Sehnat učitele v Praze je čím dál větší problém. Ředitelé hovoří o katastrofální situaci. Ministerstvo školství chce jejich nedostatek také v některých dalších místech republiky řešit navýšením počtu studentů pedagogických fakult.
Zdroj: Seznam
Zprávy 19. 9. 2024
Zatímco se v Česku rodí rok od roku méně děti, Praha z demografických dat ví, že na jejím území bude počet školou povinných přibývat. Do roku 2050 se má podle predikcí v hlavním městě zvýšit počet dětí v kategorii od 6 do 14 let o 24 procent.
Už teď ale velká část pražských škol bojuje s nedostatkem učitelů. Nechybí jako už tradičně jen fyzikáři, ale také informatici a hlavně prvostupňoví učitelé.
Dobře je to vidět i na sociálních sítích. Když v některé ze skupin s pracovními nabídkami napíše učitel, že hledá místo v Praze, během pár hodin se mu do komentářů sesypou desítky pozvánek z různých škol.
„V Praze je situace katastrofální. Úplně nejhorší je první stupeň, kam se
nedá v podstatě sehnat nikdo nový,“ popisuje Karin Marques, ředitelka ZŠ
Solidarita v Praze 10.
„Učitelé si mohou v naší městské části zažádat
o byt, ale není to nic, čím by se dali nalákat. Jediné, co může pomoct, je
celkové zvýšení financí ve školství,“ dodává ředitelka.
Kantoři bez vzdělání
Školy tak často musí sáhnout po adeptech bez
pedagogického vzdělání. To se otiskuje i v celkových datech. Česká
školní inspekce sleduje, jak kvalifikovaní pedagogové v jednotlivých
okresech jsou. A Praha s blízkým okolím Středočeského kraje dopadá
stejně špatně jako strukturálně postižené regiony Ústeckého
a Karlovarského kraje.
Je přitom prokázané, že třída, kterou učí
nekvalifikovaný pedagog, dosahuje horších výsledků.
„Sehnat učitele je boj. Matika, fyzika a první
stupeň je úplně nedostatkové zboží,“ potvrzuje rovněž ředitel ZŠ Radlická
v Praze 5 Dalibor Neckář.
32 tisíc na gymnáziu? Problém
Problém přitom nemají jen základní školy, ale
pomalu jej začínají pociťovat i některá gymnázia. Dříve si přitom
mezi zájemci mohli klidně vybírat.
„Už i my ten problém máme. Jsou předměty, kde
se učitelé shání velmi těžko a snažíme se rovnou si stahovat studenty,
kteří k nám chodí na praxi,“ popisuje ředitelka pražského Gymnázia Nad
Štolou Renata Schejbalová, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.
„Když dostanou první platový výměr, na kterém je
32 500 korun hrubého, tak je to poněkud demotivující,“ dodává.
Školy nejsou platově konkurenceschopné
V okrajových regionech Česka je plat učitele
v porovnání s ostatními nabídkami na trhu práce relativně slušný, ale
chybí místní lidé nebo zájemci ochotní sem dojíždět nebo se přestěhovat. Naopak
v Praze by teoreticky mělo být učitelů dost, mají ale finančně daleko
lepší nabídky mimo školství.
„V rozpočtu pro příští rok máme zase
700 milionů korun na posílení platů na základních a středních
školách,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Je také otázkou, jestli by nemohlo přijít
s cílenou pomocí Ministerstvo školství. Na rozdíl od podpory strukturálně
postižených regionů se ale žádná taková podpora navíc momentálně neplánuje. V
příštím roce by ale měly platy učitelů růst plošně o sedm procent.
Ministerstvo školství se soustředí na zatraktivnění
učitelské profese. A to jak na pedagogických fakultách formou reformy
přípravy nových kantorů, tak zakotvením pomoci těm začínajícím v prvních
dvou letech jejich kariéry. Pomáhat by jim měl uvádějící učitel, aby
v tomto kritickém období profesi neopustili, jak se často děje.
Učitelům nabízejí i byty
„Potřebujeme nejen zvyšovat kvalitu přípravy učitelů,
ale potřebujeme i více absolventů. Už v tuto chvíli je jasné, že se
podaří od příštího akademického roku objednat u univerzit navyšování počtu
studentů učitelství,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Možnou cestou k řešení personální krize je
i větší finanční zapojení zřizovatelů. Podobně jako lékařům
v regionech jsou nabízeny byty nebo nástupní bonusy, stejně postupují
i některé obce.
„Abychom byli platově konkurenceschopní
s Prahou, musíme do škol dávat víc peněz, než na ně dostáváme od státu.
Třeba jen na odměny pro učitele jdou celkem tři miliony korun ročně.
Stejně jako u pedagogů to děláme u kuchařek i školníků,“
popisuje Jaromír Beran (TOP 09), radní pro školství z Roztok severně od
Prahy.
Výhled pro české školství totiž není růžový, jak
popsal ministr školství Mikuláš Bek. Ročně sice absolvuje pedagogickou
fakultu podle odhadů asi 2 200 studentů a k tomu si doplní
pedagogické vzdělání dalších 1 500 lidí. Ministerstvo školství ale počítá,
že zhruba čtyři tisíce kantorů ročně jdou do důchodu a další čtyři tisíce
míst vzniknou, ať už kvůli vyššímu počtu žáků nebo třeba potřebou dělit hodiny.
Každý rok se tak nedostatek učitelů stupňuje.
A tento negativní trend chce Ministerstvo školství zastavit.
0 komentářů:
Okomentovat