Vysoké školy se bouří proti snaze poslanců výrazně změnit principy jejich fungování a navíc netransparentním způsobem pomocí pozměňovacích návrhů prakticky bez konzultace se samotnými univerzitami. Rada vysokých škol (RVŠ) se obává mimo jiné omezení autonomie vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR) řeší především novelu Národního akreditačního úřadu a legislativní nepřehlednost.
Zdroj: Echo24.cz
20.10.2024
Příprava
novely zákona o vysokých školách začala v únoru 2023, kdy byl návrh
zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. V březnu 2024 byl
projednán vládou a nyní se nachází mezi druhým a třetím čtením
ve sněmovně. „Vládní návrh novely přináší především změnu pravidel
odměňování studentů v doktorských studijních programech. Nově například
svazuje minimální stipendia doktorandů s výší minimální mzdy, ale rovněž
zvyšuje tlak na efektivitu doktorského studia, do kterého budou
uchazeči pečlivě vybíráni a bude lépe zajištěno jejich kvalitní
vedení,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.
K návrhu
bylo nicméně ve druhém čtení ve sněmovně předloženo několik desítek
pozměňovacích návrhů, a to jak ze strany koaličních, tak opozičních
poslanců. Například poslanec Karel Rais (ANO) s dalšími poslanci hnutí
navrhuje přenesení části pravomocí akademických senátů na správní rady.
Jednat by se mělo například o kontrolování ekonomické činnosti univerzit
či rozšíření práva volit rektora. Členy rady po projednání
s rektorem jmenuje na šest let a odvolává ministr školství. Dále
Rais s dalšími poslanci navrhují třeba to, že by fakulty měly
při volbě děkana povinnost navrhnout rektorovi dva kandidáty, z nichž
by si rektor vybral.
RVŠ
pro Echo24 uvedla, že aktuální projednávání novely zákona o vysokých
školách ve sněmovně je zatíženo neúnosně vysokým množstvím pozměňovacích
návrhů, což vytváří legislativní smršť, která celý proces významně zpomaluje
a komplikuje. „Tento stav bohužel přispívá k riziku, že
se projednávání zákona může zastavit nebo být odloženo, což by
pro vysoké školy znamenalo ztrátu dlouho očekávaných úprav zejm.
v oblasti podpory doktorského studia, které by jim měly pomoci čelit
současným výzvám v oblasti financování, kvality i podpory vědecké
práce,“ uvedli radní.
„Zvláště
ostře kritizujeme pozměňovací návrhy, které by zásadním způsobem narušily
akademické svobody, především v oblasti volby rektorů. Rada vysokých škol
vždy hájila autonomii vysokých škol, a proto jakékoliv snahy
o politizaci těchto klíčových rozhodovacích procesů vnímáme jako naprosto
nepřípustné. Volba rektora je zásadní pro zachování nezávislosti
a kvality řízení vysokých škol, a neuvážené či nedomyšlené
zásahy do tohoto procesu by mohly mít dlouhodobě destruktivní dopady
na akademické prostředí v České republice,“ uvádí RVŠ.
Radní prý
naopak oceňují nedávné kroky, které posilují financování vysokých škol,
a tím pádem zlepšují podmínky pro akademické pracovníky.
„Nicméně přehlednost a konzistentnost legislativního procesu je klíčová,
aby zákon mohl být včas projednán a efektivně implementován,“ dodala rada.
Králíčková:
Většinu návrhů nepovažujeme za přínosné
Předsedkyně
ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24
uvedla, že zákon o vysokých školách je základním legislativním pilířem
oblasti českého vysokého školství a ČKR vnímá jeho novelizaci v mnoha
ohledech jako zásadní pro další rozvoj sektoru vysokých škol.
ČKR podle
Králíčkové od počátku příprav aktuální novely iniciativně
zprostředkovávala mimo jiné své praktické zkušenosti s každodenní aplikací
vysokoškolského zákona v běžném životě vysokých škol. „Kdykoli ČKR dostala
možnost, vyjadřovala se ke konkrétním ustanovením vládní novely,
zejména v rámci připomínkového řízení, či o ní s MŠMT
diskutovala. ČKR též vítá iniciativu ze strany MŠMT týkající se zahájení
příprav úplně nového zákona o vysokých školách, což bylo opakovaně
avizováno,“ uvedla.
„I proto
považujeme doplnění mnoha z celkem 32 pozměňovacích návrhů
v pokročilé fázi projednávání za nešťastné. Některé návrhy totiž
přinášejí principiální změny fungování vysokého školství, a to
i v oblastech doposud nedotčených původní vládní novelou. Dle našeho
názoru zásadní změny zákonů by měly být předmětem odpovídající široké odborné
diskuse v rámci dotčených společenstev, ideálně následované jejich
konsensem přinejmenším v principiálních otázkách,“ vysvětlila rektorka UK.
Potenciální
pozitivní dopad vidí ČKR například u pozměňovacího návrhu, který má
sjednotit požadavky na způsob prokazování předchozího středoškolského
vzdělání dosaženého v zahraničí, což by přispělo k větší
transparentnosti a rovnosti uchazečů o studium v přijímacím
řízení. Pozitivní aspekty má podle Králíčkové také pozměňovací návrh, který
na lékařských fakultách upraví souběh klinické a praktické výuky
a poskytování zdravotních služeb. „Další návrh rozumně upravuje doktorské
stipendium tak, aby byl pro jeho výši relevantní i případný
výdělek v rámci pracovního poměru k subjektu, se kterým má
příslušná vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci,“ sdělila dále
Králíčková.
Většinu
pozměňovacích návrhů ale ČKR nepovažuje za přínosné. „Nejvýraznějším
příkladem je pozměňovací návrh, který se snaží do novely zákona
o vysokých školách na poslední chvíli prosadit zásadní transformaci
Národního akreditačního úřadu. Podoba tohoto pozměňovacího návrhu nápadně
připomíná tzv. akreditační novelu zákona o vysokých školách, která byla
reprezentacím vysokých škol předložena ze strany MŠMT k připomínkám
v létě tohoto roku a kterou tyto reprezentace odmítly,
zejména pro její nedopracovanost, provázanost s navazujícími
legislativními a dalšími metodickými kroky. To se týká i otázky
zařazení VOŠ do zákona,“ prohlásila Králíčková.
Přestože v některých
pozměňovacích návrzích nalézá ČKR racionální jádro, není podle Králíčkové možné
o něm diskutovat až ve fázi legislativního procesu,
bez možnosti nahlédnout v omezeném čase všechny důsledky nebo provést
odpovídající nezbytné analýzy. „Věříme, že ve třetím čtení zákona budou
podpořeny ty pozměňovací návrhy, v nichž vidí přínos nejen jejich
předkladatelé, ale i samotné univerzity,“ uvedla.
0 komentářů:
Okomentovat