Vypadalo to jako pohádka, když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval, že letos nebude resort oznamovat, jaké peníze na příští rok ostatním ministerstvům přidělí. Vše se odehraje ve skrytu a koalice bude – slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – rozhodovat jako tým a představí až rozpočet, který odráží jeho priority jako celku.
Zdroj: iRozhlas.cz
13. 8. 2024
Ministři
dokonce veřejně ocenili, že nebudou muset jako dřív absolvovat letní kolečko u
ministra financí. Zkrátka slíbili, že nenastanou žádné tahanice, mediální
přestřelky a všichni budou spokojeni táhnout za jeden provaz.
Nikdo, kdo
jen trochu sleduje politiku, tomu nemohl věřit ani na vteřinu. V praxi stačil
necelý měsíc. Aktuálně tak může celé Česko sledovat nelítostnou bitvu o
rozpočet ministerstva školství, které má podle prvního návrhu dostat o pár
miliard méně, než má k dispozici letos.
Začalo to
školstvím…
A ministr
Mikuláš Bek (STAN), který chce naopak o pár desítek miliard víc než letos, se
nechal slyšet, že pro žádný rozpočet, který podle něj nebude férový, tedy
rozuměj daleko objemnější, hlasovat nebude. A že by považoval za riskantní,
kdyby osekané finance resortu školství podpořili ostatní poslanci za STAN.
Školství je
podle resortního ministra podfinancované, větší peníze si zaslouží vysoké školy
a přidat potřebují i nepedagogičtí pracovníci.
Ředitelé
škol, kteří při pohledu na návrh ministerstva financí jen nevěřícně lapají po
dechu, pak upozorňují, že vláda naprosto rezignovala na svůj závazek, aby plat
pedagogů dosahoval 130 procent průměru.
Objem peněz
pro školy se sice zvyšoval, ale tarify zůstaly na úrovni roku
Ekonom
Daniel Münich všem pochybovačům připomněl, že se financování školství opět
významně vzdaluje od průměru zemí Evropské unie.
Černá díra
rozpočtu?
Kritici
současného systému ale upozorňují na to, že školství je černou dírou: škol je
až příliš mnoho a jsou extrémně neefektivní. Zkrátka není důvod, aby v každé
vesnici existovala poloprázdná základní škola a navíc často i s kompletní
kuchyní.
Výsledky
mezinárodního srovnání 15letých žáků PISA za rok 2022 sice potvrdily, že si
české děti vedly nadprůměrně dobře. Současně ale nejde opominout i dodatek
České školní inspekce, podle které nadprůměrných výsledků dosahuje stále menší
procento dětí než v dřívějších letech – a naopak, že podprůměrných výsledků
mezi 15letými přibylo.
Dosažené
vzdělání bylo a je v Česku podmíněno socioekonomickým postavením rodiny – na
tom se bez ohledu na množství peněz v systému nemění vůbec nic. Naopak se
rozdíly pouze prohlubují.
Argumenty
obou stran jsou pravdivé a vzájemně nesmiřitelné. To, že ministr školství chce
víc peněz, je pochopitelné. Navíc v situaci, kdy se školní systém setkává s
vlnou velkého počtu žáků. To samé ale platí i o škrtech ministerstva financí,
které se stále snaží předstírat, že chce snižovat stamiliardové rozpočtové
schodky.
Ministr
školství je první, kdo začal v systému utajeného rozpočtu s veřejným odbojem.
Do konce vládních prázdnin pravděpodobně nebude poslední.
Dá se
předpokládat, že se ozve například ministerstvo zdravotnictví kvůli platům
zdravotníků, nebo resort sociálních věcí kvůli valorizaci důchodů. Ministři už
nyní požadují pro své resorty o zhruba čtvrt bilionu víc, než připouští schodek
ministerstva financí na příští rok. Ten má dosáhnout 235 miliard korun.
Do toho
navrhuje šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová srazit deficit pod 200 miliard
korun.
Přesto
všechno samotný fakt, že tajná vyjednávání o rozpočtu dopadla jako vždycky a
stala se z nich věc veřejná, ničemu nevadí. Problém je v samotném rozpočtu a
jeho skutečných prioritách.
0 komentářů:
Okomentovat