Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje

Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 8. 1. 2024

 

I proto se kraje k rozšiřování nabídky všeobecně vzdělávacích oborů, které požaduje ministerstvo, příliš nemají. Podle nich by se z gymnázií staly školy „pro všechny“. 

 

„Gymnázia by měla vznikat tam, kde je po nich poptávka a dostatek uchazečů se studijními předpoklady,“ myslí si například radní Středočeského kraje Milan Vácha. Obává se, že pokud by na gymnázia přišly další tisíce žáků, byla by pro všechny. Naopak pokud by snížili kapacitu odborných škol, staly by se z nich výběrové a pro mnoho dětí nedostupné školy. 

 

Z průzkumu, který si nechali zpracovat ve spolupráci s pedagogickou fakultou, vyplynulo, že jejich žáci mají o odborné školy zájem. „Už dnes je těžší se dostat třeba na Obchodní akademii v Berouně než na některá středočeská gymnázia,“ říká Vácha. Na jedno z nich se podle radního dostal i žák s 21 body ze sta.

 

Ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký to ale vidí jinak. „Neměl bych strach, že se na gymnázia najednou začnou hlásit čtyřkaři. Když uvolníte místo, přibude uchazečů, kteří by na gymnázium měli, ale nepřihlásili se ze strachu, že se kvůli malému počtu míst nedostanou.“ Takže místo na průmyslovku půjdou na gymnázium, tam se zase uvolní místo pro někoho, kdo se předtím hlásil na stavební učiliště. 

 

Gymnázia sám jako výběrové školy pro pět procent nejchytřejších nevnímá. Není to prý ani možné, když na nich studuje pětina ročníku. Rodiče to tak ale nezřídka stále berou a kvůli strachu, že by studium jejich děti nezvládly, je od něj odrazují.

 

Podle Hřebeckého záleží hodně na tom, kde by se v rámci daného kraje kapacity gymnázií měly posilovat. A to potvrzují i ředitelé. „My jsme spíše na periferii Středočeského kraje a shodli jsme se na tom, že nabídka je dostatečná. Nedovedu si představit, že bychom otevírali o jednu třídu navíc, úroveň žáků by tak šla dolů,“ uvedl třeba ředitel Gymnázia Sedlčany Radomír Pecka. Naopak v Černošicích blízko Prahy plánuje Středočeský kraj otevřít celé nové gymnázium.

 

Že by větší rozšíření gymnázií mohlo vést ke snížení jejich úrovně, se obává i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renáta Schejbalová. „Jen určité procento populace má na to vystudovat gymnázium a já si nemyslím, že je to polovina ročníku,“ řekla pro HN. V dobách slabších populačních ročníků musela pořádat druhá kola i některá gymnázia v Praze a bylo podle ní znát, že někteří žáci učivo nezvládali.

 

Podle odborníků by se kraje měly zaměřit spíše na posilování lyceí – tedy škol s všeobecným vzděláním zaměřených například na techniku, pedagogiku či zdravotnictví. V Česku ale nemají tradici a hodně rodičů ani dětí neví, co si pod takovou školou představit. Nyní na ně odchází jen čtyři procenta deváťáků, podle ministerstva by to mohlo být až dvacet procent dětí. 

 

Podle Hřebeckého by se požadavek na posílení všeobecného vzdělávání měl naplňovat i „uvnitř“ oborů, tedy například i u tesařů nebo dopravních expertů se více zaměřit na výuku cizích jazyků nebo mediální výchovy. To jako další z kroků podporuje i ministerstvo školství.

 

Například ve středních Čechách by se na základě výsledků průzkumu mohl také změnit charakter některých učňovských oborů na maturitní. „Když někdo chce na instalatéra, protože tatínek má instalatérskou firmu, ale zároveň chce mít maturitu, měl by mít možnost studovat tento obor s maturitou. To nám ale zatím neumožňují rámcové vzdělávací programy,“ vysvětluje radní Vácha.