Petr Fischer: Falešná nezralost českých dětí

sobota 27. dubna 2024 ·

Čtvrtina českých dětí, tedy skoro třicet tisíc ročně, chodí do školy o rok později. Je to nejvíc z celé Evropy: v sousedním Německu jsou to jen necelá tři procenta, na Slovensku sedm. Čím to je, se můžeme jen dohadovat, podle odborníků se nabízí několik vysvětlení.

 

Zdroj: Český rozhlas Plus 7. 4. 2024

 

České školy jsou na děti moc náročné a nejsou vstřícné, tvrdí například PAQ Research, který i na této stanici provádí pravidelné sociologické rozbory české společnosti. Šéf výzkumníků, Daniel Prokop, dokonce tvrdí, že se vytváří strach ze školy, strach ze zklamání či selhání dětí, a tak rodiče raději tlačí na to, aby šlo dítě do školy později. Škola by měla být připravena na dítě, ne dítě na školu, tvrdí efektně Prokop.

 

 

Děti mají logopedické problémy a chybí jim sociální dovednosti

 

Je to pěkná rétorická figura, nevysvětluje bohužel, proč v testech školní zralosti české děti tak neprospívají, když jsou nároky přinejmenším velmi podobné jako před třiceti lety. Co se změnilo ve výchově českých dětí?


Polovina z těch, které jdou do školy později, má logopedické problémy, uvádějí statistiky, málo se zřejmě s dětmi mluví a málo opravuje, zábavně cvičí řeč, zdá se. Dalším dětem chybí sociální dovednosti, neumějí se přizpůsobit skupině nebo nemají dostatečně vyvinutou jemnou motoriku. To všechno jsou věci, na nichž se dá pracovat v raném věku, především doma, méně ve školkách, a přece u zápisů, které teď začaly, přibývá mimořádně nezralých a neobratných dětí.

 

Pracovat by s nimi museli hlavně rodiče, kteří ale ve většině už sázejí na to, že dítě dospěje, že se všechno nějak doučí, že dozraje, až trochu povyroste. Požadavky školy se tu skutečně diametrálně rozcházejí s představami rodičů a vzniká napětí, od něhož se utíká k odkladům, které jsou pak nejjednodušším řešením, které vyhovuje všem.

 

Kromě zřizovatelů škol a školek a také ministerstva školství, které začalo tlačit na to, aby se odklady omezovaly opravdu jen na děti, jež jsou vážně velmi nezralé a měly by ve škole problémy.

 

 

Je špatné, že se děti naučí číst, psát a počítat až na konci třetí třídy?

 

A jsme opět u toho: Co vlastně škola po dětech chce, co to přesně znamená „mít ve škole problémy“?

 

Je například špatné, že se děti naučí číst, psát a počítat až na konci třetí třídy? Je počet odkladů školní docházky také projevem odporu k tlaku společnosti výkonu, která chce děti normovat, přestože je každé z nich originál? Mají s tím v sousedních zemích menší problém, protože se lidé tomuto tlaku podřizují snadněji?

 

 

Falešná nezralost

 

Jsme racionálně řízená společnost, stále častěji se spoléháme na vědecká data. V tomto případě nám to moc nejde. Vývojová psychologie přitom poměrně jasně dokládá, že ve věku šesti let by běžně obstarávané a vychovávané dítě mělo být pro školu připravené fyzicky i mentálně.


A pokud tomu tak není, a přitom dítě nemá žádnou uchopitelnou vadu, která by mu v tom bránila, není jiné vysvětlení, než že mu v růstu rodina moc nepomáhá, přestože mají rodiče pocit, jak se svému dítěti věnují a kolik času s ním v radosti a lásce stráví.

 

Říká se tomu „falešná nezralost“, která, jak to z velkého počtu odkladů v Česku vypadá, může být masovějším jevem, než jsme si jako společnost doposud připouštěli.

 

Ministerstvo školství teď chystá řadu opatření, jak počet odkladů školní docházky snížit, jako by jejich vysoký počet byl jen byrokratickým nedostatkem. To hlavní se ale neudělá na úřadě, nýbrž přímo s dětmi doma.

 

Všem by nám jako společnosti asi nejvíce pomohlo pochopení, že falešná nezralost není pozitivní individualizující odchylka, nýbrž zbytečné omezování příležitostí, které v sobě každé dítě má.

 

Autor je komentátor časopisu Euro.

 

0 komentářů: