Zuzana Kopuletá: Polovina předškoláků u zápisu špatně mluví. Odklad nepomůže, když se doma nevěnují, namítá lékařka

pátek 26. dubna 2024 ·

Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.

 

Zdroj: www.irozhlas.cz 9. 4. 2024

 

Více než polovina předškolních dětí má problémy s řečí, pětina s grafomotorikou a některé s obojím. Vyplynulo to z dotazníku, který iniciovala lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová. V únoru dotazník vyplnilo 2 128 rodičů a hodně z nich zároveň uvedlo, že chce nedostatky dítěte řešit.

 

Jenže čím později s tím začnou, tím je to těžší, upozorňuje Martincová. „Když si dítě něco špatně zafixuje, tak se to pak odstraňuje těžko,“ říká.

 

Jen necelá třetina předškoláků žádné problémy nemá a je na nástup do školy připravená. Zdatné bývají děti v matematice, chválí Martincová. „To jsou třeba hry s kostkou. Děti poznají, co je více a co méně, jaký je rozdíl a podobně,“ přibližuje. 

 

Jenže tím její chvála končí. „Uvádí se, že řečovou vadu má u zápisu až 50 procent dětí. Vím o lokalitě, kde učitelka hlásila, že vadu má dokonce 90 procent dětí,“ upozorňuje Martincová. 

 

Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí.

 

Přitom špatnou výslovnost je možné zachytit už ve třech letech dítěte, a pokud si toho nestihne samotný rodič, může ho na problém upozornit školka. A po vyloučení zdravotního problému, třeba se zvětšenými nosními mandlemi, je možné to řešit u logopeda.

 

To souvisí s dalším problémem předškoláků: neumí hláskovat. „Dítě neumí poznat hlásky na začátku a na konci slova, udělat jeho rozklad. Když se na tom doma pracuje, tak to přitom zvládne před čtvrtými narozeninami,“ upozorňuje. 


Děti také často špatně drží tužku a mají malou slovní zásobu. „Nejsou schopné ani vyslechnout pohádku, protože jí nerozumí,“ jmenuje Martincová. 

 

Další nedostatky vidí u hrubé i jemné motoriky. „Některé děti teprve v první třídě vidí švihadlo. Některé nemají doma míč. Od hrubé motoriky se pak odvozuje ta jemná, u které vázne stříhání, lepení. Děti zkrátka nejsou šikovné s prstíčky,“ popisuje Martincová. 

 

„Také se stává, že neumí tvořit podle fantazie, spíš jedou podle návodu. Možná je to z toho, jak se pasivně dívají na mobily a tablety, a pak jsou méně kreativní,“ připomíná a dodává, že dětem také dělá problémy prostorová orientace. „Co je vlevo, co je vpravo, kdo stojí první, prostřední, poslední.“

 

 

Prospívá odklad?

 

I to jsou důvody, proč až čtvrtina českých dětí nastupuje do první třídy s odkladem. „U některých je to přitom kontraproduktivní. Vadu by dohnaly během první třídy, a když zůstanou v rodinách, kde se jim nevěnovali, tak situace bude za další rok úplně stejná,“ namítá Martincová.

 

„Je otázka, jestli pro takové děti by nebylo lepší, kdyby do školy nastoupily. Ačkoliv se tím problém přenáší na pedagoga. Mně se odklady moc nelíbí, ale zase chápu, že u některých dětí je pak nástup do školy víc v klidu,“ dodává.

 

Martincová pro rodiče vytvořila několik sešitů Předškolákových týdeníčků pro chytré hlavičky, které poskytují návody a cvičení pro rozvoj dětí.

 

 

Poslechněte si celý rozhovor.

 

 

0 komentářů: