Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, a organizace META předkládáme společné vyjádření k stále přetrvávajícímu problému ukrajinských uprchlíků, dětí ve věku středoškoláků, i jejich českých vrstevníků. Ti vinou podcenění systémových řešení, a to zejména nespravedlivého nastavení přijímacího řízení a nedostatečných kapacit středních škol, propadají českým vzdělávacím systémem. Vzhledem k hrozícím dlouhodobým negativním dopadům zejména na tyto mladé lidi, ale i na celou naši společnost, apelujeme na okamžité přijetí opatření krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Některá z nich navrhujeme v tomto dokumentu.
Zdroj: SKAV 30. 6. 2023
Po vpádu
ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 zamířily do České republiky statisíce ukrajinských
uprchlíků, jejich počet se k jaru 2023 ustálil na asi 278 tisících. Většinu
těchto uprchlíků tvoří ženy a děti. Zatímco děti ve věku povinné školní
docházky se daří úspěšně začlenit do českého vzdělávacího systému a v různé
míře je postupně integrovat, podpora mladých lidí, kteří již povinnou školní
docházku absolvovali, je velmi omezená. V České republice aktuálně žije kolem
20 tisíc mladých Ukrajinců ve věku 15 až 18 let, asi 11 tisíc se jich usadilo v
Praze (Data Ministerstva vnitra k 23. 4. 2023). Z nich si přihlášku na čtyřletý
obor podalo pouze 2 609, z toho 802 v Praze (Zdroj: CERMAT).
Překážky v integraci ukrajinské
mládeže
Systémové a
strukturální překážky, které brání mladým lidem z Ukrajiny zapojit se do
českého vzdělávacího systému, jsou způsobeny několika faktory.
Rozdíly v českém a ukrajinském
systému
Na Ukrajině
žáci maturují po jedenácti letech školní docházky. Pro mnohé mladé Ukrajince je
proto obtížné pochopit smysluplnost studia české střední školy. Drtivá většina
ukrajinských studentů v ČR ve věku desátého a jedenáctého ročníku ukrajinské
školy navíc vedle případného studia české školy studuje také online na
ukrajinské škole.
Nerovné podmínky přijímacích zkoušek
Mladí lidé
z Ukrajiny, kteří se rozhodli podstoupit přijímací zkoušky na českou střední
školu, čelili potenciálně diskriminačním podmínkám z hlediska jazyka. Státní
jednotná přijímací zkouška (JPZ), která je pro uchazeče povinná, se skládá z
českého jazyka a matematiky. Podobu zkoušky z ČJ pro žáky s odlišným mateřským
jazykem (OMJ) určovaly jednotlivé školy.
Díky Lex
Ukrajina byly školy povinny umožnit uchazečům s dočasnou ochranou místo
skládání testu z dílny CERMAT podstoupit individuální pohovor, který ověřoval
jejich schopnost domluvit se česky, což kvitujeme jako funkční opatření.
Neexistují ale jednotná pravidla o podobě této zkoušky, a tak se přístup
různých škol k pohovorům dramaticky lišil. Pokud škola nechtěla cizince
přijímat, mohla nastavit pohovory likvidačně a při jakékoli chybě udělit
hodnocení “neprospěl/a”, čímž uchazeč přišel o bodové hodnocení i z ostatních
částí zkoušky a u přijímacího pohovoru automaticky neuspěl.
Ani v JPZ z
matematiky se ukrajinským studentům příliš nedařilo. Důvodem může být velký
tlak a stres, neznalost místní situace i absence ročního přípravného drilu na
specifické testy, o kterém běžný uchazeč ví, že je téměř nezbytným předpokladem
k úspěšnému přijetí na střední školu. Dalším důvodem neúspěchu může být jiné,
počtářské pojetí výuky matematiky na Ukrajině, díky němuž jsou pro tyto
studenty CERMAT testy ještě obtížnější.
