Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.
Zdroj: Hospodářské
noviny 15. 1. 2024
Současný
stav je takový, že starostové menších obcí často nemají lidi, čas ani peníze na
to, aby se o základní školy starali. „Kromě výuky by měli řešit provoz, opravy,
úklid, správu IT či účetnictví. Většinou to ale dělá ředitel, který pak nemá
čas řešit kvalitu výuky,“ popisuje analytik PAQ Research Jan Zeman.
V celém
Česku pak ředitelé věnují kvalitě výuky v průměru jen 20 procent svého
času. V nejúspěšnějších vzdělávacích systémech ve světě to zabírá 80
procent jejich pracovní doby.
Zároveň je
to dražší. Školy zřizované obcemi do 500 obyvatel na žáka vydávají v průměru 28
tisíc korun, zatímco zřizovatelé ve městech nad deset tisíc obyvatel přispívají
na provoz škol pouze deset tisíc korun na žáka.
Ředitel
vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký a další experti sdružení v
Partnerství ve vzdělávání 2030 vidí řešení ve vzniku místních školských
samospráv. Ty by sdružovaly třeba pět škol. V rámci každé samosprávy by
byl jeden „správce“, v dalších budovách by měl svého zástupce. „Tím by se ušetřilo
za čtyři ředitelské platy, plus by se mzdy, objednávky a podobně řešily vždy
jen jednou,“ vysvětluje Hřebecký.
Partnerství
ve vzdělávání si také nechalo zpracovat studii,
podle níž by sdílené účetnictví či správa budov ušetřily kolem dvou miliard
ročně. Za uspořené peníze by si ředitelé mohli zaplatit pracovníky na pomoc
s administrativou a oni by tak měli více času na řešení kvality
výuky.
Podle
studie by se uspořilo nejvíce korun v případě, že by jeden správce dohlížel na
školskou samosprávu s minimálně pěti tisíci žáky. To by ale v
současných poměrech znamenalo sdružit až desítky škol.
Ministerstvo
školství s podobným řešením do budoucna počítá. Aktuálně se řeší, jak by takový
správní celek měl vypadat, aby fungoval co nejlépe. Snižování počtu
zřizovatelů, ale nikoli škol není ve světě novinkou. Například v Nizozemsku
snížili počet zřizovatelů zhruba o polovinu na 1300, v Estonsku se mezi
roky
Jako další
opatření, které má přinést úspory, vidí ministerstvo vznik takzvaných
svazkových škol. Jejich princip je, že se více obcí dohodne a
společně postaví jednu školu. Každá investuje poměrnou částku podle toho,
kolik do ní chce umisťovat žáků, a společně ji pak i řídí. Toto řešení nyní
využívají zejména vesnice kolem velkých měst, kam se stěhuje hodně lidí a chybí
jim místa v základních a mateřských školách, ale samotné nemají na stavbu
nové školy peníze.
Jednou z
nich je i středočeský Ondřejov. „Ministerstvo svazkové školy podporuje.
Kdybychom stavěli sami, museli bychom se na stavbě finančně podílet 30
procenty, u svazkové školy jsme se podíleli 15 procenty. Rozhodování bylo
jednoduché,“ popisuje starosta Vladimír Zámyslický.
O školu se
dělí se starosty okolních obcí, z nichž každý investoval poměrnou část podle
toho, jakou kapacitu bude pro své obce využívat. S těmi se mu spolupracuje
dobře, obává se ale „černých pasažérů“. Tedy obcí, které na stavbu školy
nepřispěly, ale budou do ní posílat své děti, protože kapacita školy to bude
umožňovat. „Určitě po nich budeme chtít alespoň příspěvek na provoz,“ říká.
Ministerstvo
školství z dotačního programu podpořilo také svazkovou školu Panská pole pro
obce Přezletice, Podolanka a Jenštejn. Ty o školu usilovaly osm let,
otevřela se loni v září. Pro jenštejnského starostu Norberta Hlaváčka je to ale
spíš nouzové řešení.
Kdyby měl
finance na vlastní školu, raději by si ji postavil sám, bez spoluúčasti
ostatních. Ředitelka školy Monika Dragounová vnímá nevýhodu pouze v dopravě
dětí do školy, která sídlí v Přezleticích. S negativní odezvou od rodičů žáků
se nicméně zatím nesetkala.
Předsedkyně
Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN) uvádí, že obce vždy
chtějí prioritně školu u sebe, protože ta jim zajišťuje, že z ní nebudou
odcházet mladí lidé a obec nezačne vymírat. „Možná je to finančně méně
efektivní, ale taková škola přináší jiné výhody.“
Ministr
školství Mikuláš Bek (STAN) už dříve upozorňoval na to, že v současné
chvíli je systém financování nastaven tak, že školy nijak nemotivuje sdružovat
se do větších celků, což chce změnit. Například Základní škola v Ledčicích
fungovala dlouho jako malotřídka, až v posledních deseti letech počet žáků
vzrostl. Propojení s dalšími obcemi vedení školy podle ředitelky Martiny
Sypecké nikdy nezvažovalo.
„Dnes už
máme přes 70 dětí, od příštího roku už budeme mít každou třídu zvlášť,“
popisuje Sypecká. Podle svých slov vždy viděla v samostatnosti školy výhodu,
jíž se nehodlala vzdát.
„Malá škola vypadá fajn, vevnitř to bývá příjemné. Ať v obci zůstane, ale stane se součástí většího celku, který za ni bude řešit, jak poskládat úvazky učitele jazyků, asistentů pedagoga a podobně,“ prohlásil Bek na podzim. Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že školy rušit nechce.
0 komentářů:
Okomentovat