EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.
Zdroj: Homepage 2023 – Audit vzdělávacího systému. Všechny ročníky od roku 2014 najdete publikované na tomto webu.
Audit se ohlíží za uplynulým rokem a z pohledu nezávislé instituce
hodnotí stav vzdělávacího systému, trendy ve vzdělávací politice a tendence,
jež tuto oblast ovlivňují. Skládá z přehledu událostí předchozího roku a analýz, které se věnují
vybraným tématům. Rozhodně stojí za přečtení. Zde jsme vybrali hlavní témata a jejich doporučení pro
zodpovědné aktéry vzdělávací politiky:
Kapacity a naplněnost veřejných
základních škol
Autoři: Miroslav Hřebecký, Silvie Rita Kučerová, Petr Meyer
V posledním roce média často
komentovala problémy s přeplněnými školami. Již dávno veřejnost ví o
nedostatečných kapacitách mateřských škol, následně se přidaly problémy s místy
na základních školách a nejnověji řešíme již i problém nedostatečné kapacity
gymnázií. Příchod ukrajinských běženců a jejich příliv do škol, zvláště
mateřských a základních, situaci ještě zhoršil, ale v mnoha regionech byla
kritická již před vypuknutím války na Ukrajině. Jak jsou na tom reálně kapacity
základního školství v Česku a jak v rámci jednotlivých částí republiky? Jaké
zde existují souvislosti a vstupují do řešení nějaké faktory, které nám brání
kapacity reálně plánovat?
Zdroj: Analýza
EDUin – Audit vzdělávacího systému 2022
Doporučení
— Nejzásadnější je docílit stavu, kdy je občanská vybavenost, v našem
případě školy, systematicky a
realisticky plánována v takovém předstihu, který
umožňuje otevření provozu dalších škol a školských zařízení nejpozději se
vzniklou potřebou.
— Aby se daly kapacity škol v územích
vůbec realisticky plánovat, je třeba, aby zřizovatelé škol pracovali s predikcemi vývoje počtu žáků,
které budou obsahovat demografické údaje a k tomu analyzovat vnitřní i
zahraniční migraci. Tyto parametry sledují (často odděleně) MŠMT, MPSV, MV a
ČSÚ. Takové studie pořizují na zakázku jednotlivých samospráv odborní zpracovatelé
za úplatu, a tudíž této možnosti využívá nedostatečný počet obcí. Odborné analýzy, které zkoumají velikost budoucí
žákovské populace, by se měly provádět pravidelně a být široce dostupné*.
— Vhodným řešením ke zlepšení plánování
kapacit by mohla být poměrně jednoduchá
online aplikace propojující data o kapacitách škol, počty žáků a demografická
data, z nichž vyplývají počty dětí v území v jednotlivých
věkových kohortách. To vše na úrovni obcí, SO ORP a krajů. Využití by našla u
zřizovatelů i státu.
— Je potřeba hledat funkční mechanismus, který umožní zřizovateli znát
reálný počet dětí v území (nikoliv jen počet dětí
hlášených) a bude schopen účinně
čelit tzv. zápisové turistice.
— Je nutné aktualizovat rejstříkové cílové kapacity na
stávající aktuální podobu předpisů i faktického stavu ve škole. Lze odhadovat,
že reálné kapacity škol budou dnes na mnoha místech nižší než deklarované. Dále
je třeba formulovat jednotná
kritéria pro objektivní stanovování cílových kapacit, aby se
předešlo netransparentnosti a obavám ze zneužití. Zřizovatelé by na procesu
revize cílových kapacit měli mnohem aktivněji spolupracovat s řediteli
škol a pečlivě sledovat využitelnost svých budov.
— Doporučujeme provést šetření zaměřené na cílové kapacity škol,
jejich vývoj v mnohem větším prostorovém detailu a zkoumání příčin pro
navyšování/snižování hodnoty, včetně vyvození příčinných souvislostí.
* Pro demografická data lze použít aplikaci Demografický portál.
Ukrajinské děti jsou příležitostí,
jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR
Autor: Kristýna Titěrová
Vícejazyční žáci navštěvovali české školy dávno předtím, než do ČR přišli ukrajinští uprchlíci. Příchod dětí a mladých lidí z Ukrajiny ale téma jejich vzdělávání a nutnost jazykové přípravy zviditelnil. Na základních školách je ve školním roce 2022/23 těchto žáků téměř 2,5krát více a bez systémových řešení se budou prohlubovat problémy s jejich vzdělávacím neúspěchem, který zažívají navzdory tomu, že jejich potenciál je větší. Účinná měna vyžaduje úpravy ve školském zákoně, důsledný sběr dat a meziresortní spolupráci.
