Školám s méně žáky hrozí, že přijdou o svého ředitele. Místo toho by jeden „superředitel“ zaštiťoval a vedl více pedagogických sborů a řešil pro více budov papírování. Obce se bojí, že návrh ohrozí kvalitu výuky. Ministerstvo financí varuje, že školské novince chybí propočty a mohla by provoz škol spíš prodražit.
Zdroj: www.idnes.cz 5. 9. 2024
V novele
školského zákona, ke které se aktuálně scházejí připomínky, ministr školství
Mikuláš Bek (STAN) prosazuje, aby se více menších škol propojilo skrze jednoho
ředitele. Ten by měl na starosti administrativu nebo třeba jednání se
zřizovatelem, tedy nejčastěji vedením obcí.
Novinka,
která teprve zamíří na vládu, se týká základních, středních i mateřských škol.
Rozhodující hranicí je počet 200 žáků. Pokud tolik dětí nebude alespoň jednou
za tři roky ve škole zapsaných, škola nebude smět fungovat samostatně.
Bek si od
slučování pod jednoho ředitele slibuje, že se státu bude taková síť škol lépe
řídit. Samotným školám by podle ministerského materiálu mohla novinka pomoci
třeba tím, že mezi sebou budou moci sdílet účetní, školní psychology nebo
školníky a v případě nemoci se budou moci zastoupit i učitelé.
„Jde o to
školy spojit do většího celku, který by zajišťoval všechny administrativní a
manažerské funkce, a ředitelé by se mohli soustředit na pedagogickou práci,“
vysvětloval nedávno ministr Bek. Dosavadní ředitelé by mohli zůstat třeba v
roli vedoucího učitele nebo zástupce.
„Slučování
školám nepomůže“
Jenže
proti návrhu se ozývají starostové a také Bekovi kolegové z dalších resortů.
Lidé ve vedení obcí a měst nevěří, že sloučení přinese ministrem předpokládané
výhody.
„Agenda
zaniklého ředitelství pochopitelně nezmizí. Pouze se přenese na někoho jiného,
kdo bude chtít za nárůst objemu práce samozřejmě náležité ohodnocení,“
upozorňuje Petr Halada, starosta Kamýku nad Vltavou.
Ve
Sdružení místních samospráv, které mluví za 2 500 obcí a měst, vede Halada
pracovní skupinu pro školství. Ve společném prohlášení se členové skupiny
obávají, že novela nedává žádné záruky pro kvalitu vzdělávání.
„Trváme
na tom, že sloučení ředitelství škol má být dobrovolným rozhodnutím
zřizovatele, které bude vycházet z aktuálních podmínek dané obce,“ dodává
Halada. Ministerstvo chystanou změnu se starosty, ale i odborníky údajně
konzultovalo jen málo.
„Dlouhodobě
nám záleží na kvalitě vzdělávání, ale tento navrhovaný systém žádné záruky pro
její růst nedává. Naopak, v řadě kvalitně řízených menších škol naruší pracně
dosaženou vysokou úroveň vzdělávání a jejich roky fungující systém,“ říká
k tomu předsedkyně Sdružení místních samospráv a zároveň poslankyně Eliška
Olšáková. Ta přitom v parlamentu obléká barvy hnutí STAN, stejně jako ministr
Bek.
Ministerstvu
financí chybí analýzy
Není
třeba dosud jasné, proč je hranicí zrovna počet 200 žáků nebo jaké úspory změna
přinese. Kvůli tomu se k návrhu staví odmítavě také ministerstvo financí.
„Požadujeme
vysvětlení regulace počtu zástupců ředitelů, protože se domníváme, že sloučením
škol dojde pouze k přesunu ředitelů na pozice zástupců, což reálně znamená
navýšení počtu zástupců,“ píše v připomínkách ministerstvo financí a chce
doložit případné úspory analýzou.
|
|
Návrh
novely počítá s tím, že tam, kde má obec pouze jednu školu, se instituce
slučovat nebudou muset. Stejně tak budou moci fungovat samostatně i méně
obsazené speciální školy nebo ty vyučující v jazyce národnostních menšin.
Novinka
by mohla začít platit od ledna 2026. Ministerstvo školství v návrhu počítá s
přechodnou dobou tří let. Počty žáků se budou sledovat vždy k 30. září.
0 komentářů:
Okomentovat