Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?
Zdroj: Hospodářské
noviny 23. 2. 2024
Nový
límeček představuje vysoce kvalifikovaného zaměstnance, který dosáhne na dobře
placené pracovní pozice, aniž by měl vysokoškolský titul. Zejména technologické
znalosti totiž získal mimo
běžný vzdělávací systém. Zároveň má měkké dovednosti – rychle se učí, umí
analyzovat data a pracovat s moderními softwary.
„Úroveň
kandidátů posuzovaná podle stupně dosaženého vzdělání je dávno passé. Mimo jiné
kvůli tomu, jaký je reálný stav samotného vysokého školství,“ říká Milan Rataj,
zakladatel personálního start-upu Sloneek. Ačkoli je podle něj nutné u
některých oborů projít odborným vzděláním, v řadě případů absolventům
přesto chybí nezbytné dovednosti.
Nejvíce
mají o tyto lidi zájem firmy z technologického a strojírenského odvětví.
Zpravidla pracují s umělou
inteligencí, specializují se na kyberbezpečnost nebo se starají o
programování a údržbu robotů v továrnách. Rataj navíc doufá, že se tyto
požadavky propracují ze soukromého sektoru i do státního, kde se často na
diplomu z univerzity lpí.
S pojmem
novolímečkáři (new collar workers) přišla už v roce 2016 tehdejší šéfka
technologické firmy IBM Ginni Romettyová. O důležitosti těchto pracovníků se
ale mluví více až v posledních měsících, kdy se trh rychle proměňuje vlivem
rozšíření umělé inteligence, která postupně proniká do všech odvětví a pomáhá
zastat rutinní činnosti. A jak uvedla před rokem i sama Romettyová, firmy z velké
části důležitost těchto zaměstnanců dlouho přehlížely a lpěly na tom, že
přijmou jen lidi s vysokoškolským titulem.
Americké
firmy nyní stále častěji upouštějí od požadavku na vzdělání i u pozic, u
nichž ho dříve vyžadovaly jako jednu z hlavních podmínek. Jak uvedl
zástupce sociální sítě LinkedIn pro deník The New York Times, náboráři stále častěji na platformě
vyhledávají kandidáty podle schopností.
A trend se
už projevuje i na českém trhu. Všímá si ho například náborová manažerka
poradenské společnosti RSM Radana Hartošová. „Setkáváme se s kandidáty, kteří
opustili vysokou školu a zkusili si nějaký vlastní projekt, odjeli
pracovat do zahraničí nebo využili neplacenou stáž ve start-upu.
Hlavně mladá
generace hledá i jiné cesty než dráhu SŠ–VŠ–práce.“
Firmy by se
tak podle Hartošové měly otevřít všem kandidátům a nedívat se jen na dosažené
vzdělání, ale právě i na aktivity, kterým se dotyčný věnoval během studia, nebo
čím tráví volný čas. Jak vychází i z posledního průzkumu personální agentury Manpower Group, české
podniky si na mladých kandidátech nejvíce cení učenlivosti a zvídavosti.
Podle
Ondřeje Švrčka, zakladatele start-upu, který vytvořil aplikaci
Munipolis pro komunikaci lidí s radnicemi měst, prochází firmy celkovou
změnou. „Díky ní může dostat příležitost řada talentů, které doteď
neprošly špatně nastaveným sítem.“ Dodává, že by podniky měly dbát na to, aby
novolímečkáři dokázali dobře fungovat s klasickými límečky, bílými i modrými.
Více než kdy dříve je proto podle něj důležité, aby zaměstnavatelé s lidmi
dobře komunikovali a sbírali od nich zpětnou vazbu.
0 komentářů:
Okomentovat