Silný populační ročník a enormní převis uchazečů na středních školách
Problémy,
které s sebou nese současný systém povinné státní přijímací zkoušky na střední
školy (velmi dobře popsané např. v petici odevzdané 25. 5. 2023 na MŠMT), se
naplno vyjevily v letošním roce velkého populačního převisu. Ani všichni žáci,
kteří mají velmi dobré dosavadní studijní výsledky, podnětné sociální
prostředí, podporu rodičů i finanční možnosti zaplatit si drahé přípravné
kurzy, neměli šanci uspět. Když házíme přes palubu i tyto studenty, je jasné,
že mladí lidé z Ukrajiny nemají šanci obstát. Neorientují se totiž dostatečně v
podmínkách našeho systému, nemají srovnatelné sociální zázemí, mají omezené
jazykové možnosti, nemohou rozumět tomu, že jejich budoucnost je závislá na
tom, jak si natrénují vyplňování konkrétně zadávaných testů.
Kumulace nedostatku míst na
středních školách a vyššího počtu ukrajinských mladých lidí v konkrétních
regionech (zejména v Praze)
Tento
problém, na který jsme nebyli schopni se adekvátně připravit navýšením míst na
čtyřletých vzdělávacích oborech, dopadá nejvíce na uchazeče z Prahy,
Středočeského a Jihomoravského kraje (Brna). Shodou okolností jsou to regiony s
nejvyšším počtem ukrajinských uprchlíků ve věku 15 – 18 let: více než polovina
těchto uprchlíků pobývá v Praze. V těchto regionech nejsme schopni poskytnout
místo na čtyřletém oboru ani těm uchazečům, kteří mají pro jeho úspěšné
zvládnutí předpoklady a nečelí problémům popsaným v předchozím bodu. Šance pro
uchazeče, kteří uprchli z války na Ukrajině, je pak pochopitelně téměř mizivá.
Proč je pro nás dobré využít potenciál každého mladého člověka pobývajícího v České republice? Co hrozí, pokud mladým lidem tyto příležitosti neposkytneme?
Plýtvání
lidským potenciálem nevyhnutelně vede k tomu, že studenti, kteří se narodili
“ve špatném roce”, jdou s pošramoceným sebevědomím do škol, které si nevybrali
a které mohou být pod jejich potenciálem, a následně pak do hůře placených
zaměstnání. To bude mít přímé důsledky pro příjmy budoucích státních rozpočtů.
Pro mladé
lidi z Ukrajiny, u kterých je z výše uvedených důvodů pravděpodobné, že
studovat nepůjdou vůbec, existuje řada dalších rizik. Zejména ukrajinští mladí
lidé bez doprovodu rodičů, o jejichž skutečných počtech v ČR nemáme relevantní
data (Data MPSV uvádějí, že dětí bez doprovodu např. jsou zde se sourozencem, s
jinou osobou, v péči opatrovníka, OSPODu, jsou v současnosti v ČR přibližně
čtyři tisíce, tj. asi 3,5 % z celkového počtu nezletilých ukrajinských
uprchlíků. Tyto děti jsou převážně v Praze, Středočeském a Moravskoslezském
kraji. To úplně neodpovídá zkušenostem z terénu, kdy se s případy dětí bez
doprovodu setkáváme častěji.), jsou ohroženi různými sociálně-patologickými
jevy od závislostního jednání přes drobnou kriminalitu a mohou se stát i oběťmi
zneužívání či sexuálního byznysu.
Bez
možnosti pokračovat ve studiu na střední škole se ukrajinští mladí lidé ocitají
ve znevýhodněné životní situaci oproti vrstevníkům, kteří středoškolské
vzdělání získávají. Mladí lidé bez smysluplného trávení volného času a podpory
v osobním rozvoji mají menší šanci dosáhnout svého plného potenciálu a
připravit se na produktivní dospělost a plnohodnotný život.
Vyloučení
ze středoškolského vzdělávání předčasně ukončuje proces osamostatňování mladých
lidí za dozoru dospělých. Adolescenti postrádající kontakt se školou a
vrstevníky častěji podléhají negativním vlivům svého okolí a snáze se stávají
terčem vykořisťování, oběťmi nucené prostituce či jiných forem obchodu s lidmi.
Nejvíce jsou těmito jevy ohroženi mladí lidé, kteří jsou v ČR bez rodičů.
