Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly

úterý 27. února 2024 ·

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

 

Zdroj: www.irozhlas.cz, podcast Chyba systému 23.2.2024

 

Příprava na zkoušky, za kterou mnozí rodiče neváhají draze platit, podle ní bývá samoúčelná a děti se například v českém jazyce zaměřují na velmi specifické gramatické jevy. „I ve vztahu k nerovnostem ve vzdělání je důležité, aby děti skládaly přijímačky z věcí, které se učí na základní škole,“ dodává.

 

Současná podoba zkoušek prý reflektuje situaci, kdy je velký převis poptávky nad nabídkou. „Zkouška tak nutně musí být konstruována tak, aby tam ty specifické věci byly a děti se učily nesmysly,“ vysvětluje.

 

Politici se podle ní v minulosti snažili redukovat všeobecné vzdělávání, protože chtěli vyjít vstříc zaměstnavatelům, kteří požadovali odbornou pracovní sílu.

 

„To je důvod, proč máme jednotnou maturitu i přijímací zkoušku, protože šlo o to, část mladých odradit od vzdělání, aby šli do učebních oborů,“ tvrdí Straková s tím, že i když zaměstnavatelé od těchto požadavků upustili, setrvačnost systému je velká.

 

Problém se nyní dotýká i rodin, které dříve byly schopny svým dětem zajistit cestu ke vzdělání jinými způsoby. „Ale má to to pozitivum, že to teď musíme řešit,“ poznamenává.

 

 

Mrhání potenciálem

 

„Je to největší mrhání potenciálem této země, které jsme tu za desítky let měli. Je to husákovský přístup, jak řídit společnost nedostatkem. Donutili jsme děti taktizovat, aby si zvolili jeden gympl a jedno střední odborné učiliště,“ přitakává komentátor David Klimeš.

 

Ve fungující demokratické společnosti, která si cení vzdělávání, by to prý mělo být tak, že každý dosáhne svého potenciálu, z čehož těží i stát: maximalizuje se výběr daní, lidé jsou úspěšní a spokojení.

 

Novinářka Apolena Rychlíková poukazuje na to, že současné nastavení přijímaček příliš neukazuje to, v čem jsou děti dobré. Česko prý také patří k několika málo zemím, v nichž klesá podíl středoškolsky vzdělané populace. A přibývá také lidí, kteří nedokončí ani základní školu.

 

V budoucnu také řada učňovských oborů přestane existovat a jejich absolventi se budou muset rekvalifikovat směrem ke všeobecnějšímu vzdělání.

 

Rychlíková se rovněž pozastavuje nad tím, že o budoucnosti dětí rozhoduje 130 minut, což představuje ohromnou zátěž. A ani několikaletý dril příprav nezaručuje, že se dostanou na vysněnou školu.

 

„Dětem v jejich 15 letech říkáme, ať se připraví na to, že za pár let nastoupí do špatně placené profese a za dalších pár let je už systém nebude potřebovat, protože jejich schopnosti budou v novém světě k ničemu. To je i lidsky naprosto nepochopitelné,“ podotýká.

 

 

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

0 komentářů: