Markéta Boubínová: Snažíme se, aby žáci neodcházeli do Prahy. Míjí se nám ale nabídka s poptávkou, říká středočeský radní

Ve většině Středočeského kraje je dostatek míst na středních školách, problémy jsou především v okolí Prahy, říká radní pro vzdělávání Milan Vácha (STAN). V rozhovoru popisuje, jaké má kraj plány a jak chce vyřešit přetlak deváťáků zejména na maturitní obory v příštích dvou letech, kdy bude situace podle stávajících dat ještě horší než letos. 

Zdroj: Deník N 8. 6. 2023

V příštím roce se má podle dat ministerstva školství hlásit na střední školy ještě víc dětí než letos. Středočeský kraj, zejména prstenec obcí kolem Prahy, zažíval obrovský přetlak. Letos je ale v osmých třídách ve vašem kraji ještě zhruba o šest set dětí víc. Jak chcete do příštího roku navýšit kapacity zejména maturitních oborů?

Objíždím nyní všechny okresy a s řediteli středních škol alespoň částečně vyhodnocujeme, jak dopadlo letošní přijímací řízení. Za měsíc budeme samozřejmě vědět víc, což nám hodně pomůže.

Nyní si děláme aktuální sběr dat, zjišťujeme, jakou poptávku žáci v tomto přijímacím řízení měli, bez ohledu na to, jak to nakonec dopadlo. A máme připravený projekt na modernizaci oborové struktury.

U nás není zásadním problémem, že by nám ve většině kraje chyběla místa, s nadsázkou řečeno jednotlivé židličky. Nepotkává se nám ale úplně nabídka s poptávkou, takže řešíme, jak si mohou ředitelé vzájemně vyhovět, abychom tu nabídku v rámci možností přizpůsobili tomu, co by podle našich očekávání mohlo být víc poptáváno.

 

Někde to bude znamenat i to, že otevřeme nějaké třídy navíc, které máme teď volné. Problémem jsou samozřejmě okresy Praha – východ a Praha – západ. Tam jsou možnosti částečně omezené. Věřím ale, že nabídneme víc kapacit, například v Jílovém. Výstavba v hostivickém gymnáziu se asi nestihne, ale v Brandýse nad Labem bychom už příští rok otevřeli další třídy.

 

Když mluvíte o tom, že by si ředitelé mohli vzájemně vyhovět, tím myslíte, že by si třeba mezi svými školami vyměnili obory podle poptávky?

 

Přesně tak. My máme strukturu navrženou tak, že máme některé obory, které jsou si podobné. V rámci budoucí revize rámcových vzdělávacích programů (kurikula na středních školách, pozn. red.), jak nám bylo slibováno, dojde k určité redukci. To znamená, že se obory budou trochu koncentrovat.

My to chceme předběhnout a ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem to začneme připravovat. Uvedu příklad: máme tři obory na obchodní akademii, jeden posuneme víc do teoretické části lycejního oboru, takže tam pak bude jedna třída ekonomického lycea a dvě třídy obchodní akademie.

 

Zatím ale nejsou hotové revize kurikula ani pro základní školy, na které by nová kurikula pro ty střední měla navázat. Navíc se nyní začíná diskutovat o změně délky povinné školní docházky, což by asi hodně zamíchalo kartami.

 

To je pravda, ale nemůžeme se zacyklit v procesu slepice–vejce. Předpokládám, že Národní pedagogický institut ví, jak se budou redukovat obory, respektive koncentrovat se do sebe.

Jde o to, abychom my v této logice už začali školy připravovat a skládat k sobě, abychom třeba neotvírali obory, které nejsou potřeba. A naopak abychom začali otvírat obory, které máme v naší středočeské strategii 2030+.

 

Máme popsané preferované obory, které nám identifikovala Česká školní inspekce. Ty bychom měli podporovat víc, protože budou potřeba.

 

S tím vám koresponduje i dlouhodobý záměr kraje? Nebudete ho v návaznosti na situaci měnit? Můžete přidávat maturitní obory včetně negymnaziálních?

 

Máme manévrovací prostor, nějaké maturitní obory můžeme ještě vyměnit. A kdybychom náhodou narazili na určité limity, půjdeme na ministerstvo školství a můžeme tam pracovat s určitou mírou demografie.

 

Když vidíme, jak nám Praha – východ a Praha – západ rapidně rostou, je to na úrovni, že by tam mohla vznikala nová škola. Kdyby ji ministerstvo nechtělo povolit, my bychom to s demografickými argumenty ustáli.