Včasný přístup ke středoškolskému vzdělání naopak umožňuje mladým lidem získat
sociální a praktické dovednosti potřebné k jejich zdravému osobnostnímu vývoji
a přirozeně je chrání před rizikovými jevy.
Je
alarmující, že současný stav je navíc v přímém rozporu se Strategií 2030+,
která se hlásí k rovnému přístupu ke vzdělání a podpoře wellbeingu dětí i
mladistvých.
Pro řešení
současné situace navrhujeme přijmout sadu opatření krátkodobého i
dlouhodobě-koncepčního charakteru, která mohou pomoci zmírnit výše popsané
negativní jevy.
Jaká opatření by mohla pomoci?
Okamžitá opatření
Okamžitá ustanovení dočasných
výjimek z hygienických a stavebních vyhlášek vztahujících se ke školským
zařízením, která umožní rychlé rozšiřování jejich kapacit
V této zemi
je mnoho prostor, kde se dá dobře učit. Zejména ve velkých městech, kam se
koncentrují středoškoláci, je ale jen velmi málo míst, kde se smí učit dle
stávajících předpisů.
Hygienické
předpisy (výška stropů, světelnost, umyvadlo…) vznikaly před dávnými lety a
měly zejména ochránit žáky. V nastalé situaci jdou ale proti jejich zájmům.
Jaký smysl má vymáhat pro žáky právo učit se v místnosti, která má výšku stropu
Navrhujeme
proto zahájit práce na úpravě těchto předpisů tak, aby napomáhaly vytváření
potřebných kapacit a zároveň reflektovaly současné technické možnosti a
požadavky na výuku. Do té doby navrhujeme uplatnit výjimky z hygienických
pravidel, které umožní překlenout období, než budou vybudovány další kapacity.
Děti dospívají velmi rychle a byrokratické průtahy nám neodpustí.
Otevření “nultých” ročníků, určených
českým i ukrajinským dětem ke společnému studiu, které by se po absolvování
rozdílových zkoušek mohlo započítat jako první ročník, a studenti z něj šli
rovnou do druhého ročníku
Jsme v
situaci, kdy rozhodujícím faktorem je čas. Uvědomujeme si, že ho není dostatek
na okamžité navýšení kapacit. Jednou z cest by tak mohlo být využití schopností
organizací působících v neformálním vzdělávání. Již loňská zkušenost s
integrací ukrajinských žáků ukázala, že v republice máme mnoho lidí a
organizací, které umí rychle pomoci tam, kde se systémových prostředků
nedostává.
Podpořme
vznik středoškolských vzdělávacích skupin v rámci neformálního vzdělávání,
které by mohly adekvátně reagovat na potřeby žáků (např. větší důraz na výuku
českého jazyka a reálií v případě ukrajinských žáků (a žáků s OMJ jakékoliv
národnosti) nebo prohloubení všeobecného vzdělávání a kariérového poradenství v
případě českých žáků) s tím, že absolventi takových skupin by za určených
podmínek (např. rozdílové zkoušky) mohli být přijati rovnou do druhého ročníku
střední školy. Systém formálního vzdělávání by tak získal čas na dobudování
kapacit a případnou změnu předpisů.
Aktivní depistáž ohrožených mladých
lidí z Ukrajiny a jejich komplexní podpora
Do
vyhledávání ohrožených dětí je nutné zapojit centra podpory integrace cizinců,
sociální služby, další neziskové organizace i orgány sociálně právní ochrany.
Je třeba zaměřit se zejména na ty mladistvé, kteří se nedostali na střední
školu a propadávají naším vzdělávacím systémem, se zvláštním zřetelem na mladé
lidi, kteří jsou zde bez doprovodu příbuzného.
Posílena by
měla být také role streetworkingu zaměřeného na klienty z řad ukrajinské
mládeže. Nabízí se využití kapacit místních sociálních služeb, např. NZDM, a
také zaměstnání dospělých uprchlíků z Ukrajiny s kompetencemi pro tento typ
terénní práce. Mladistvým je pak nutné poskytovat poradenství, psychosociální a
terapeutickou podporu, další vzdělávání, kvalitní trávení volného času a další
potřebné služby.
