Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.
Zdroj: Seznam
Zprávy.cz 21. 11. 2024
Změny
v přijímacích zkouškách neskončily zavedením digitalizace přihlášek.
V loňském školním roce se sice premiérově hlásily děti elektronicky
a mohly také využít tři přihlášky místo dvou. Chystají se ale i další
změny.
Jednu
drobnější úpravu chce stihnout Ministerstvo školství ještě do konce volebního
období, a to zrušení hybridní přihlášky. Tu vyplňovali uchazeči online,
vytiskli a doručili do školy. Využilo ji ale velmi málo uchazečů
a ještě školám poměrně komplikovala práci. Zůstala by tak pouze
elektronická a papírová verze.
„Technické
novelizační body by mohly být načteny při současném projednávání novely
školského zákona ve Sněmovně jako pozměňovací návrh,“ uvedl náměstek ministra
školství Jiří Nantl (ODS) v rámci kulatého stolu Stálé konference asociací
ve vzdělávání a EDUinu.
Naopak se prozatím nepočítá s tím, že by se ještě dále rozšiřoval počet přihlášek, alespoň ne v blízké době. „Ukázalo se, že počet tří přihlášek je poměrně luxusní pro všechny strany. Samozřejmě se objevují hlasy, aby přihlášek bylo více. Pokud se ale má dále navyšovat počet přihlášek, musí se v první řadě odstranit obrovské množství byrokracie na školách, a to jak legislativně, tak technicky,“ doplnil bývalý šéf Cermatu Miroslav Krejčí, který má dále na starosti rozvoj Digitálního přihlašovacího systému.
Podle Krejčího není zcela nutné spěchat s rozšiřováním počtu přihlášek kvůli tomu, jak dopadlo přijímací řízení v minulém školním roce. Na první vybranou školu se dostalo 75 procent z přijatých deváťáků, na druhou 17 procent dětí a na třetí osm procent. „Pokud bychom v tomto režimu přidali čtvrtou prioritu, tak bychom na čtvrtou školu umístili řádově 0,5 nebo jedno procento dětí. S počtem nepřijatých dětí by to prakticky nepohnulo,“ dodal Krejčí.
Na druhou
stranu by se ale mohla rodičům a dětem otevřít možnost méně taktizovat při
výběru škol a vybírat ještě více podle skutečného zájmu.
Nejdřív
testy, pak přihlášky
Z dlouhodobého hlediska by Ministerstvo školství rádo prohodilo proces přijímacího řízení – nejdříve by se tedy konaly přijímací zkoušky, a teprve následně by se děti hlásily na střední školy. Měly by tak v ruce svůj výsledek a mohly by se objektivněji rozhodovat, na jakou střední školu by jejich výsledek mohl stačit.
„Nejhorší
rys současného systému je za mě, že část rodin a dětí ani nenapadne se
přihlásit k jednotné přijímací zkoušce, ačkoliv by na to měly,“ vysvětluje
Nantl, že takto by přijímací zkoušky skládali všichni.
Zástupci
škol ale řeší, jestli by to zvládly zorganizovat základní školy, protože tam by
se patrně testy přesunuly. Přijímačky by se také mohly spojit
s celonárodním testováním v deváté třídě, se kterým se počítá
v rámci projednávané reformy osnov.
Jak
napsali přijímačky ostatní?
„Má to
svá pro i proti. Na jednu stranu budou děti vědět, jaké mají výsledky, což
je benefit. Na tu druhou ale nikdo nebude vědět, jak napsali přijímačky
ostatní, kteří se budou hlásit s nimi,“ popisuje šéf Unie školských
asociací Jiří Zajíček.
„Druhý
poměrně zásadní problém vidím v tom, že na základních školách to
s deváťáky nemají vůbec jednoduché. Jakmile napíšou přijímačkové testy,
ztrácí často jakoukoliv motivaci pracovat dál. Proto čím později přijímačky
jsou, tím lépe,“ dodává Zajíček, že současný systém je kompromisní, aby
termínově vše vyšlo.
Krok
s přesunem přijímacích zkoušek má být součástí širších změn, které
současná vláda už nestihne prosadit. Bude tak záležet na dalším ministrovi
školství, jestli v úpravách bude chtít pokračovat.
Zároveň
hlavním problém přijímacího řízení zůstává nedostatečná kapacita středních
škol. A to především těch všeobecně vzdělávacích. Nejviditelnější je
tenhle problém ve velkých městech, především v Praze a okolí nebo
v Brně.
0 komentářů:
Okomentovat