Expertní panel zveřejnil zadání pro revizi RVP. Hlavní doporučení SKAV

čtvrtek 31. března 2022 ·

Po několikaleté přestávce ministerstvo školství v září 2021 znovu odstartovalo práce na revizi kurikula. Expertní panel nyní zveřejnil výsledek svého šestiměsíčního úsilí, dokument Hlavní směry revize RVP ZP. Ten má sloužit jako zadání pro vlastní kurikulární reformu. Pokud vše půjde podle plánu, mají školy podle nového kurikula začít učit již od školního roku 2024/2025.


SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání) dlouhodobě upozorňuje, že při revizi nejde jen o často zmiňovaný požadavek na „provzdušnění“ a snížení objemu “učiva”, ale že je potřeba mnohem hlubších změn, které by vzdělávacímu systému umožnily reagovat na krize a výzvy ovlivňující kvalitu života především mladé generace.


“Hlavní směry revize RVP ZV přinášejí některá příjemná překvapení. Za jednoznačně pozitivní považuji to, jak důležitý je podle expertního panelu wellbeing ve vzdělávání. Vítám také kompetenční pojetí kurikula a snahu nevázat ověřování v uzlových bodech na budoucnost žáka. Dobrých jednotlivostí je v dokumentu víc. Bohužel, v některých zásadních otázkách dokument žádný ‚hlavní směr‘ neukazuje, nebo jen mlhavě. Za velký problém také považuji obtížnou čitelnost tohoto téměř stostránkového díla. Myslím, že dokumentu by prospěla redukce obsahu o 50% a jeho jasné rozdělení na jádro věci a na rozvíjející obsah. SKAV připravuje stanovisko, ve kterém se k dokumentu konkrétně vyjádří,” říká Tomáš Kuba, vedoucí pracovní skupiny SKAV pro revizi RVP.


Dokument Hlavní směry revize RVP ZV je k dispozici ZDE.


Odborné stanovisko SKAV k revizi RVP si můžete přečíst ZDE. Z něj vyjímáme:



Hlavní doporučení SKAV 


1. Vyjděme ze stávajících cílů vzdělávání uvedených ve školském zákoně v celé jejich šíři a naplňme je moderním obsahem. Základ vystihující hlavní cíle vzdělávání je ukotven ve školském zákoně, kde je získání všeobecného vzdělání jen jedním ze sedmi cílů – smyslem vzdělávání tedy nemá být primárně osvojování učiva. Rámcové vzdělávací programy musejí tyto cíle respektovat a rozvíjet všechny rovnoměrně. Je potřeba, aby byly cíle vzdělávání v RVP popsány stručnou, atraktivní a srozumitelnou formou. Za inspirativní považujeme definici cílů vzdělávání např. od prof. Michaela Fullana (Vzdělání má pomoci lidem orientovat se ve světě a dělat ho lepším) nebo cíle vzdělávání z finského kurikula (Podporovat růst lidské bytosti a poskytovat kompetence potřebné pro zapojení v demokratické společnosti a pro udržitelný způsob života). 


2. Sestavme vhodný výchozí kompetenční rámec RVP, reagující na výše popsané výzvy. Rámec relevantní pro svět blízké budoucnosti musí mít ve svém středu člověka a svět (nikoli učivo) a musí proaktivně mířit na usilování o osobní jedinečné mistrovství každého (naplňování maximálního potenciálu každého žáka). Strategie 2030+ doporučuje zohlednit Klíčové kompetence Rady EU. To by však nemělo znamenat jejich kompaktní přejímání jako celku, ale zohlednit potřeby českého vzdělávacího systému s ohledem na aktuální společenské výzvy. Obdobný přístup se propsal do národního kurikula např. Irska, Skotska či Finska. Další inspirativní sady jsou například kompetence týmu prof. Michaela Fullana či rámec kompetencí k udržitelnosti UNESCO


3. Kompetence se musejí důsledně propsat do celého pojetí a do všech pater struktury RVP, od základního rámce až po vzdělávací výsledky. Je proto nezbytné, aby zvolený základní rámec nezůstal jen úvodní kapitolou, ale aby skutečně šlo o základní princip celého kurikula, který bude celým RVP prostupovat včetně provázání směrem k RVP dalších stupňů vzdělání. 


4. RVP jasně zahrnuje wellbeing. V novém kurikulu je zajištěn systematický přístup k podpoře wellbeingu ve vymezení základních podmínek vzdělávání a vzdělávacích výsledků v oblasti wellbeingu. Nezbytnou podmínkou wellbeingu je podpora individualizace a sebeřízeného učení. V tomto směru plně podporujeme stanovisko Partnerství pro vzdělávání 2030+. Pro úspěch takto komplexní reformy je bezpodmínečně nutné zajistit podporu školám, transparentní proces revize, otevřenou komunikaci a budování důvěry v systému. Žádná revize RVP nedosáhne výrazného zlepšení, nebude-li podepřená výraznou podporou škol při implementaci na všech úrovních. Nejde jen o finanční zajištění implementace, které je základem, ale i o metodickou podporu v souladu s opatřeními č. 3 a 4 Implementační karty Revize RVP Strategie 2030+.


Udržení, případně prohloubení otevřenosti v komunikaci o revizi RVP a jeho implementaci je další cestou, jak zajistit důvěru škol ve smysluplnost revize. Zároveň je potřeba budovat důvěru v celém systému i směrem shora dolů – posilovat důvěru ministerstva a centrálních institucí vůči školám, škol vůči svým pedagogům, pedagogů vůči žákům. Důvěru je přitom nutné budovat skrze reálné skutky – např. zavedením středního článku podpory, předřazení podpory škol před jejich kontrolu.



1 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
31. března 2022 5:49  

Pravděpodobně opakujeme stejnou chybu, revize ZV nemá vazbu na středoškolské vzdělávání. To tu základku můžeme reformovat do aleluja, ale pak přijde den přijímaček na 8G, 6G, 4G a další čtyřleté maturitní obory a můžeme se jít s celou reformou základky leda tak vyfotit.