Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu

středa 28. února 2024 ·

Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?

 

Zdroj: Hospodářské noviny 23. 2. 2024

 

Nový límeček představuje vysoce kvalifikovaného zaměstnance, který dosáhne na dobře placené pracovní pozice, aniž by měl vysokoškolský titul. Zejména technologické znalosti totiž získal mimo běžný vzdělávací systém. Zároveň má měkké dovednosti – rychle se učí, umí analyzovat data a pracovat s moderními softwary.

 

„Úroveň kandidátů posuzovaná podle stupně dosaženého vzdělání je dávno passé. Mimo jiné kvůli tomu, jaký je reálný stav samotného vysokého školství,“ říká Milan Rataj, zakladatel personálního start-upu Sloneek. Ačkoli je podle něj nutné u některých oborů projít odborným vzděláním, v řadě případů absolventům přesto chybí nezbytné dovednosti.

 

Nejvíce mají o tyto lidi zájem firmy z technologického a strojírenského odvětví. Zpravidla pracují s umělou inteligencí, specializují se na kyberbezpečnost nebo se starají o programování a údržbu robotů v továrnách. Rataj navíc doufá, že se tyto požadavky propracují ze soukromého sektoru i do státního, kde se často na diplomu z univerzity lpí.

 

S pojmem novolímečkáři (new collar workers) přišla už v roce 2016 tehdejší šéfka technologické firmy IBM Ginni Romettyová. O důležitosti těchto pracovníků se ale mluví více až v posledních měsících, kdy se trh rychle proměňuje vlivem rozšíření umělé inteligence, která postupně proniká do všech odvětví a pomáhá zastat rutinní činnosti. A jak uvedla před rokem i sama Romettyová, firmy z velké části důležitost těchto zaměstnanců dlouho přehlížely a lpěly na tom, že přijmou jen lidi s vysokoškolským titulem.

 

Americké firmy nyní stále častěji upouštějí od požadavku na vzdělání i u pozic, u nichž ho dříve vyžadovaly jako jednu z hlavních podmínek. Jak uvedl zástupce sociální sítě LinkedIn pro deník The New York Times, náboráři stále častěji na platformě vyhledávají kandidáty podle schopností.

 

A trend se už projevuje i na českém trhu. Všímá si ho například náborová manažerka poradenské společnosti RSM Radana Hartošová. „Setkáváme se s kandidáty, kteří opustili vysokou školu a zkusili si nějaký vlastní projekt, odjeli pracovat do zahraničí nebo využili neplacenou stáž ve start-upu. Hlavně mladá generace hledá i jiné cesty než dráhu SŠ–VŠ–práce.“ 

 

Firmy by se tak podle Hartošové měly otevřít všem kandidátům a nedívat se jen na dosažené vzdělání, ale právě i na aktivity, kterým se dotyčný věnoval během studia, nebo čím tráví volný čas. Jak vychází i z posledního průzkumu personální agentury Manpower Group, české podniky si na mladých kandidátech nejvíce cení učenlivosti a zvídavosti.

 

Podle Ondřeje Švrčka, zakladatele start-upu, který vytvořil aplikaci Munipolis pro komunikaci lidí s radnicemi měst, prochází firmy celkovou změnou. „Díky ní může dostat příležitost řada talentů, které doteď neprošly špatně nastaveným sítem.“ Dodává, že by podniky měly dbát na to, aby novolímečkáři dokázali dobře fungovat s klasickými límečky, bílými i modrými. Více než kdy dříve je proto podle něj důležité, aby zaměstnavatelé s lidmi dobře komunikovali a sbírali od nich zpětnou vazbu.


0 komentářů: