Michaela Ryšavá: Nerušte němčinu, na výuku vám přidáme. Velvyslanci u Beka orodovali za zachování cizích jazyků

Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.

Zdroj: Hospodářské noviny 22. 7. 2024

 

Několik velvyslanců se proto uplynulý týden snažilo přesvědčit ministra školství Mikuláše Beka (STAN), že znalost dalšího jazyka bude studentům chybět. A slibují, že jsou ochotni s výukou pomoci, a to i finančně.

 

Druhý jazyk je v Česku povinný nejpozději od osmé třídy. Jenže podle některých odborníků na jeho výuku školy nemají kapacity, výsledky jsou mizerné a náklady se nerovnají výsledkům. Proto by podle návrhu nové podoby vzdělávaní zůstal druhý jazyk jako dobrovolný. Jenže to se nelíbí některým sousedním zemím, zejména Německu. Je to právě němčina, jež bývá nejčastěji oním druhým jazykem.

 

Debaty o možném zrušení druhého jazyka se bez jasného konce vedou už dva roky. Nyní se do nich už podruhé vložili i velvyslanci čtyř evropských zemí. Ti už před dvěma lety po prvním představení návrhu napsali na ministerstvo dopis, v němž vyjádřili nesouhlas s navrhovanou změnou. Podle nich takový nápad vysílá lidem signál, že druhý jazyk je zbytečný.

 

„V globalizovaném a konkurenčním světě je znalost několika jazyků nezpochybnitelnou výhodou. Umět anglicky je zajisté nezbytné, ale nestačí to,“ napsali tehdy ministerstvu velvyslanci Německa, Španělska, Francie, Itálie.

 

A uplynulý týden přišli za „záchranu“ druhých jazyků orodovat k samotnému Bekovi. Podle informací HN schůzka dopadla částečně podle jejich očekávání. Ministr přislíbil, že povinnost učit se druhý jazyk v Česku zůstane.

 

Velvyslanci nechtěli příliš o průběhu schůzky informovat, zopakovali prý ale ministrovi, proč je například udržení němčiny tak podstatné. „Podle našeho názoru je mnohojazyčnost důležitým předpokladem úspěchu Evropské unie. Objem zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Německem je značný – ve výši 113 miliard eur,“ připomněla vedoucí tiskového oddělení německé ambasády v Praze Anne Glummová.

 

Dodala, že velvyslanectví je připravené pomoci jak se vzděláváním českých pedagogů, kteří němčinu učí, tak s tím, aby výuka byla pro studenty přínosnější. „Problémy ve výuce jsou, víme o nich, nepopíráme je. Výuka není přizpůsobena cíli, který bychom měli u druhého jazyka sledovat – úplně chybí informace o reáliích dané země,“ líčí ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

 

„Ale podle nás není řešením je zrušit, ale zlepšit. Tady můžeme my všichni pomoci,“ říká Jelínek. Na mysli má nejen financování výměnných pobytů nebo rodilých mluvčích, kteří by s výukou pomáhali, ale i zmíněné vzdělávání pedagogů.

 

 

Ohrožená ruština

 

Ministerstvo tvrdí, že zatím definitivně nerozhodlo. Chce ale prý zajistit, aby děti měly návaznost ve výuce při přestupu ze základní školy na střední. Zkrátka aby se nestávalo, že se na základce učí francouzštinu a na střední je v nabídce jen španělština.

 

„V tomto směru bude potřeba nabídku cizích jazyků upravit tak, aby návaznost byla pro školy realizovatelná. Mezi jazyky, které by školy měly povinně nabízet, patří němčina či francouzština,“ říká mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.

 

Tím by se vyřešil i další požadavek ministra Beka, tedy zrušení ruštiny. Několikrát v rozhovorech upozorňoval, že mu přijde zvláštní, aby se na některých školách nabízela jako druhý povinný jazyk. Podle informací HN jeho kroky směřují k tomu, aby tento jazyk už v budoucnu rozhodně povinný nebyl.

 

 

Neopakujme chyby Slovenska

 

I když ministr dal velvyslancům příslib, vše ještě může dopadnout jinak, obávají se jazykovědci. Zrušení povinnosti podle nich povede k tomu, že druhý jazyk na většině škol úplně skončí. „Studie ze Slovenska, kde také zrušili povinnost druhého jazyka, ukázala, že rok po zavedení reformy se druhý jazyk nevyučoval na 16 procentech škol. Jednalo se hlavně o malé školy na venkově, kde rodiče nemají možnost zánik výuky kompenzovat,“ upozorňuje Olga Nádvorníková, propagátorka výuky cizích jazyků a předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny – Gallica.

Podle ní podobná situace nastane i v Česku, a to zejména na malých školách. „Dojde k dalšímu otevírání nůžek mezi malými obcemi a velkými městy. Druhý jazyk budou umět jen děti motivovaných rodičů a úspěch by neměl záležet na podpoře rodiny,“ říká Nádvorníková. Nesouhlasí ani s tím, aby ministerstvo diktovalo, kdo má jaké jazyky nabízet, školy by měly mít právo si podle ní vybrat.

 

Podle posledních zjištění Evropské informační sítě Eurydice se ve většině evropských zemí musí všichni žáci začít učit druhý cizí jazyk před skončením povinné školní docházky. Ovšem třeba v Maďarsku nebo na Slovensku přešli v minulých letech z povinné výuky na nepovinnou, opačným směrem pak šli v Itálii, Dánsku nebo na Maltě.