém studiu oboru Podnikání. Ve dvou třetinách škol se vyskytují žáci, kteří po úspěšném absolvování všech ročníků třikrát v maturitní zkoušce neuspěli a byli znovu přijati ke studiu ve stejném oboru (průměr 4,3 žáci na jednu školu).

Jen jedna třetina žáků studium dokončila. Kromě neúspěšnosti u maturit byly příčinou i odchody ze vzdělávání. Velké absence neúspěšných žáků (43 % všech zameškaných hodin na školách!) dokladují malou motivaci studentů k dokončení studia.

Ve třech čtvrtinách těchto škol nejsou vize školy a strategie k jejich dosažení na postačující úrovni. Školní vzdělávací programy jsou často zpracovány formálně, nezohledňují reálnou situaci a nemohou poskytovat učitelům jasné vodítko.

Vedení škol neprovádí v dostatečné míře hospitace, dokonce ani v maturitních předmětech. Ke zlepšování nepřispívá ani stav kvalifikovanosti pedagogického sboru – aprobovanost je nízká (CJ 67 %, M 80 %) a fluktuace učitelů příliš častá (během 3 let CJ 68 %, M 59 % a ČJ 44 %). V hodinách převažovala frontální výuka a samostatná práce žáků. Jako jednotvárná byla hodnocena více než třetina hodin. Pouze ve čtvrtině hodin vytvářeli učitelé takové podmínky a podněty, aby aktivní byli především žáci. Více než čtyři pětiny navštívených škol získávaly průběžné informace o vzdělávacích výsledcích žáků nahodile nebo v omezené míře.

Pouze v 45,2 % hodnocených škol zohledňují pedagogové dostatečně individuální specifické vzdělávací potřeby žáků a jejich dosavadní znalosti a dovednosti a snaží se rozvíjet všechny oblasti vzdělávacích cílů. Významným negativním zjištěním je skutečnost, že v polovině hodnocených škol většina pedagogů při přípravě výuky tyto aspekty nebere v úvahu.

Přibližně jen jedna pětina škol prokazatelně informuje zákonné zástupce žáků o jejich studijních neúspěších a ztrácí tak možnost spolupráce s rodinou.

Vedení hodnocených škol neřídí pedagogické procesy dostatečně. Převážná většina vedení těchto škol (78,6 %) podněcuje pedagogický rozvoj školy jen v malé míře. Ve dvou třetinách škol jejich vedení provádí pouze nepravidelné hodnocení práce pedagogů a poskytuje jim nedostatečnou zpětnou vazbu (případně zpětnou vazbu neposkytuje vůbec). Vedení škol sice vyhodnocuje důležité oblasti pedagogických procesů, avšak s výsledky autoevaluačních procesů dále nepracuje.

Česká školní inspekce zjistila, že výběr témat dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nezohledňuje dostatečně potřeby školy v souvislosti s předměty společné části maturitní zkoušky. Důraz nebyl kladen na vzdělávání pedagogů zaměřené na témata související s možnostmi snižovat riziko neúspěšnosti žáků. Vzdělávání nebylo zaměřeno ani na využívání efektivnějších forem a metod výuky (skupinová práce, aktivizující metody apod.).

Velmi negativním zjištěním je pak skutečnost, že 56 % škol i přes dlouhodobě neuspokojivé výsledky svých žáků ve společné části maturitní zkoušky k žádným opatřením doposud nepřistoupilo. Analýzu příčin vysoké neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky prokazatelně provádí jen necelé dvě pětiny škol.

Ze závěrů pedagogických rad a jednání předmětových komisí vyplývá, že za hlavní důvod neprospěchu žáků mají tyto orgány tendenci považovat především nedostatečný studijní potenciál žáků, jejich nízkou motivaci ke studiu a vysokou absenci ve výuce, přičemž však adekvátní opatření (např. opatření v organizaci přijímacího řízení, účinná opatření v průběhu výuky) školy nepřijímají.

Znamená to tedy, že většina hodnocených škol hledá příčiny malé úspěšnosti svých žáků primárně (či pouze) u těchto žáků, aniž by reflektovala své vlastní nedostatky.

Česká školní inspekce ve 33 ze 42 hodnocených škol doporučila zvážit omezení nabídky oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou (tzn. nepřijímat další žáky ke vzdělávání) nebo podat žádost o výmaz těchto oborů vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení.

Podrobné komentáře a grafy k jednotlivým zjištěním najdete ZDE.

Připravila Jana Hrubá

0 komentářů: