Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

pondělí 7. června 2021 ·

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.


Zdroj: ČOSIV 26. 5. 2021


V důsledku pandemie hrozí zvýšené riziko umísťování dětí do psychiatrických a ústavních služeb z důvodů problémového chování či záškoláctví, předčasné odchody ze vzdělávání či vracení dětí ze škol do školek či propadání, které jsou pro děti vždy zraňující a stigmatizující. Výraznou roli v prospívání dítěte během pandemie hraje socioekonomické prostředí rodiny dítěte a prohloubení již tak vysokých nerovností ve vzdělávání. Výrazný je však podle dostupných dat také nárůst duševních obtíží i vážných duševních onemocnění dětí a mládeže, patologického chování (agrese, šikana, závislostní chování) a nárůst násilí v rodinách. Všechny děti, zejména však děti ohrožené a znevýhodněné, proto v dnešní době potřebují zvýšenou podporu nejen v učení, ale také v psychosociální oblasti.


Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto ve spolupráci s dalšími odbornými partnery přichází s návrhem opatření pro mírnění dopadů pandemie na děti a mladistvé v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR.



Ke zmírnění dopadů pandemie je nyní nezbytné na všech stupních vzdělávání v krátkodobém horizontu:



1. Adekvátně finančně podpořit obnovu pandemií silně zasaženého základního, předškolního a středoškolského vzdělávání z Národního plánu obnovy


Investice do vzdělávání mají vysokou návratnost a preventují budoucí sociální problémy i negativní ekonomické dopady. Národní plán obnovy má za cíl mírnit dopady pandemie COVID 19 na stav obyvatelstva. Bohužel se ale zaměřuje více na budování infrastruktury než na skutečnou podporu konkrétních pandemií ohrožených lidí. 


Národní plán operuje s částkou 192 miliard, přičemž na podporu vzdělávání je plánováno jen necelých 18 miliard. Z toho na cílenou vzdělávací podporu znevýhodněných a ohrožených dětí putují necelé tři miliardy. Na podporu škol v sociálně vyloučených lokalitách 2 miliardy, a na doučování všech potřebných dětí je aktuálně narozpočtována jen 1 miliarda. Obě tyto alokace nepostačí na podporu všech potřebných dětí po roce distančního vzdělávání nebo dokonce zcela bez kontaktu se školou (50–100 tisíc dětí podle dat ČŠI) ani k podpoře všech potřebných škol v socioekonomicky znevýhodněných oblastech (nejen sociálně vyloučené lokality). Na podporu duševního zdraví plán bez ohledu na dostupná data nemyslí vůbec. 



2. Identifikovat děti a mladistvé ohrožené školním neúspěchem a duševními obtížemi


Na centrální úrovni, ideálně ve spolupráci s dalšími aktéry, vytvořit srozumitelný metodický pokyn, jak ohrožené děti identifikovat, jak rozpoznat varovné signály, jak s ohroženými dětmi pracovat a jak je efektivně podpořit. Zvýšenou informační, metodickou i finanční podporu zaměřit na školy, které selhávaly v distanční výuce a/nebo se jedná o školy ze sociálně znevýhodněných územích a zavést tzv. indexové financování podle míry specifické lokální zátěže a indexu sociálního znevýhodnění v daném v území (více podpory tam, kde je třeba). Každá škola musí mít povinnost identifikovat děti, pro které bylo dlouhodobé distanční vzdělávání výrazným rizikovým faktorem (např. nebyly v kontaktu se školou, výrazně se zhoršilo jejich chování a/nebo vzdělávací výsledky, vykazují duševní obtíže) a poskytnout jim adekvátní podporu.



3. Systémově podpořit prevenci školní neúspěšnosti


Navrhnout a dostatečně finančně podpořit celorepublikový plán doučování, který doplní a posílí pedagogické intervence poskytované jednotlivými školami. Doučování musí být dostupné pro každé dítě, které to potřebuje. U dětí s odlišným mateřským jazykem podpořit rozvoj češtiny jako druhého jazyka. Na prevenci školní neúspěšnosti musí být vyhrazeny dostatečné finanční zdroje (např. z alokace na oblast vzdělávání v Národním plánu obnovy) a dostatečné personální kapacity. K upevnění základního učiva lze využít také reedukační kroužky a další podpůrné programy.