Zdroj: Analýza EDUin – Audit vzdělávacího systému 2022
V následujícím textu vybíráme několik oblastí, do nichž má být směřována podpora. V jednotlivých oblastech uvádíme konkrétní návrhy na opatření. Doporučení jsou navzájem úzce provázána a jako celek by zajistila komplexní podporu vícejazyčných dětí a žáků na všech stupních škol.
1. Jazyková příprava přímo souvisí s celoživotní úspěšností vícejazyčných žáků
— rozšířit kategorie žáků s nárokem na JP i na
žáky s českým či dvojím občanstvím,
— určeným školám financovat také koordinaci
jazykové přípravy,
— rozdělit výuku pro
— pro nově příchozí žáky na 2. stupni ZŠ
rozšířit maximální rozsah JP až na 400 hodin/rok (vzhledem k větší jazykové a
akademické náročnosti učiva na druhém stupni základní školy),
— zařadit do JP i děti v přípravných třídách,
— sbírat chybějící data: o realizovaných skupinách, zapojených žácích i žácích, kteří nejsou zapojeni a proč tomu tak je, data o jazykové úrovni žáků a potřebách škol, data o efektivitě systému.
2. Nárok na jazykovou přípravu pro středoškoláky
— rozšířit v § 20 školského zákona kategorii žáků, kteří mají nárok na jazykovou přípravu, také o žáky středních škol s nedostatečnou či žádnou znalostí vyučovacího jazyka a zajistit, aby jazyková příprava byla skutečně nároková (určením zodpovědného aktéra s jasnými kompetencemi a financováním),
— zavést tzv. „ desátý” ročník
(podobně jako mají např. ve Finsku), který bude určen na jazykovou přípravu
budoucích středoškoláků,
— upřesnit vstupní úroveň jazykových
dovedností ČDJ (např. A2/B1),
— vytvořit podmínky pro SŠ, aby mohly
realizovat jazykovou přípravu pro již přijaté žáky (personální a prostorové
kapacity, vzdělávání pedagogů, koordinace na kraji, jistota financování),
— sbírat data o počtu vícejazyčných žáků a uchazečů a úrovni jejich osvojení vyučovacího jazyka.
Většinu těchto změn je třeba provést v návaznosti na meziresortní jednání, protože vyžadují změny v systému sociální podpory (součinnost s MPSV) a případně také změnu statusu žáků s ohledem na druh pobytu (součinnost s MV). A především je nutné zajistit potřebné financování (součinnost s MF).
3. Férovější přijímací zkoušky a maturita
Jednotné přijímací zkoušky
— upravit u vybraných žáků JPZ tak, aby se žák
místo testu či pohovoru podrobil zjišťování úrovně jazyka (testem zjišťujícím
kompetence v češtině jako druhém jazyce),
— na základě tohoto zjištění nastavit u žáků
přijatých na SŠ potřebnou podporu (bez nutnosti doporučení z poradny),
— umožnit jazykovou přípravu („desátý ročník”,
oborová čeština o prázdninách apod.) žákům, kteří nebyli přijati na SŠ, protože
nemají dostatečnou znalost češtiny potřebnou pro studium na vybraném studijním
oboru,
— upravit § 20 školského zákona a definovat možnost prominutí nebo snížení náročnosti jednotné zkoušky z českého jazyka a literatury těm žákům, kteří se vzdělávali alespoň 2 roky v předcházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky (doposud mají tuto možnost pouze uchazeči přicházející přímo ze zahraničí). Podobně upravit i test z matematiky (zjednodušeným zadáním nebo překladem do mateřského jazyka).
Maturita a závěrečné zkoušky
— upravit § 20 odst. 4 školského
zákona tak, aby na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky měli nárok všichni
žáci, kteří v ČR studují kratší dobu než šest let (podobně jako u přijímaček).
U žáků, kteří nastoupí do vyšších ročníků SŠ, přichází v úvahu maturita z ČDJ
místo ČJL.
