Michal Mareš: Deset džobů budoucnosti. Které obory čeká v příštích letech rozmach a jak je na ně Česko připraveno

Umělá inteligence a konkrétně její část věnující se strojovému učení v nadcházejících letech pořádně zamíchá s trhem práce. Světové ekonomické fórum ve své analýze Future of Jobs Report uvedlo, že právě v této oblasti se budou mezi lety 2023 a 2027 nacházet nejrychleji rostoucí pracovní pozice.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 12. 6. 2023

 

Předpověď vychází z rozsáhlého průzkumu mezi 803 personálními manažery a řediteli firem z celého světa, které souhrnně zaměstnávají více než 11 milionů lidí.

 

„Nejrychleji rostoucí pozice jsou dané jejich dnešní velikostí a čím dál větším důrazem na technologie, digitalizaci a udržitelnost,“ stojí ve zprávě. Na předních místech se podle očekávaného růstu vzhledem k současné zaměstnanosti umístili mimo jiné specialisté na udržitelnost a datoví a byznysoví analytici.

Tento druh pracovních pozic se v průzkumech objevuje v posledních letech pravidelně. Právě kvůli měnící se podobě ekonomiky, která tak vytváří tlak na změnu pracovního trhu. Vliv má na to hlavně vývoj technologií a postupující automatizace.

 

„Zatímco na začátku roku 2023 v médiích dominovaly pesimistické zprávy o tom, jak umělá inteligence a ozeleňování ekonomiky zruší mnohá pracovní místa, respondenti průzkumu označili právě tyto oblasti za jedny z největších motorů tvorby nových pracovních míst,“ stojí v analýze.

 

Z oblasti 673 milionů sledovaných pracovních míst respondenti očekávají růst o 69 milionů neboli dvě procenta současné zaměstnanosti,“ dodává zpráva.

 

10 nejrychleji rostoucích „džobů“

(Podle růstu zaměstnanosti 2023–2027 v procentech)

 

1. Specialisté na umělou inteligenci a strojové učení +39 %

Pomáhají počítačům „učit se“ a provádět inteligentní úkoly, jako je například rozpoznávání obrazu nebo hlasové ovládání.

.

2. Odborníci na udržitelnost +33 %

Mají na starosti vznik strategií i praktické kroky v rámci udržitelnosti životního prostředí a sociální oblasti. jako je například rozpoznávání obrazu nebo hlasové ovládání.

3.

3. Analytici pro podnikovou inteligenci +32 %

Zkoumají a analyzují podniková data, poskytují informace a návrhy pro strategické rozhodování a zlepšování výkonnosti organizace.

 

4. Analytici informační bezpečnosti +31 %

Monitorují a zabezpečují informační systémy a sítě firem a institucí proti kybernetickým hrozbám.

 

5. Fintech vývojáři +31 %

Zaměřují se na vývoj a zavádění technologií pro finanční odvětví, například mobilní platby, a další inovace.

 

6. Datoví analytici a výzkumníci +31 %

Zkoumají a analyzují různé druhy dat s cílem odhalit vzorce, identifikovat problémy a navrhovat zlepšení.

 

7. Inženýři robotiky +30 %

Vyvíjejí a navrhují roboty a automatizované systémy pro zvyšování efektivity a produktivity v průmyslových a jiných odvětvích.

 

8. Specialisté na big data +30 %

Zabývají se analýzou a interpretací obrovského množství dat, aby odhalili trendy a informace pro lepší rozhodnutí.

 

9. Operátoři zemědělské techniky +30 %

Ovládají a udržují technické vybavení v zemědělství, například moderní traktory či kombajny.

 

10. Specialisté na digitální transformaci +30 %

Pomáhají organizacím přecházet na digitální technologie a procesy.

Zdroj: World Economic Forum

Filip Mikschik, zakladatel tuzemského pracovního portálu StartupJobs, očekává, že díky nástupu umělé inteligence a dalších pokročilých technologií se lidská práce postupně oprostí od opakujících se úkonů, které jde přitom snadno naprogramovat. „Člověk bude více dělat věci, kde má jasnou přidanou hodnotu,“ říká s tím, že spoustu budoucích pracovních pozic si dnes ani nelze představit.

„Zrovna včera jsem se bavil se svým šestiletým synem o tom, jakou práci by chtěl dělat. Říkal jsem mu, že když jsem já byl v jeho věku, neměli jsme doma ani jeden počítač. Takže práci, kterou dělám teď, pořád online, jsem si tehdy ani nemohl představit.“

 

V databázi pracovních míst na StartupJobs se nejvíce rostoucí pozice nacházejí ve třech oblastech: umělá inteligence & strojové učení, blockchain, virtuální & smíšená realita. To do velké míry odpovídá poptávce technologických firem na českém trhu, kde právě tyto oblasti patří mezi nejúspěšnější.

 

Z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz či Práce.cz, vyplývá, že 51 procent českých zaměstnavatelů umožňuje svým lidem vzdělávání při práci. Většinou se jedná o takzvané bílé límečky, tedy pozice, které definuje například vysokoškolské vzdělání a možnost pracovat z domova. Analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský míní, že Česko je na rychlý růst pracovních pozic, jak je zmiňuje průzkum Světového ekonomického fóra, dobře připraveno. Ale je v tom háček.

 

„Jako země máme výborné předpoklady uspět: ochota změnit zaměstnání i učit se v průběhu kariéry je tu vysoká, třetina lidí je ochotná si změnit zaměření i kvalifikaci a 70 procent lidí považuje vzdělávání při práci za důležité,“ popisuje Dombrovský s tím, že druhý výborný předpoklad je to, že firmy do vzdělávání zaměstnanců investují.

 

„Na druhou stranu to ovšem neumí zcela dobře využít. U firem skřípe ochota nabírat lidi, kteří zrovna prošli změnou kvalifikace.“ Často se pak na pozice s vyšší přidanou hodnotou nemohou v rámci podniku dostat ani současní zaměstnanci.

 

Podle něj lidé ve středním nebo vyšším věku, po čtyřicítce a nejsilněji po 55. roku života, reálně naráží na to, že přes rekvalifikaci šanci na pracovním trhu stejně nedostanou. „Panuje tu předsudek, že jsou prostě moc staří,“ podotýká Dombrovský a upozorňuje, že přitom bezmála 30 procent zaměstnanců je dnes starší 50 let, další třetina pak ve věku 40 až 49 let.