Vítěze krajských voleb již známe. Nyní nastává klíčová fáze, kdy musí politické strany a hnutí nalézt společnou řeč a vytvořit funkční koalice. Při formování koalic je nezbytné se zaměřit nejen na ideologickou blízkost mezi jednotlivými subjekty, ale především na společné priority. Jednou z těchto priorit by mělo být vzdělávání, které hraje zásadní roli v rozvoji regionu a jeho budoucí konkurenceschopnosti.
Zdroj: EDUin
23. 9. 2024
Kvalitní a dostupné vzdělání totiž nejen zvyšuje
životní úroveň obyvatel, ale také posiluje ekonomický potenciál kraje. Dobře
nastavená spolupráce může zajistit kontinuitu provedených změn do dalšího
volebního období. Důležitá bude také volba
dobrého radního pro školství, který bude mít vizi opřenou o nejnovější
poznatky a data a bude ji umět vyargumentovat vůči celé komunitě v daném
regionu. Také mezikrajová spolupráce může být velmi cenná. Naléhavou potřebu
takové diskuse pociťujeme nyní intenzivně mezi Středočeským krajem a Prahou v
tématu kapacit středních škol.
Kraje jednou za čtyři roky vytvářejí vlastní dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávání,
ve kterých stanovují strategické cíle a směry rozvoje celé vzdělávací soustavy
v kraji. Při plánování priorit je proto nutné zohlednit i tento strategický
dokument schválený předchozím vedením kraje.
Kraje
jsou většinovými zřizovateli veřejných středních škol,
vyšších odborných škol a konzervatoří. Dobrá škola potřebuje zejména dobrého
ředitele, ale zásadní roli hraje i její zřizovatel. EDUin vydal Kápézetku, ve které vysvětluje základní
role zřizovatelů v oblasti školství a radí v situacích, do kterých se
dostávají, např. hodnocení školy a odměňování ředitele.
Několik
témat, která jsou z pohledu krajské vzdělávací politiky důležitá
Nedostatečné kapacity v MŠ a neúčast na předškolním
vzdělávání
V některých regionech, zejména ve Středočeském
kraji, v Praze a v okolí velkých krajských měst jsou kapacity mateřských škol
nedostatečné z důvodu vysoké poptávky a nárůstu počtu obyvatel. Naopak v jiných
regionech jsou kapacity nízké, protože zájem o předškolní vzdělávání je nižší.
Kvalitní předškolní vzdělávání v raném dětství
podporuje rozvoj osobnosti dítěte, vytváří předpoklady pro další vzdělávání, a
pomáhá tak snižovat sociální nerovnost. Je zvláště významné pro děti ze
znevýhodněného prostředí, jež na jejich vzdělávací potřeby nedokáže adekvátně
reagovat. Z různých dokumentů vyplývá, že právě tyto děti se předškolního
vzdělávání zpravidla neúčastní. Analýzy nákladů a přínosů intervencí v dětství
ukázaly, že nejefektivnější jsou
investice do vzdělávání a péče v raném dětství (Heckmanova křivka
návratnosti investic do lidského kapitálu). Rovněž umístění dítěte do zařízení
předškolního vzdělávání a péče je podstatným nástrojem pro zvýšení účasti matek
na trhu práce.
Mateřské školy zpravidla zřizují obce, nicméně
kraje mohou motivovat obce k dostatečnému zajištění kapacit tím, že vypíšou
dotační tituly či vstoupí do diskuse o zajištění systémové podpory ze strany
státu. Zároveň spolupráce mezi obcemi,
krajem a státem může přispět k vysvětlování přínosů předškolního vzdělávání
pro budoucnost dítěte. Kraje se rovněž mohou podílet na bezplatném stravování a
dopravě.
Nesoulad
nabídky a poptávky po SŠ
Je nutné, aby se co nejrychleji přiblížila struktura nabídky a poptávky po středních školách. Díky datům z posledních přijímaček víme, že ne všude tomu tak je. Situace se liší v jednotlivých krajích i uvnitř krajů samotných. Uchazeči tak nemají rovné šance pro přijetí. Zájem je především o maturitní obory, z nichž všeobecné programy jsou nedostatkovým zbožím.
Poptávka po všeobecném středoškolském studiu přitom roste, stejně jako podíl maturantů pokračující ve studiu na vysoké škole. To však neznamená, že by se kraje měly zaměřit pouze na rozšiřování humanitních gymnázií. Důležitou roli hrají také technická, přírodovědná a ekonomická lycea, a další atraktivní obory.
MŠMT letos představí
návrh nové soustavy středoškolských
oborů, jejímž cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. Z
tohoto „soupisu“ oborů si budou kraje ve spolupráci s řediteli škol „vybírat“
konkrétní obory. MŠMT chce, aby byla do roku 2027 až polovina oborů, které
kraje nabízejí, všeobecná. Pro školní rok 2025/2026 chce nabídnou i nový obor –
všeobecné lyceum. To by vedle velkého
podílu všeobecné složky umožňovalo zvolit si ve vyšším ročníku oborové
zaměření. Podpora gymnázií a všeobecného
vzdělávání je i prioritou současné vlády. Tomuto tématu se podrobněji EDUin
věnoval v Auditu vzdělávacího systému.
Nekvalifikovaná
výuka
Podíl hodin, jež jsou vyučovány pedagogy, kteří
nesplňují požadované vzdělání podle zákona o pedagogických pracovnících, se
regionálně liší. Zajistit výuku kvalifikovanými pedagogy se nejlépe daří
gymnáziím, dále středním odborným školám s maturitními obory, největší problémy mají střední odborné
školy s nematuritními obory. Kvalifikovaní učitelé využívají četněji
rozdílné formy výuky, díky kterým úspěšněji aktivizují žáky ve výuce.