4. Dlouhodobá podpora češtiny řízená
přímo na školách
umožnit, aby školy nastavovaly podporu
navazující na jazykovou přípravu (výuku ČDJ) samy bez nutnosti doporučení z PPP
na základě posouzení jazykové úrovně žáků,
— přidat do RVP ZV a do RVP středních škol
vzdělávací obor Čeština jako druhý jazyk,
— umožnit financovat ČDJ z PHmax (podobně jako
v předškolním vzdělávání),
— připravovat budoucí učitele na tzv.
všímavost k jazyku, aby dokázali podporovat žáky i v jiných předmětech, než je
čeština,
— zapracovat strategie na propojování obsahu a
jazyka do RVP a do učebnic,
— sbírat data o osvojené úrovni vyučovacího
jazyka jednotlivých dětí a žáků, jejich školní úspěšnosti a předčasném opuštění
vzdělávacího systému,
— zapracovat do parametrizace asistentů pedagoga i potřeby škol při podpoře vícejazyčných dětí.
5. Koordinace, data a příprava učitelů
— určit na všech potřebných úrovních (MŠMT,
kraj, ORP, škola) koordinátory v oblasti podpory vícejazyčných dětí a žáků
(koordinují podporu, sbírají a vyhodnocují data, nastavují systém),
— provádět důsledný sběr dat (počet dětí a
žáků s potřebou podpory vyučovacího jazyka ve 3 úrovních, počet skutečně
podpořených dětí a žáků, školní úspěšnost v rámci školní docházky a při
ukončování/přechodech mezi stupni vzdělávání, využívané typy podpory v rámci
škol) a jejich vyhodnocování (efektivita a dostupnost podpory); přijímat změny
na základě zjištěných informací,
— rozvíjet kompetence budoucích i stávajících
pedagogů ‒ interkulturní kompetence, výukové strategie na podporu
vícejazyčných žáků, příprava specialistů na ČDJ, kompetence v rámci
psychosociální podpory dětí a dobrých vztahů ve třídě atd.
6.
Meziresortní přístup
— pilotně nastavit meziresortní spolupráci v
regionech (sociální, vzdělávací, integrační i zdravotní segment),
— v rámci sítě poskytovatelů sociálních služeb
pracovat cíleně i s rodinami s migrační zkušeností ve všech potřebných
lokalitách,
— rozvíjet sociální a terénní práci i
nízkoprahová zařízení v práci s bezprizorními a ohroženými dětmi a mladistvými
s migrační zkušeností,
— umožnit zaměstnávání vícejazyčných interkulturních
pracovníků do těchto služeb,
— zajistit dostupnost podpůrné sítě formálního
i neformálního vzdělávání,
— navázat spolupráci i na poli psychosociální
podpory (dětem i učitelům),
— umožnit školám financovat a zaměstnávat
sociální pedagogy nebo sociální pracovníky.
Nedostatek učitelů přírodovědných
předmětů je problém, který je nutné řešit soustavou opatření
Autor: Jan Zeman
Problém nedostatku učitelů v České
republice se již delší dobu diskutuje. Tento text jej dává do širších
souvislostí různých jevů, které zasahují do výkonu učitelské profese a mohou
mít na celkové počty učitelů vliv. Analýza ukazuje, že ačkoliv počty učitelů v
poslední době každoročně rostou, v některých regionech jich stále mnoho chybí a
není jisté, zda se ve stávající situaci podaří k učitelské profesi přivést nové
zájemce. Situace je zvláště napjatá u učitelů fyziky, matematiky, chemie a
informatiky, kteří mohou najít snadné uplatnění a lepší platové ohodnocení ve
světě technologického rozvoje. Text rozebírá pravděpodobné faktory a opatření,
které mohou mít vliv na zvyšování počtu učitelů.
Zdroj: Analýza
EDUin – Audit vzdělávacího systému 2022
Doporučení
— Vytvořit registr učitelů, který by monitoroval
počty a aprobace nových absolventů, odchody z profese a odchody do důchodu.
Výchozím bodem může být mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v
MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, které je slibováno ve zprávě RIA k zákonu o PP (6.
Přezkum účinnosti regulace, bod A).
— Bezpodmínečně naplnit programové prohlášení
vlády a udržet růst platů učitelů
na 130 % průměrné mzdy pro zvýšení atraktivity
profese.
— Zajistit učitelům profesní růst ve
formě kariérního řádu nebo
legislativním ukotvením dalších pedagogických profesí ‒ např. školní metodik
zajišťující rozvoj pedagogických znalostí a dovedností spolupracující s
ředitelem.
— Schválit novelu zákona o pedagogických
pracovnících a novelu školského zákona, která by ukotvila pozice provázejícího a uvádějícího učitele.
Zajistit jejich financování a snížit jim přímou pedagogickou činnost.