 

Ve většině kraje nejsou preferovaná gymnázia

Kapacity středních škol jsou v gesci krajů, které jsou jejich zřizovateli. Jak vám v příštích letech může pomoct rezort školství? Potřebujete v něčem od úředníků z ministerstva větší součinnost?

 

Od ministerstva budeme potřebovat jasně říct, jak má vypadat dlouhodobá politika státu (v oblasti vzdělávání, pozn. red.). To je klíčové. V minulém dlouhodobém záměru totiž řekli: nerozšiřujte maturitní třídy, redukujte.

 

Před čtyřmi nebo osmi lety tady byla filozofie, která podporovala odborné školství. My jsme za desítky milionů postavili odborné učebny, polytechniky, to bylo preferované. A teď někdo přijde a řekne: Podporujte všeobecné vzdělávání. A otočí se to o sto osmdesát stupňů.

 

Nám bude stačit, když nám řeknou, jak má vypadat struktura v základním filozofickém pojetí. Protože když přijde nějaký politik a řekne „dělejte všude jen gymnázia“, já mu na to mohu říct: ale u nás ve většině kraje nejsou preferovaná. To je problém Prahy.

 

My jsme si dělali dotazníkové šetření, kdo co preferuje, a před třemi lety nám z toho vyšla zhruba pětadvacetiprocentní preference gymnázií.

 

Takže pokud se stane, že nakonec někdo přijde s tím, že ta skladba bude třicet procent gymnázií, dvacet procent lyceí, třicet procent maturitních oborů a na konci bude deset procent nějakých učebních oborů, zásadně to nekoresponduje s tím, jak to máme dnes nastavené.

 

Když nám ale někdo jasně řekne, že se ubíráme tímto směrem, my to jako kraje začneme pomalu převracet, protože to bude trvat. Například když zrušíte učební obor a uděláte z něj maturitní, chybí vám pedagogové a potřebujete dvojnásobnou kapacitu školy, protože učební obor funguje na principu sudý/lichý týden obor a praxe mimo školu.

 

Proto čekáme na dlouhodobý záměr pro celou Českou republiku, abychom ho mohli připomínkovat, a až bude definitivní, můžeme na něm v rámci kraje začít vyšívat.

Chceme víc podporovat lycea

V dotaznících vám vyšlo, že dvacet pět procent uchazečů preferuje gymnázia, vy ale máte v kraji na čtyřletých gymnáziích jen zhruba deset procent z celkové kapacity míst.

Někde je ale k tomu ještě podíl osmiletých gymnázií. Například v Neratovicích máme pouze osmileté gymnázium, tam to chceme transformovat. Předpokládám, že ho nahradíme čtyřletým.

To jste odvážní. Do rušení osmiletých gymnázií se nikomu nechce, byť odborníci tento koncept kritizují, protože se tím rozevírají sociální nůžky ve společnosti.

Je to samozřejmě politicky těžké. Buď ale budeme dělat politiku, nebo se budeme reálně snažit něco zlepšit.

Ve Středočeském kraji chceme především víc podporovat lycea. Praha rušila lyceální místa ve prospěch gymnaziálních, což sice na papíře může vypadat líp, ale v nabídce bude možná lepší udělat u hotelových nebo ekonomických škol lycea.

Skutečnou poptávku teď navíc při přijímacím řízení deformuje fakt, že žáci mohou podávat jen dvě přihlášky. Proto si ještě co nejrychleji teď v červnu chceme udělat dotazníkové šetření v osmých třídách, jak by studenti volili, kdyby se mohli svobodně rozhodnout. Kdyby nebyly přijímačky, kam by nejraději šli.

A z toho by nám mohla vzniknout zajímavá data. Věřím, že rozhodně nebude hlavní poptávka po gymnáziích.

Praha si stěžuje, že si zhruba čtyřicet procent deváťáků ze středních Čech podalo alespoň jednu přihlášku v hlavním městě. Budete se snažit víc motivovat své deváťáky, aby se hlásili u vás?

My jsme to už letos udělali, udělali jsme opravdu velkou kampaň. A myslím, že se to číslo (žáků, kteří zůstanou v kraji, pozn. red.) i díky tomu nakonec ještě letos zvedne.

Uděláme si k tomu teď také data, kolik máme ve středních Čechách žáků z jiných krajů a z Prahy a obráceně. Podle mého názoru to bude (středočeských studentů v Praze, pozn. red.) tak pětatřicet procent.