Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
Zdroj: www.irozhlas.cz 14. 6. 2023
První
kroky ve funkci dělá nový ministr školství. Podle něj by resort měl přehodnotit
dlouholetou praxi, která neumožňovala vznik dalších víceletých gymnázií. On
říkal, že samozřejmě čeká tvrdou diskusi, protože víceletá gymnázia mají dost,
cituji, kvalifikovaných odpůrců. Vy k nim trochu patříte.
Já k nim trochu patřím, byť nejsem možná tak radikální
jako někteří další. Víceletá gymnázia mají možná některé pozitivní důsledky pro
děti, byť odborníci říkají, že ten rozvoj není o tolik lepší, než když jdou na
ta čtyřletá.
Těch
dat o pozitivních efektech ale není tolik. Ty negativní jsou popsané. Když
odejde hodně dětí, tak v té třídě klesají aspirace. Učitelé přestanou věřit
tomu, že lze žáky někam dostat, když jim najednou odejde třeba pět nejlepších.
Negativní
efekty jsou hodně závislé na počtu dětí, které odchází. On to je reálně velký
problém ve třetině republiky. V Praze odchází hodně dětí, ale je to i
v regionech. Třeba Pacov, tam odchází největší procento dětí ze základních
škol. Tam to může mít negativní efekty, vznikají tam zbytkové třídy s poklesem
motivace, jak u dětí, tak u učitelů. Na druhou stranu ve dvou třetinách
republiky to tak velký problém není.
Musíme
zkoumat pozitiva i negativa. Ale ty negativní efekty by měl stát hlídat. Co je
teď důležité, a proč já si myslím, že to teď nemá smysl, je úplně jiná věc. Bez
ohledu na to, jestli jsou ta víceletá gymnázia dobře nebo špatně. Ony vznikají
ve školách, kde jsou i čtyřletá gymnázia. To jsou stejné budovy. Kantoři učí
tam i tam. A teď, když nám chybí ta čtyřletá gymnázia, tak posouvat pilíř,
který odčerpává kapacity jak učitelské, tak budov apod., do těch osmiletých
podle mě nedává smysl.
Naopak
možná má smysl to, co říká exministr Plaga nebo Ondřej Šteffl. Apelovat na to,
aby ta gymnázia, která mají oba proudy, otevřela co nejvíce čtyřletých tříd,
protože tam chybí kapacity. Potom děti, které by mohly jít na vysokou školu a
táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají.
Myslím
si, že to je možná na diskusi o nějaké celkové změně vzdělávací soustavy v
Česku, ale teď ta urgentní změna. Posílení čtyřletých gymnázií. Je potřeba něco
úplně něco jiného než posilování těch osmiletých.
My
když mluvíme o změně ve školství a ve středním školství, tak zpravidla mluvíme
o středním školství, ale málokdy o středním odborném školství. Viděl jsem od
vaší společnosti PAQ Research zajímavou tabulku, kolik máme učebních oborů a s
jakou úspěšností a nezaměstnaností, která je velmi rozličná.
To jsou data národního pedagogického institutu, která
jenom sdílel kolega. My máme asi 280 středoškolských oborů, když se
sečtou učňáky, odborné školy a gymnázia. To je hrozná fragmentace. Jsou
tam obory, které ročně vystuduje tři až pět lidí. Což je otázka, jestli to
nevede k nějakým obrovským administrativní lákadlům vypisovat specifické obory
pro tak malý počet absolventů.
A
které obory to jsou třeba?
To jsou kamnáři a podobně. Jestli by to neměl být nějaký
obecnější obor, který lidi připraví na víc typů prací, protože, to taky ukazují
data národního pedagogického institutu, oni to dost často změní, to v čem
pracují. Není to tak, že by všichni ti, co něco vystudují, dělali do konce
života práci, kterou znají z učiliště. Takže my to moc specializujeme.
Druhá
věc, jsou tam pořád obory, třeba obor prodavač, ten má zhruba 400 absolventů
ročně, takže docela hodně. Dnes je nezaměstnanost těchto absolventů zhruba 10,
16 %. Samozřejmě to je taky tím, kdo na ty obory chodí, a že tam chodí děti,
které mají po základkách menší vzdělávací předpoklady. Takže by pravděpodobně
měl větší nezaměstnanost i na jiných oborech.
Na
druhou stranu, když potřebujeme nějak posílit šance u těch dětí, které budou
mít větší problémy na trhu práce, tak to není oborem prodavač, což je úplně
obecné. Když si přečtete, co se tam učí, tak by to klidně mohlo být předmětem
nějakého školení ve firmě.
Takže si myslím, že je nutné omezit extrémní specializaci a
vyškrtat z toho ty obory, které nemají nějakou přidanou hodnotu.
Samozřejmě jsou i obory, které mají vysokou uplatnitelnost, třeba je tam i
větší poptávka po absolventech, než je nabídka.
Učňovské školství chce nějakou reformu, aby to nebyl pouze
takový přívažek té vzdělávací soustavy, který je vnímán negativně a potom
působí negativně na žáky.
0 komentářů:
Okomentovat