— Udržet kontinuitu v naplňování Memoranda o proměně pregraduální přípravy.
V ideálním případě posílit tým MŠMT, který je za realizaci zodpovědný.
— Vybírat pro studium učitelství ty nejkvalitnější uchazeče i
pomocí jiných nástrojů, než jen testy znalostí. Je třeba ověřovat předpoklady a
kompetence spojené s prací učitele.
— Vyžadovat
po vzdělavatelích učitelů základní trénink k vedení výuky, jak
ho chce navrhnout Národní akreditační úřad pro vysoké školství.
— Navyšovat kapacity ředitelských vzdělávacích programů a
finančně motivovat k účasti ředitele, kteří prošli starými
vzdělávacími programy zaměřenými převážně na legislativní a administrativní
stránku vedení školy.
— Pokračovat ve snaze zlepšování statusu učitelské profese prostřednictvím
zvyšování platů, vysokých nároků na zájemce o učitelskou profesi, práce s
veřejným míněním nebo širších možností profesního růstu.
Školní připravenost není otázkou
pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola
Autorka: Kateřina Lánská
Zdroj: Analýza
EDUin – Audit vzdělávacího systému 2022
Doporučení
— Změnit pohled na pojetí přechodu dítěte mezi
předškolním a základním vzděláváním a využívání pedagogické diagnostiky
Jde o základní koncepční změnu v přístupu k hodnocení školní
připravenosti dětí i jejich následné podpory, která má zahrnovat v první řadě
pozitivní motivaci a nikoli vyhledávání nedostatků. V tomto smyslu je třeba
proměnit i pregraduální přípravu a další vzdělávání učitelů.
— Provádět pedagogickou diagnostiku i na 1. stupni základních škol
V návaznosti na proměnu koncepce aktualizovat Rámcový vzdělávací
program pro základní vzdělávání a zavést do něj stejně jako v předškolním
kurikulu závazné provádění pedagogické diagnostiky.
— Provázat spolupráci mezi předškolním a základním stupněm vzdělávání
V rámci tzv. inkluzivního vzdělávání mají všechny děti nárok na individualizovaný přístup ze strany mateřských i základních škol, proto by se systémové nastavení podpory mělo týkat každého dítěte. V případě dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných je také možné například zavést praxi případových konferencí při přechodu dítěte z mateřské do základní školy. Komunikaci a sdílení informací mezi mateřskou a základní školou a zákonnými zástupci dítěte vždy nastavit s ohledem na specifika dané lokality a potřeby jednotlivých aktérů. (Problematickou tuto spolupráci v současné době činí nesoulad s ustanoveními GDPR, které například konání případových konferencí znemožňují. Bylo by vhodné diskutovat o koncepční změně, která tuto spolupráci ošetří, tak aby probíhala v nejlepším zájmu dítěte)
— Změnit přípravu budoucích pedagogů
Výše zmíněné koncepční změny je třeba promítnout i do pregraduální přípravy budoucích učitelů. Seznámit je s pojetím pedagogické diagnostiky a vhodnými nástroji, které se orientují na potenciál dítěte, nikoli jeho deficity.
— Snížit nároky na děti / žáky na obou stupních vzdělávání (předškolní a 1. stupeň ZŠ)
Zavádět v mateřských i základních školách formativní hodnocení, orientovat se na růstové myšlení a podporu rozvoje silných stránek dětí. Snížit tlak na výkon, nepodporovat v předškolním věku předčasnou scholarizaci dětí. Soustředit se nikoli na narovnávání nerovnoměrností ve vývoji dětí, ale podporovat rovnost jejich šancí na úspěch ve vzdělávání.
— Cíleně podporovat děti ohrožené sociálním vyloučením, nadané děti a děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Například posilovat podpůrné profese v mateřských školách, snižovat počty dětí ve třídách mateřských škol apod.
— Zavést systém včasné péče
S podporou dětí ohrožených sociálním vyloučením a dalších dětí, které potřebují nějakou formu pomoci, je třeba začít dříve než s dětmi staršími pěti let. Je proto zcela klíčové, aby na základě meziresortní spolupráce ‒ vzdělávací, sociální i zdravotní oblasti ‒ byl vytvořen a státem garantován podpůrný systém včasné péče, který nabídne podporu ohroženému dítěti i jeho rodině, neboť jde často o komplexní potřebu (zároveň probíhá práce s rodinou, potřeby dítěte se zjišťují již při nástupu do MŠ a jsou řešeny komplexně).
0 komentářů:
Okomentovat