Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.
Zdroj: Hospodářské
noviny 5. 3. 2024
Česká
republika je dlouhodobě kritizovaná za nerovnost přístupu ke vzdělávání, děti
se sociálně slabším zázemím dosahují například v testech mnohem horších
výsledků než jejich vrstevníci z lépe situovaných rodin. Zatímco v Česku rozdíl
mezi rodinným zázemím vysvětluje až 22 procent výsledků, například v Estonsku či
Polsku je to jen
Mezinárodní
šetření organizované OECD potvrdilo také nadprůměrné rozdíly mezi
výsledky jednotlivých škol v Česku. Tedy že zatímco v Estonsku jsou školy,
kde jsou nadprůměrní i podprůměrní žáci, v Česku se žáci s lepšími výsledky
koncentrují do stejných škol, stejně tak jako žáci s horšími výsledky.
Vzhledem k
tomu, že ministerstvo školství současně zavádí zastropování maximálního objemu
peněz, které lze do jednotlivých škol poslat, chce si vytvořit také cestu pro
výjimky a tou má být právě indexace škol. Ty s větším počtem náročnějších
žáků by měly mít nárok na více peněz i podpory. Týkat se to bude mateřských,
základních i středních škol.
„Aby mohly
více dělit třídy a dětem se věnovat individuálně, čtyři sta takových škol
dnes dostává podporu z Národního plánu obnovy, která ale letos skončí. Pro rok
2025 bychom chtěli schválit toto opatření,“ vysvětlil
HN ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Peníze
navíc by školy měly použít na speciální či sociální pedagogy, psychology a
další podpůrné pozice. Ale také na školení pedagogů, aby se naučili, jak
s náročnějšími žáky pracovat.
„Podporovat
dlouhodobě a předvídatelně školy a vzdělávání tam, kde je více problémů,
dává smysl. Je paradoxní, že tomu tak dosud nebylo,“ komentuje to ekonom
zabývající se vzděláváním Daniel
Münich z CERGE-EI. Některé školy s problémovými žáky byly dříve
zapojené do různých podpůrných projektů, ale pomoc nebyla nikdy
systematická.
Na kolik by
nové opatření vyšlo, zatím není jasné. Aktuální návrh jen možnost indexace v
obecné rovině připouští, detailní popis systému a jeho překlopení do praxe by
obsahovala až další novela po schválení stávajícího návrhu. Ministerstvo by
ji mohlo představit v létě.
„Bude
záležet na tom, kolik peněz se pro školský rozpočet podaří pro příští rok
vyjednat. Jestli dojde k jinému přerozdělení peněz mezi školami a některé
třeba o malé množství finančních prostředků přijdou, nebo se navýší rozpočet a
potřebné školy dostanou peněz víc,“ míní Václav Korbel, analytik výzkumné
organizace PAQ Research, která s ministerstvem školství na změně spolupracuje.
Resort očekává, že se díky podpoře škol s náročnějšími žáky sníží počet opakovaných ročníků a přibude žáků, kteří dokončí základní a střední vzdělávání. To by mělo přinést i finanční úsporu. Podle PAQ Research odvede středoškolský absolvent do veřejných rozpočtů až o 2,8 milionu více než člověk se základním vzděláním. S průměrnými náklady 50 tisíc korun na žáka na rok by stačilo, aby přijatá opatření pomohla dvěma až čtyřem procentům žáků, aby se investice vrátila. Podobný program uspěl například v Portugalsku, kde běží už patnáct let.
0 komentářů:
Okomentovat