Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by ji mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl Zatloukal.
Zdroj: České
noviny 5. 10. 2023
Testování
se loni na podzim zúčastnilo zhruba 26.000 učňů a studentů z 353 SŠ, dotazníky
ve školním roce 2021/2022 vyplnilo asi 25.000 mladých lidí a asi 1000 učitelů
dějepisu ze ZŠ a SŠ.
"Učitelé
dějepisu dospějí v devátém ročníku nejčastěji do 90. let 20. století, případně
do roku 1989. Jen pětina z nich dovede výuku dějepisu do prvního desetiletí 21.
století, do současnosti dospěje s výukou dějepisu přibližně 14 procent učitelů.
Neuspokojivé je, že nejnovější dějiny a soudobé problémy žákům nepředávají dvě
třetiny učitelů," uvedla ČŠI.
Podle
inspekce v hodinách dějepisu převládá takzvaná frontální výuka, tedy výklad
učitele před žáky ve třídě. Tato výuka podle inspekce nedovoluje kvalitnější
organizaci hodin s vyšším zapojením žáků do výuky. Výklad používá 83 procent z
393 dějepisářů na ZŠ a 87 procent z 611 učitelů historie na SŠ. Překážkami ve
výuce dějepisu jsou podle učitelů na ZŠ zejména administrativa či nedostatečná
motivace žáků v hodinách dějepisu. Motivaci podle inspektorů ovlivňuje vedle
nezájmu žáků i nadužívaní frontální výuky. Aktivizační metody jako skupinovou
výuku, exkurze a besedy s pamětníky do hodin zahrnuje zhruba polovina pedagogů
v ZŠ a dvě pětiny učitelů SŠ.
"Výsledky
nejsou příliš optimistické. Pouze pětina žáků dosáhla nejvyšší úrovně, tedy
žáci byli schopni řešit komplikované úlohy," řekl Zatloukal.
Průměrná
dosažená úspěšnost v testu byla 46 procent. Nejvyšší úrovni dosáhlo 45 procent
z 6 966 studentů gymnázia, 16 procent z 13 275 studentů z maturitních
oborů a čtyři procenta z 5 654 žáků učebních oborů. Naopak 53 procent
učňů, kteří se testování zúčastnilo, test nezvládlo.
Rozdíly ve
výuce a jiné pohledy na cíle dějepisného vyučování inspektoři zjistili mezi
aprobovanými a neaprobovanými učiteli historie. Učitelé bez aprobace častěji
požadují, aby žáci znali fakta o historii. Aprobovaní učitelé naopak více dbají
mimo jiné na to, aby žáci argumentovali a uměli vyhledávat a analyzovat
informace. Zároveň podle inspektorů aprobovaní učitelé dějepisu častěji
považují moderní dějiny za prioritu dějepisného vzdělávání a uvádí, že by se
měly učit i na úkor starších období více.
Ve snaze
proměnit a obohatit metody výuky moderních dějin vznikl projekt Dějepis+, za
nímž stojí odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního
pedagogického institutu (NPI). Ministerstvo školství ale dříve informovalo, že
projekt letos skončí. Výuku dějepisu na všech ZŠ by měly změnit nové učební
programy, které NPI připravuje. Podle dříve platného harmonogramu MŠMT měly
změny platit v některých školách od září 2024, podle nového plánu resortu to
bude o rok později.
0 komentářů:
Okomentovat