Skoro každá druhá obecní škola má méně než sto dětí. S čímž není spokojené ministerstvo školství. To hodlá zavést limit pro minimální počet žáků. Uplatňovat se bude ve městech či obcích, jež zřizují dvě či více škol. Pokud některá z nich bude mít pod 200 žáků, měla by se sloučit s jinou. Resort si od toho slibuje snížení nákladů, například na platy ředitelů nebo účetní služby. Teď ministerstvo sbírá k návrhu připomínky, pak o něm bude rozhodovat vláda.
Zdroj: Hospodářské
noviny 13.8.2024
Menší školy v
některých obcích budou i po sloučení fungovat dál třeba i se stejnými učiteli,
ale například už jen jako detašované pracoviště jiné větší školy. A už bez
ředitele. Platí to pro mateřské, základní a střední školy zřizované obcemi.
Ministerstvo upozorňuje, že se nejedná o jejich rušení. „Malá škola vypadá
fajn, uvnitř to bývá příjemné, senzační, takže říkáme, ať tam ta škola zůstane,
ale je součástí většího celku,“ uvedl náměstek ministra Jiří Nantl.
HN už před
časem uvedly, že náklady na jednoho žáka na malých školách jsou až
trojnásobné oproti běžným školám ve větších městech. Upozorňuje na to také
studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici.
Současný
stav je podle studie takový, že starostové menších obcí často nemají lidi, čas
ani peníze na to, aby se o základní školy pořádně starali. „Kromě výuky by měli
řešit provoz, opravy, úklid, správu IT či účetnictví. Většinou to ale dělá
ředitel, který pak nemá čas řešit kvalitu výuky,“ popsal analytik PAQ Research
Jan Zeman.
Neefektivitu
malých škol hodlá proto ministerstvo školství řešit s tím, že
budoucnost vidí v jejich slučování. V předkládací zprávě novely ministerstvo
školství upozorňuje, že téměř čtvrtina škol zřizovaných obcemi má méně než 50
žáků. A téměř polovina všech obecních škol vzdělává méně než 100 dětí.
„Tento
systém vede k výrazné provozně-ekonomické neefektivitě a klade vysoké nároky na
zajištění potřebného množství kvalitních ředitelů škol, které pak zahlcuje
vysokým množstvím administrativy,“ stojí ve zprávě.
Úprava
proto zavádí nová pravidla, na jejichž základě musí mít každá obcí zřizovaná
mateřská, základní nebo střední škola či jejich kombinace v posledních třech
letech alespoň jednou nejméně 200 žáků. Za závazné datum se považuje 30.
září. Pokud limit nesplní, měla by se stát součástí jiné.
Ve sloučené
škole, která nenaplňovala nároky na počet žáků, by ale následně mohlo
zůstat i její vedení, jen v jiné funkci. „V rámci řízení školy mohou být
pro jednotlivá pracoviště zavedeny pozice zástupců ředitele nebo vedoucích
učitelů,“ uvádí ministerstvo.
Sdružení
místních samospráv v této souvislosti upozorňuje, že to pak příliš velké
snížení nákladů nepřinese. „Dojde jen k minimálním úsporám, protože ředitelé,
jejichž školy budou jako samostatné právnické osoby zrušeny, se pravděpodobně
stanou vedoucími pracovníky nově vzniklých odloučených pracovišť a zřizovatelé
budou mít pořád stejné provozní výdaje,“ říká předsedkyně sdružení a poslankyně
Eliška Olšáková (STAN).
Podle ní
proto z pohledu zřizovatelů nevidí starostové v návrhu přílišný smysl.
Domnívají se, že by mělo být nadále rozhodnutím každého zřizovatele, zda chce
mít své školy jako samostatné právnické osoby, nebo bude mít jednu s více
činnostmi.
V návrhu
navíc Sdružení místních samospráv vidí i další rizika. Jednak může jít o první
krok k povinnému slučování škol, a to nejen na úrovni jednoho zřizovatele.
„Zároveň se obáváme, že ředitelé, kteří budou nově spravovat i odloučená
pracoviště, ale s odlišnou činností, například základní a mateřskou školu,
budou komplikovaně hledat vztah k těmto novým pracovištím, ať už se to týká
jejich rozvoje či samotného řízení,“ popsala Olšáková.
Školské
odbory se zatím k návrhu nevyjádřily. Předseda František Dobšík pro HN uvedl,
že návrh rozeslal odborovým organizacím a připomínky za odbory hodlá odeslat
do 4. září.
Zatím není jasné, kolika škol se změna může týkat. Ministerstvo sice původně přislíbilo data k novele zaslat, pak ale změnilo názor s tím, že údaje dodat nemůže. Ze statistik ve zprávě však vyplývá, že by se případné sloučení mohlo dotknout asi sedmi procent všech obecních škol. Tedy že by každá čtrnáctá mohla skončit pod úřední hlavičkou jiné školy. Změna se nebude týkat speciálních škol nebo škol s vyučovacím jazykem pro národní menšiny. Stejně tak zůstanou beze změny situace v obci, které zřizují jen jednu školu.
0 komentářů:
Okomentovat