Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.
Zdroj: Hospodářské
noviny 13. 5. 2024
Pražské
Gymnázium Nad Štolou muselo mezi zájemci o osmileté studium losovat 17 dvojic
dětí se stejným počtem získaných bodů. „Další čtyři pak mezi uchazeči o
čtyřleté studium a tři dvojice u šestiletého studia. Co vím, tak kolegové
losovali docela často,“ popisuje ředitelka školy Renáta Schejbalová.
Rovněž 17
dvojic musel losovat také ředitel pražské Masarykovy střední školy chemické
Jiří Zajíček. Pozval k losování uchazeče, kterých se bodová shoda týkala. Vědět
dostali 12 hodin předem, protože výsledky musela škola do druhého dne
odeslat Cermatu – státní organizaci stojící za systémem přijímaček.
„Přišlo asi devět rodičů. Z obálek jsme vyndali registrační čísla a
přepsali pořadí,“ popisuje Zajíček.
Pro
ředitele je to novinka. Dříve stanovili pořadí a bylo jedno, že se třeba na
20.–22. místě umístili uchazeči se stejným počtem bodů. „Pokud získalo více
uchazečů stejný počet bodů u dělicí čáry, vzali se všichni právě proto, aby se
nemuselo losovat,“ vysvětluje Zajíček. Většinou přijali žáků i trochu víc, než
měli míst, protože teprve po zveřejnění pořadí se uchazeči rozhodovali, na
kterou ze dvou škol se přihlásí. Do
škol museli doručit zápisový lístek. Ředitelé pak na zbylá místa
vypsali druhé kolo.
To už nyní
neplatí. I kvůli
zdlouhavému a pro rodiče i školy zbytečně vysilujícímu průběhu se celý
proces zdigitalizoval. Žáci letos nově mohli podat přihlášku elektronicky,
a to na tři školy místo dvou. Také museli určit pořadí škol podle toho, kam se
chtějí dostat nejvíce. Žáky teď nově rozdělí
algoritmus, který by měl být spravedlivější. Nezvýhodňovat ty, kteří
vsadili na jistotu v podobě méně žádaného oboru, před těmi, kteří se rozhodli
riskovat.
A kvůli
němu se také muselo losovat. „Algoritmus si neporadí s tím, že mají dva žáci
stejný počet bodů. Muselo se stanovit jasné pořadí, aby s ním mohl systém
pracovat,“ vysvětluje Zajíček. Podle něj na tom ale zrovna na jeho škole žádný
žák netratil, protože uchazeči se stejným počtem bodů se nevyskytovali blízko
dělicí čáry. „S celkovým pořadím to nakonec nezamíchalo.“
Školy,
které si dodatečná kritéria stanovily opravdu podrobně, losovat nemusely.
Například Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše. K prvnímu kritériu, jímž byl
celkový součet bodů, přidalo ještě celkový počet bodů z přijímacího testu
od Cermatu, body navíc za zkoušku z matematiky, pak za úspěšnost v úlohách z
češtiny, které ověřovaly porozumění textu.
„A ve dvou
případech jsme museli použít ještě poslední kritérium a tím byla úspěšnost
při řešení matematických úloh otevřených. Tahle data nám dodal Cermat a my jsme
mohli ve všech případech rozhodnout jednoznačně,“ popisuje ředitel školy Jiří
Herman, jak se vyhnout losování.
Zajíček měl
dodatečná kritéria tři a nestačilo to. „Už vymýšlíme, jaká další dvě
bychom určili pro příští rok,“ říká. Někde však nestačilo ani sedm dodatečných
kritérií. Gymnázium v Brně na Slovanském náměstí muselo i tak v jednom případě
z tisícovky losovat. „Myslím, že to mohlo být i příliš jednoduchým testem
z matematiky, který nedokázal žáky dobře rozřadit,“ uvedl ředitel Dalibor Kott.
Podle
ředitele Cermatu Miroslava Krejčího, který celý proces přijímání na střední
školy připravoval, vše proběhlo úspěšně a algoritmus bez problémů žáky do škol
rozřadil. „Museli jsme je však ještě jednou přepočítávat kvůli školám, které
nám nejprve dodaly špatné pořadí žáků.“
Už v prvním
kole se dostalo více než 90 procent uchazečů, řekl Krejčí serveru iRozhlas.cz. Kolik dětí se dostalo v prvním kole loni, není
jasné. „Máme pouze predikce, podle kterých je úspěšných v prvním kole letos
víc, a to hlavně díky možnosti napsat si na přihlášku tři školy,“ upřesnil pro
HN Krejčí. Jak tomu bylo v jednotlivých krajích a kolik uchazečů se dostalo na
školu první, druhé či třetí volby, zveřejní ministerstvo školství ve středu.
Definitivní
výsledky najdou žáci a jejich rodiče v systému DiPSy, kam nahrávali
elektronickou přihlášku, ve středu 15. května. Už nyní se však mohou podívat na
opravené jednotné testy z češtiny a matematiky. A někteří rodiče už se začínají
ozývat s podezřením na chybnou opravu.
„Dříve se
šlo do školy podívat minimum rodičů. Jen včera si testy stáhlo 37 tisíc
uchazečů, to je mnohem více očí. Testy opravovali lidé, takže k nějakému
pochybení mohlo dojít,“ nepopírá Krejčí.
Pokud
někomu z uchazečů přibude bod, může podat odvolání a obrátit se na ředitele
školy, aby přezkoumal pořadí. Algoritmus už se znovu spouštět nebude. „Kdyby to
byl zrovna bod rozhodující o přijetí, ředitel musí takového uchazeče vzít,
třeba i nad rámec kapacity,“ vysvětluje Krejčí.
Ředitelé
škol nakonec elektronizaci průběhu přijímacího řízení hodnotí kladně.
„Samozřejmě, v průběhu náběhu systému docházelo k problémům, ale celkově ho
hodnotím jako pozitivní,“ říká brněnský ředitel Herman. Podle Zajíčka je třeba
vzít v úvahu fakt, že systém vznikal v podstatě za pochodu. Ředitel Cermatu jej
dělal „na koleni“ s externími IT specialisty, navíc v šibeničním termínu. Na
vystavění celého systému měli tři měsíce.
0 komentářů:
Okomentovat