Málokdo věřil, že Cermat, který připravuje přijímací zkoušky na střední školy a maturity, zvládne za rok elektronizovat systém přijímacího řízení na střední školy. Ředitel instituce Miroslav Krejčí se přesto do tohoto úkolu pustil. Spuštění se nakonec kvůli chybě o den odložilo, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se za něj však postavil a nakonec jeho práci řada odborníků na IT vyzdvihla, a někteří ho dokonce navrhovali na státní vyznamenání. Ne však zaměstnanci Cermatu. Kvůli vleklým sporům s nimi Krejčí ke konci října po dvou letech v úřadu rezignuje. Modernizaci IT systémů se bude věnovat v nové funkci přímo v resortu školství.
Zdroj: Hospodářské
noviny 25. 10. 2024
Oznámení
o odchodu předcházela schůzka na ministerstvu se zaměstnanci Cermatu,
kteří si stěžovali na manažerské řízení Krejčího. Čtyři vedoucí klíčových
oddělení už kvůli tomu podali výpovědi, další odchodem hrozili. Krejčí se proto
rozhodl nabídnout rezignaci, kterou Bek přijal.
Krejčí
byl kritizován za to, že na systému elektronizace přijímacího řízení
spolupracoval se svým synem, „po svém“ si však dělal víc věcí. Upozornil na
sebe také, když před přijímacími zkouškami spustil bez upozornění zátěžové
testy. Cermat je veřejností dlouhodobě kritizován zejména za podobu přijímacího
řízení na střední školy. Podle Krejčího však jen plní zadání ministerstva. A
Bek už dříve oznámil, že jsou v plánu změny.
Ředitel vzdělávací
organizace EDUin Miroslav Hřebecký se však obává, že na koncepční úvahy už
teď nezbyde energie. „Pod vedením Krejčího se povedlo ve velmi krátkém
čase vyřešit digitalizaci přijímacího řízení a otevřít otázku jeho další
revize. Rezignací se propadáme o tři patra níže, ministerstvo bude plně
zaměstnáno logistickými detaily, aby se vůbec stihly státní maturity a jednotné
přijímací zkoušky zrealizovat v termínu,“ míní.
Krejčí je
známý svým workoholismem a velké nasazení chtěl i po svých
podřízených, pracovat 16 hodin denně, což bylo podle něj jeho pracovní tempo,
po nich prý ale nevyžadoval. Se zaměstnanci se Krejčí podle svých
slov zkoušel dohodnout, ale společnou řeč nenašli: „Když mi někdo do
očí řekne: udělej si to sám, já ti to dělat nebudu, tak v tu chvíli není
moc o čem diskutovat.“
„Snažil
se přenést věci běžné v soukromém sektoru do státní správy a narazil. Byl moc
hyperaktivní, státní správa na to není připravena,“ řekl k jeho konci
vlastník několika softwarových firem Adam Paclt. Právě on pro Krejčího
vyznamenání navrhoval.
Podle
informací HN v některých případech například nechtěl proplácet přesčasy.
„Pravděpodobně mluvíte o oddělení, kde byli původně čtyři zaměstnanci, a pak
jsem jejich počet navýšil na šest. Logicky jsem předpokládal, že práci začnou
stíhat ve standardní pracovní době,“ uvedl s tím, že v jiných případech si
není vědom, že by po zaměstnancích práci přesčas zdarma požadoval.
Krejčí
ale dlouhodobě se svými podřízenými nenacházel společný pohled ani na
samotné směřování instituce. „Například byla řada zaměstnanců skeptická k
vizi databanky úloh, ze které se budou vybírat úlohy do přijímacích testů.
Kvůli tomu například už dříve odešli matikáři,“ vysvětluje svérázný úředník.
Vadilo jim prý, že by se přijímací testy skládaly z veřejně dostupných
úloh. „Roli hrálo asi i to, že už by jejich práce při vytváření testů nebyla
potřebná,“ dodává Krejčí.
Netají se
přitom přesvědčením, že v úřadu pracují i méně schopní lidé, které chtěl nahradit výkonnějšími,
ale bránil mu v tom rozpočet. „Když jednomu IT specialistovi zaplatíte 80
tisíc měsíčně, tak tím seženete dobrého člověka, který udělá práci za tři
ajťáky, kteří berou po 40 tisících, což je reálně částka, kterou já jim mohu
nabídnout,“ říká.
Krejčí do
funkce nastoupil v září 2022 poté, co bývalý ministr školství Petr Gazdík
(STAN) odvolal šéfku této instituce Michaelu Kleňhovou. A to kvůli
pochybením v zadávání veřejných zakázek, mimo jiné pro firmu Konica Minolta.
Po
necelém roce v čele Cermatu Krejčí ukončil spolupráci s firmou PragoData, která
do té doby zajišťovala vyhodnocování výsledků přijímaček a maturit. Chtěl tak
zefektivnit provoz. Podle něj totiž Cermat za služby společnosti platil asi 25
milionů korun ročně, takže po nákladech na mzdy byla nejdražší položkou v jeho
rozpočtu. Podobnou částku platil Cermat dříve i firmě Konica Minolta.
PragoData
později podala návrh na přezkoumání zakázky na elektronizaci přijímacího řízení
na střední školy k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kvůli čemuž
nakonec Cermat celé výběrové řízení zrušil a rozhodl se na systému
pracovat sám. Úřad s Cermatem totiž zahájil správní řízení, po jehož začátku
nesmí 60 dní uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem. A nebylo tak možné
informační systém v termínu stihnout vytvořit.
Krejčí
bude v Cermatu dál v roli toho, kdo má na starosti elektronický systém
přihlašování ke zkouškám na střední školy, a zároveň bude působit na
ministerstvu jako architekt informačních systémů. Samotný Cermat od 1.
listopadu povede Krejčího zástupkyně Barbora Rosůlková.
„Chceme
zajistit hladký průběh přijímacího řízení na střední školy, i proto se nebude
vypisovat výběrové řízení na ředitele Cermatu, pozice bude standardně obsazena
v horizontu měsíců,“ uvedl k tomu Bek.
Letos se
podle něj v přijímacím řízení neodehraje žádná revoluce, chystají se jen drobná
uživatelská vylepšení, například vyhledávání a výběr škol by měly být
přehlednější, ředitelé také budou moct hromadně generovat data ze systému.
0 komentářů:
Okomentovat