Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Zdroj: Aktuálně.cz
13. 8. 2024
Prodloužením
rodičovské dovolené nejvíc trpí děti rodičů s nižším vzděláním. "Ukázalo
se, že péče matek s nižším vzděláním ve věku tří až čtyř let dítěte nedokáže
nahradit školku a není pro děti prospěšná," popisuje výzkumnice. Kromě
nevystudování vysoké školy by delší čas doma mohl děti v dospělosti ovlivnit, i
co se týče budoucího platu. "V Česku na to úplně nemáme data, ale
zahraniční literatura to potvrzuje. Právě prodloužená rodičovská má vliv i na
to, jestli děti v dospělosti vůbec pracují," dodává Kalíšková.
To, že jsou
o rok déle s dítětem doma, negativně ovlivňuje i matky. Je pro ně například
těžší se vrátit na pracovní trh a mohou čelit problémům s nezaměstnaností.
Často si ale ženy nevybírají a do práce se vrátit nemohou například kvůli
nízkým kapacitám ve školkách. "Ženy nemají vyhovující podmínky. Nejde
nutně jen o navýšení kapacit ve školkách, ale i v dětských skupinách a jiných
formách péče, jako je třeba sousedské hlídání, které se teď u nás
rozjíždí," říká ekonomka.
Podle ní je
také zásadní, aby měli rodiče od státu nějakou garanci toho, že se někdo o dítě
postará. "Pro rodiče je důležité, aby mohli trochu plánovat, aby to nebylo
tak, že v květnu zjistí, jestli teda měli štěstí v loterii, nebo neměli a
jestli v září jejich dítě do školky nastoupí, nebo ne," doplňuje
Kalíšková.
Podle
zahraničních studií je ideální doba pro to, kdy by se dítě mělo více
socializovat v nějakém zařízení, 18 měsíců. "Umím si to v českém prostředí
představit. Byl by to ale radikální krok. Třeba v Německu asi před 15 lety byla
reforma, která snížila nárok na dlouhou placenou rodičovskou a zavedla se
garance místa pro děti v nějakém zařízení. Dnes je naprosto běžné, že se ženy
vrací po roce, roce a půl do práce třeba na půlúvazek. Není to tedy nereálná
situace, ale důležité jsou spíše nějaké postupné kroky než razantní
změna," uzavírá.
Proč má celkově dlouhá rodičovská
dovolená vliv na celou společnost a snižuje produktivitu ekonomiky? Za jakých
podmínek by se matky chtěly vracet dříve do práce a jaké změny by jim pomohly?
A jaká je role otců v kontextu rodičovské dovolené? Dozvíte se v úvodním videu.
Epizodu si také můžete poslechnout jako podcast ZDE.
2 komentářů:
Zásadně zpochybňuji výrok autorky: "Podle zahraničních studií je ideální doba pro to, kdy by se dítě mělo více socializovat v nějakém zařízení, 18 měsíců." Měla by doložit ony zahraniční studie. 18 měsíců rozhodně není ideální doba pro kolektivní výchovu - tento názor razili komunisté a zřídili takové zařízení - jesle. Řada osobností z oboru psychologie (např. ikona oboru prof.Matějček) by potvrdila jejich škodlivost pro vývoj dítěte s argumetací o klíčovém významu péče o dítě matkou, otcem, či jinou stabilní osobou v domácím prostředí, ne v ústavní, institucionální péči.
Celý ten článek je propagandou pro zkrácení mateřské. Takových se nyní vyrojilo nějak moc. Sama jsem byla s dětmi doma dlouho, dnes jsou dostudované - medicína a psychologie. Jsem speciální pedagog a má dobře načteno literaturu o škodlivosti odloučení matky a dětí, od Matějčka po další autory. Mnoho mých vysokoškolských známých bylo s dětmi doma, podobné problémy, které článek popisuje jsem u nich nepozorovala. Není to o délce pobytu s dítětem, ale o stylu výchovy.
a fandím všem matkám, pro které jsou děti důležitější než kariéra a zábava.
Okomentovat