Tomáš Feřtek: Maturity na potítku. Jejich změnu už jsme potřebovali. Covid ji jen urychlil

pondělí 8. února 2021 ·

Narýsoval ministr Plaga úpravy včas? Vypustil ty správné části? Měl něco udělat jinak? A na co jsme v debatě o maturitách zapomněli?


Zdroj: Aktuálně.cz 1. 2. 2021 


Pokud jde o rychlost změn, šlapeme ve středu pelotonu. Jsou země, které stihly maturantům říct o něco dříve, co je čeká, jiné jsou ještě za námi. Je začátek února. Jaká bude situace v dubnu a květnu, nikdo neví, takže se dá říct, že na tomto poli jsme mnoho nepromeškali.


Ministr zrušil slohy z češtiny i angličtiny, zachoval didaktické testy, dal ředitelům a ředitelkám velkou míru volnosti, jak profilovou část maturity přizpůsobit konkrétní škole. A doporučil jim, aby zohlednili situaci maturitního ročníku a orientovali zkoušku na praktické dovednosti. Případně aby zvážili, zda nenahradit ústní zkoušení závěrečnou maturitní prací nebo projektem. Tedy aby tolik nestavěli na akademických znalostech, ale směřovali k jejich praktickému využití. Udělal dobře?



Pevný bod v plovoucím prostoru


Například na zachování maturitních testů lze mít zcela protikladné názory. Z hlediska budoucnosti jde o zastaralý způsob ověřování znalostí, tedy o něco, co lze snadno oželet. Je ale zajímavé, že pedagogický terén, a to od žáků po učitele a ředitele, právě o zachování testů jednoznačně stojí. Ten důvod je jednoduchý a do značné míry psychologický.


Velká část maturit se letos mění – písemné práce přecházejí pod gesci škol, stát do značné míry přestal mluvit i do podoby ústních zkoušek. Testy a jejich podoba tak zůstaly jedinou jistotou v procesu, kde se změny naplánované ministerstvem sečetly se změnami způsobenými pandemií - a výsledný koktejl vnímají učitelé i žáci jako rizikový.


Jak bude vypadat školní – profilová část maturity, nikdo přesně neví, v nové podobě to bude poprvé. Takže jsou všichni vděčni za testy, jejichž podoba je známá, a tedy se na ně lze relativně snadno připravit. Představují pevný bod v plovoucím prostoru.


Pokud se někde má maturitě ubrat, a to asi nutné je, pak je zrušení slohů správnou cestou. Za prvé je ten důvod epidemiologický – jinak než pohromadě ve třídách se slohy psát nedají. Za druhé – schopnost psát se buduje dlouhodobě, není to něco, co můžete "došprtat". Tedy i když ji na konci školy neověříme slohovkou, na reálných dovednostech maturantů se mnoho nezmění.



Školy s náskokem


Školní části maturit ministr nevelí, může jen doporučovat. A to, co řekl, lze považovat za rozumné. Zákon už dlouho umožňuje školám, aby kromě ústních zkoušek maturanti obhajovali závěrečnou práci nebo výsledky odborného projektu. A mnohé střední školy to už také dělají.


Aktuální situace výhody této podoby maturit ještě zvýraznila. Na projektu se dá pracovat samostatně nebo v malé skupince a on-line. Při obhajobě může maturant dát najevo schopnost psát, připravit prezentaci, pracovat se zdroji včetně cizojazyčných, mluvit srozumitelně před komisí. Má možnost předvést syntézu toho, co ho škola naučila.


A hlavně – výsledek je hmatatelný a nese pro vysokou školu nebo zaměstnavatele jasnou informaci, co absolventa zajímá, co prozkoumal a zvládl. Opět věc, která se cení v časech, kdy se nedá vyloučit, že část veřejnosti bude maturitní vysvědčení s datem 2021 považovat za "cinknuté".


Samozřejmě že pro část maturantů to může být šok, krok na neznámou a nepřipravenou půdu. Což by asi měla škola při proměně školní části zkoušky zohlednit a nenutit do takové práce žáky, kteří si ji nikdy nevyzkoušeli. Zároveň se ale ukazuje, co se během pandemie potvrdilo už vícekrát: ti, kteří vzali deset let běžící reformu vážně a změnili způsob školní práce, mají dnes náskok.


Školy, kde byli učitelé už před loňským jarem zvyklí organizovat část výuky on-line, krize nezaskočila. Sborovny, které stavěly na spolupráci učitelů, ji daleko snadněji přenesly do distanční podoby, než sborovny, kde sedí čtyřicet nespolupracujících sólistů. A školy, kde se studentské závěrečné práce dělají už pět i více let, ministrovo doporučení snadno uskuteční. Prostě jen přenesou váhu z levé nohy na pravou. Jsou připravené. Potvrdilo se, že základem moderní vzdělanosti je schopnost improvizovat, přizpůsobit se změnám a využít z nich to pozitivní.



Zedník na distanční výuce


Při vědomí toho, že dnes v krizi vybíráme jen to lepší řešení z mnoha možných špatných, lze maturitní model 2021 – tedy jednoduché a předvídatelné testy z češtiny a matematiky / cizího jazyka, doplněné odborně zaměřenou školní prací – považovat za dobrou cestu. Má ovšem tři podstatná ale.


Za prvé – jak budou vypadat testy? Ministr Plaga vyzval k jejich zjednodušení a přizpůsobení tomu, co maturanti reálně stihli probrat. A šéfka Cermatu Kleňhová odpověděla, že to z různých důvodů udělat nelze. Jenže vyhazovat budoucího elektrikáře kvůli ztracenému bodu v testu z matematiky či češtiny není v téhle situaci dobrý nápad. Pokud nelze přizpůsobit testy, měl by ministr zvážit, jak přizpůsobit hodnocení.


Za druhé – jak se podaří přesvědčit vysoké školy, které jsou zvyklé stavět přijímací řízení na čistě akademických znalostech, že by měly změnit přístup, posunout přijímačky co nejdál a přemýšlet o jejich podobě?


Za třetí – jak pomůžeme té třetině středoškoláků, která nekončí studium na maturitním oboru, ale na učilišti? Soustružit a zdít se distančně nenaučíte a na příští pracovní uplatnění vyučených to může mít zásadní vliv. Tady je pomoc státu nutná. Možná bude třeba posunout jak výuku, tak praktickou část závěrečných zkoušek na léto. Ale bude s tím spojeno mnoho praktických problémů, které by ministerstvo mělo začít řešit co nejdříve.


Krizová rozhodnutí ministra Plagy ohledně maturit a závěrečných zkoušek lze považovat za správná. Ale další desítky problémů na rychlé a srozumitelné rozhodnutí teprve čekají.



Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin.



0 komentářů: