Nová reforma výuky původně počítala s tím, že se část dětí bude učit jen základní úroveň předmětu a složitější obsah zůstane pouze pro talentovanější žáky. Kritizované rozdělení ale nakonec padlo.
Zdroj: Seznam.zprávy
1. 2. 2023
Ministerstvo školství dotlačilo vozík s největší reformou
vzdělávání za posledních 15 let zase o kousek dál. Na kostrbaté cestě
směrem k inovované výuce pro 21. století z něj ale vypadlo
kritizované dělení učiva.
Učitelé tak nebudou v jednotlivých předmětech rozdělovat žáky
na jednu skupinu, která zvládne jen základní úroveň, a druhou, s níž
je možné pracovat i na náročnějším obsahu.
Proti tomuto dělení se už dříve vymezily například Stálá
konference asociací ve vzdělávání, EDUin nebo Asociace ředitelů základních
škol.
„Stanoví se pouze společný obsahový základ určený všem žákům
v příslušném stupni vzdělávání,“ píše se ve finálním ministerském zadání
pro Národní pedagogický institut (NPI), který reformu připravuje.
Ministerstvo školství mělo původně plán reformy schválit už loni
v létě, přípravy se ale zadrhly na několika sporných bodech. Jedním
z nich bylo právě dělení učiva. Druhý zásadní spor si veze reforma zatím
s sebou – stále se nedořešilo, zda se děti budou druhý cizí jazyk na
základních školách stále učit povinně.
Rok 2024 platí, zpoždění
navzdory
Přes zdržení ale Ministerstvo školství stále počítá, že dodrží
původně schválený harmonogram. Dobrovolně by podle nového vzdělávacího programu
mohly školy začít učit od září 2024. O rok později už by to bylo
povinně minimálně pro 1. a 6. ročník.
„Národní pedagogický institut ČR má již nějaký čas
k dispozici dokument Hlavní směry revize RVP ZV, podle kterého již byly
zahájeny práce na samotné revizi. Technické zadání, které nyní od Ministerstva
školství obdržíme, je důležité zejména z hlediska zpřesnění
požadavků,“ věří ředitel NPI Ivo Jupa, že se termíny zvládnou.
Radši do hloubky než do šířky
Klíčovým bodem reformy je redukce a inovace vzdělávacího
obsahu, tedy aby se na děti nevalilo zbytečně velké množství témat, na jejichž
důkladné probrání nezbyde čas.
„Z hlediska obsahu je cílem upřednostnit hloubku a trvalost
porozumění a schopnost aplikace základních pojmů a principů před
množství témat. Školy tak budou mít díky disponibilním hodinám zhruba celou
pětinu času na prohlubování či rozvíjení vzdělávacího obsahu. U prvních
stupňů to bude 15 procent, u druhých pak dvakrát více, tedy
30 procent,“ říká předseda skupiny expertů MŠMT pro reformu
výuky Jan Jiterský.
Individualizovaná výuka bude moct mít podle Jiterského podobu
například projektového vyučování. Školy budou moct pro žáky pořádat třeba
programové pobyty a semináře na konkrétní témata. Celkový počet hodin
školáků se oproti stávajícímu stavu měnit nebude.
Děti na prvním stupni se tak podle dokumentu budou učit
118 hodin, z čehož 100 hodin bude vyhrazeno pro společný základ.
Žáci druhého stupně budou mít 122 hodin, z toho společnému základu
bude věnováno 86 hodin. Pokrok každého žáka se bude sledovat
v takzvaných uzlových bodech, které budou tři.
„Ve 3. ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem
pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická
gramotnost. Dalšími uzlovými body pak budou
5. a 9. ročník,“ doplňuje náměstkyně
ministra školství Martina Běťáková.
0 komentářů:
Okomentovat