Na 99 středních školách, tedy téměř desetině všech v Česku, nedosáhne maturity minimálně 30 procent žáků. V případě 21 středních pak platí, že neúspěšná je většina studentů v ročníku.
Zdroj: Seznam Zprávy.cz 25. 1. 2023
Učitelé je nechají projít až do posledního ročníku, pak je ale
nepřipustí k maturitě, případně žáci nezvládnou její společnou část. Nejde
přitom o žádnou vzácnou výjimku. Téměř každá desátá střední škola má tuto
takzvanou hrubou neúspěšnost svých žáků mezi 30 a 75 procenty.
„Hrubou neúspěšnost používáme, protože zaznamenáváme školy, které
mají svou strategii postavenou na tom, že přijmou žáky, dovedou je do čtvrtého
ročníku a na jeho konci je nechají propadnout, aby jim nekazili čistou
neúspěšnost,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Právě čistá neúspěšnost maturantů se totiž sleduje především
a orientují se podle ní také uchazeči nebo jejich rodiče. Jde tedy sice
také o podíl neúspěšných žáků, ale pouze těch z ročníku, kteří se
skutečně maturity zúčastnili.
„Mají tak pocit, že škola dopadla dobře, ale do čísla se už
nezapočítá, že třeba pětina nebo třetina žáků čtvrtého ročníku k maturitě
vůbec nešla. V lepším případě jdou na první termín na podzim,
v horším propadnou,“ dodává Zatloukal.
Takto existuje v Česku hned 21 středních škol, kde
většina žáků maturitu nezvládne nebo k ní není připuštěna. Jejich hrubá
neúspěšnost se podle dat za minulý školní rok pohybuje od 50 až do
75 procent.
Žáci bez motivace. Ale co školy?
Ve většině případů takoví žáci nemají podle ředitelů
a učitelů dostatečnou motivaci, aby se k maturitě dostali.
„Ale proč je výuka nebaví, v jakém prostředí se vzdělávají?
Dostávají zpětnou vazbu? A jak je školy podporují?“ ptá se ale ústřední
školní inspektor.
Ze zjištění České školní inspekce vychází, že právě střední školy
zaostávají v práci se svými žáky. Učitelé v hodinách například
nevytvářejí podmínky, aby mohli být aktivní. Daří se to učitelům
v 70 procentech případů na prvním stupni základních škol a v 52 procentech
na druhých stupních. Na čtyřletých maturitních oborech to je ale jen
41 procent a na nematuritních dokonce 29 procent.
V prevenci školní neúspěšnosti hraje velkou roli pozitivní školní
klima, díky kterému se daří předcházet neúspěchu při studiu nebo rizikovému
chování. Ale jen 31 procent středních škol vyhodnocuje školní klima
pravidelně, téměř pětina naopak vůbec.
„Co se týče znaků kvalitní výuky, třetina učitelů na základních
školách a někde až polovina je realizuje alespoň v nějaké podobě. Ve
středním vzdělávání bohužel nic z toho v takovém podílu
nezaznamenáváme,“ dodává další nelichotivé zjištění Zatloukal.
Přitom 70 procent středních odborných škol kritizuje úroveň
nabytých znalostí, se kterou děti přicházejí ze základek. Ale většina středních
škol své žáky nedokáže dostatečně posunout. Cesta je, a to i na
učilištích. Nejlepším takovým školám v Česku se například osvědčilo
zaměstnávání vlastních absolventů, kteří svými osobními zkušenostmi mohou žáky
vhodně motivovat.
0 komentářů:
Okomentovat