4. Do podpory ohrožených dětí zapojit veškeré dostupné kapacity a spolupracovat s přirozenými partnery v území


K doučování aktivizovat nejen interní kapacity ve školách (pracovníky ŠPP, učitele, asistenty pedagoga, vychovatele), ale také lokální přirozené partnery a dobrovolníky (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, knihovny, doučování ze strany studentů pedagogických fakult). Podpořit vzájemné doučování, spolupráci a dobré vztahy mezi žáky.



5. Zajistit dostupnost školních poradenských pracovníků všem dětem i rodičům


Poradenští pracovníci by měli být v kontaktu s potřebnými žáky i rodinami. Školy by měly o službách svých poradenských pracovníků děti i rodiče pravidelně informovat a potřebné děti a rodiny aktivně oslovovat.



6. Informovat děti i rodiče o krizových a psychologických službách


Školy by měly sdílet s dětmi i rodiči informace o dostupných krizových a psychologických službách, např. o možnosti využití nejrůznějších linek, (např. Linka bezpečí, Linka pro rodinu a školu, psychologická pomoc pedagogům a rodičům Zapojme všechny, web Opatruj.se) a dalších podpůrných služeb.



7. Zvyšovat povědomí pedagogů o projevech ohrožení dítěte a postupech zajištění pomoci


Řada dětí se během pandemie neměla dobře. Rodiny byly vystaveny velkému tlaku, výrazně narostlo násilí i hádky a řada rodin měla méně času i energie věnovat se potřebám dětí. Pedagogové by měli v tomto období cíleně sledovat signály a neobvyklé projevy ze strany dítěte i jeho okolí a při jejich identifikaci podniknut další kroky vedoucí k podpoře a ochraně dítěte. Mezi tyto signály patří: výrazná a opakovaná psychická nepohoda, zjevné zhoršování v již získaných dovednostech nebo evidentní neprospívání dítěte.



8. Zaměřit školní vzdělávací programy na základní obsahy a kompetence a podpořit dobrou adaptaci dětí po návratu do škol


Upevnění základních obsahů a rozvoj kompetencí by mělo být prioritou vzdělávání v nadcházejícím období, což by mělo být reflektováno ve školních vzdělávacích programech škol. Žáci se vrací do škol s různou úrovní znalostí učiva. Dobrá adaptace dětí po návratu do školy je předpokladem, aby se děti cítily bezpečně a mohly se učit. Prioritou by mělo být nejprve ošetřit bezpečné prostředí a vztahy a následně zopakovat a upevnit základy. Nikoliv pokračovat dál v plném tempu, snažit se probrat vše, co obvykle, a stresovat děti doháněním podkladů pro klasifikaci.



9. Řídit proces zmírnění dopadů pandemie na centrální úrovni


V rámci MŠMT sekce II Vzdělávání mládeže pod odborem řízení regionálního školství iniciovat vznik oddělení zaměřeného na mírnění dopadů COVID19. Oddělení by mělo v gesci identifikaci ohrožených dětí, zacílení podpory a průběžné vyhodnocování efektivity zvolených strategií. Zároveň bude tento odbor koordinovat meziresortní postup (MŠMT, MPSV, ASZ, MZ) a spolupráci s profesními asociacemi, pedagogickými fakultami, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry ve vzdělávání.



Návrhy na opatření ve střednědobém a dlouhodobém horizontu si můžete přečíst ZDE.




1 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
7. června 2021 5:11  

Zatím jsem nečetl žádný krátkodobý plán, který by obsahoval snížení akutního rizika opakování ročníku. Odložení klasifikace spolu s prázdninovým doučováním by při tom bylo poměrně jednoduché, i v našich poměrech je pravděpodobně nezbytná mezirezortní spolupráce řešitelná. A narychlo to není, času na přípravu bylo dost a problém je identifikován už řadu měsíců.