Umožnit kombinované způsoby výuky,
zahrnující offline a online výuku
Využijme
zkušeností z pokusného ověřování, které probíhalo v minulých letech. Škola není
(jen) budova, ale komunita. Využívejme více technické možnosti, které nám mohou
pomoci zapojit více mladých lidí do formálního vzdělávacího proudu.
Využijme a
budujme kapacity nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, coworkingových
center, zajistěme vhodné volnočasové sportovní, kulturní a další aktivity,
letní a příměstské tábory apod. Věnujme úsilí informování ukrajinských rodin o
tom, jaké mají možnosti (např. https://www.darujemekrouzky.cz/).
Cílený sběr dat o mladistvých a
práce s nimi
Je nutné
cíleně sbírat data o mladistvých z Ukrajiny na různých úrovních, vyhodnocovat
je a na jejich základě aktivně přijímat systémová opatření. Zajímat by nás mělo
např. kolik zde mladistvých je, kolik jich je zde s příbuznými, kolik samo,
kolik jich studuje, kolik se jich hlásilo na školy, kolik uspělo, kolik
neuspělo a proč, co byla nejčastější příčina neúspěchu, kolik jich pracuje a
kde atd.
Dlouhodobá koncepční opatření
Spravedlivé podmínky pro všechny
uchazeče
Srovnejme
podmínky přijímacího řízení pro všechny děti, zohledněme ty s OMJ tak, aby
nebyly diskriminovány svou přirozenou jazykovou bariérou a skutečností, že
ačkoliv nemusí absolvovat test, mohou z pohovoru z češtiny, který je mu
alternativou, získat nižší počet bodů. Řešením může být skládání
standardizovaného testu z češtiny jako druhého jazyka, ověřujícího komunikační
úroveň češtiny uchazeče, namísto pohovoru, který není možné objektivně nastavit
napříč školami.
Zjednodušení legislativy pro
navyšování počtu míst na školách vzhledem k aktuální demografické situaci
Je nutné
umožnit středním školám navýšit kapacity změnou hygienických přepisů pro
školská zařízení při respektování demografické křivky a skokového navýšení
uchazečů z řad uprchlíků. K tomu je nevyhnutelné finančně podpořit střední
školy, aby mohly přijmout další pedagogy, případně ohodnotit ty stávající,
kterým se navýší agenda.
V
neposlední řadě je třeba vést informační kampaň cílenou nejen na ukrajinskou
mládež a její rodiče či opatrovníky, ale i na českou majoritu. V této kampani
je třeba vysvětlovat důležitost středoškolského vzdělávání i pozitivní
společenské dopady přijatých opatření.
Ke stanovisku se připojily tyto
organizace:
Stálá konference asociací ve
vzdělávání (SKAV),
reprezentujeme více než tři desítky organizací působících ve vzdělávání. Jsme
střešní platforma sdružující různorodé organizace, které realizují progresivní
změny ve vzdělávání. Sdílíme společnou vizi a hodnoty a nabízíme prostor pro
vzájemné učení mezi organizacemi. Vytváříme konsensus na tématech klíčových pro
proměnu vzdělávání a společně je prosazujeme na systémové úrovni.
META, rodičům s migrační zkušeností a
jejich dětem pomáháme zorientovat se v českém školství a v začlenění do
společnosti. Nabízíme kurzy češtiny jako druhého (cizího) jazyka pro děti i
dospělé. Pedagogům a školám poskytujeme poradenství ve vzdělávání dětí, které
nemají žádnou či dostatečnou znalost češtiny. Nabízíme semináře, metodickou
podporu a materiály do výuky. Navrhujeme a prosazujeme systémové změny, které
reflektují potřeby škol a dětí s odlišným mateřským jazykem a které rozvíjí
jejich potenciál. Prostřednictvím aktivit pro veřejnost se snažíme podpořit
otevřený dialog a porozumění mezi lidmi s migrační zkušeností a většinovou
společností.
0 komentářů:
Okomentovat