Toto téma se netýká pouze středních škol. V případě
mateřských škol je podíl kvalifikovaných pedagogů tradičně nejnižší ve velkých
městech, v Praze a ve Středočeském kraji. U základních škol a víceletých
gymnázií je nejvyšší nedostatek kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském kraji,
Středočeském kraji, v Praze a v některých okresech Ústeckého kraje.
Stárnutí
kabinetů
Průměrný věk středoškolského učitele je 48 let. Na
tento problém dlouhodobě upozorňuje ČŠI: „personální situace související se
stárnutím pedagogů zůstává problematická zejména ve středním odborném
vzdělávání. Vedení škol se potýká s těžkostmi
při zajištění výuky především odborných předmětů a praktického vyučování a
v některých případech tak z těchto důvodů zaměstnává učitele nekvalifikované
nebo v důchodovém věku. Ve středních odborných školách působí zhruba 16 %
učitelů s věkem nad 61 let“.
Ve většině krajů jsou vysokoškolské programy
učitelské přípravy. Kraje by nyní měly vstupovat do diskuse s akademickou půdou
a zástupci státu o zajištění systémové
podpory většího počtu absolventů pedagogických fakult, kteří nastoupí do
školství. Díky tomu se zvýší podíl kvalifikované výuky i zajistí generační
obměna pedagogického personálu. Klíčové je navýšení financování vysokých škol,
rozšíření kapacit pedagogických fakult a zajištění konkurenceschopných platů
pro přilákání nových zájemců o tuto profesi. Obdobnou práci musí kraje
odpracovat i v případě zajištění podpůrných pozic (školní psycholog, speciální
pedagog, sociální pedagog aj.) ve školách.
Odborné
vzdělávání
Současná středoškolská struktura je poměrně
nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou
prostupnosti. Oborů je příliš mnoho a
vybízí žáky k brzké specializaci, přičemž některé z nich nemají dlouhodobou
perspektivu uplatnění. Vysoký počet žáků navíc opouští studium předčasně nebo v
oboru po jeho dokončení nepůsobí. Odborné vzdělávání nebude méně důležité než
všeobecné, ale pravděpodobně se část bude odehrávat v pozdějším věku. Z toho
důvodu by měly kraje začít budovat
centra celoživotního vzdělávání pro dospělé při středních školách ve
spolupráci se zaměstnavateli, úřady práce a dalšími partnery v území.
Další zajímavou oblastí pro kraje je duální vzdělávání. V návrhu je novela školského zákona, která by tuto
oblast měla upravovat. Pokud bude tento koncept systémově správně nastaven a
neuděláme si ze vzdělávací politiky politiku zaměstnanost, může být přínosem
pro všechny strany – studenty, školy, zaměstnavatele, kraje a další sociální
partnery. Zjednodušeně řečeno, zaměstnavatelé disponují moderními, nákladnými
technologiemi, které si mohou studenti vyzkoušet, získat praxi a prohloubit své
odborné znalosti i osvojit různé dovednosti. Budou tak lépe připraveni na
navazující studium i na trh práce. Zaměstnavatelé si mohou v průběhu vzdělávání
„vychovat“ potenciální pracovníky nebo využít teoretické znalosti studentů a
jejich inovativní nápady pro rozvoj svého podnikání či samotného regionu.
Dlouhodobý
záměr
Kraje vytváří vlastní Dlouhodobý záměr vzdělávání,
který krajský úřad zpracovává v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a
rozvoje vzdělávací soustavy ČR a předkládá jej ministerstvu k vyjádření.
Krajský Dlouhodobý záměr povinně obsahuje analýzu vzdělávací soustavy a
stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu
práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání a strukturu vzdělávací
nabídky – především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a
školských zařízení, a jejich kapacitu. Pokud chtějí kraje kapacitu navyšovat,
otevírat nové obory či jiné rušit, musí
podat žádost na MŠMT.
Krajské úřady musely do letošního července zpracovat vlastní strategii a tu předložit
krajskému zastupitelstvu ke schválení. Na podzim 2024 se ale konaly krajské
volby a nové vedení nemusí mít vůli naplňovat plány politických předchůdců.
Problematické je, že si již nemohou vytvořit vlastní strategii. Dlouhodobé záměry se totiž vyhodnocují a
zpracovávají jednou za 4 roky. Tudíž své postoje ke vzdělávací politice
mohou promítnout až do následujícího záměru. Mechanismus tvorby Dlouhodobého
záměru ministerstva a následně krajů by se z těchto důvodů měl změnit tak, aby
proces jeho tvorby kopíroval funkční období krajských zastupitelů. O omezení
vlivu cyklů parlamentních a krajských voleb se snaží MŠMT novelou školského zákona.
Rozpočty
Jak již bylo v úvodu zmíněno, kraje jsou
většinovými zřizovateli veřejných středních škol, vyšších odborných škol a
konzervatoří. Rovněž přerozdělují prostředky na mzdy ze státního rozpočtu do
všech škol v kraji. S jakým rozpočtem a jakým
způsobem hospodařily předchozí krajské garnitury s veřejnými financemi,
kolik dávaly do školství v roce
Další
zdroje informací
ČŠI: České školství v mapách: Prostorová analýza
podmínek, průběhu a výsledků předškolního, základního a středního vzdělávání
ČŠI: Kvalita vzdělávání v České republice ve
školním roce 2022/2023
EDUin: Data z přihlášek na střední školy
PAQ Research: Nekvalifikovaná výuka na ZŠ
PAQ Research: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj
neefektivity
Deník Referendum: Školní psychologové: řešení,
kterého se nedostává, a navíc není všespásné
ČSÚ: Školy a školská zařízení – školní rok
2023/2024
0 komentářů:
Okomentovat