Markéta Hronová: Návrat k biflování? Ministerstvo v tichosti mění reformu vzdělávání, školám chce učivo opět diktovat

Ke konci letošního roku má ministerstvo školství zveřejnit nová pravidla výuky na základních školách. Původní záměr reformy byl provzdušnit učivo a zbavit se biflování konkrétních znalostí. Jenže resort teď v tichosti otočil a bez odborné diskuse nařídil změny. Školy tak mají místo dosud zamýšlené větší volnosti a obecněji formulovaných dovedností dostat na stůl mnohem svázanější a hlavně podrobnější popis toho, co přesně mají žáci umět. Na co dosud stačilo pár slov, se tak nově popisuje v celých odstavcích. 

Zdroj: Hospodářské noviny 6. 11. 2024

 

Inovativní školy upozorňují, že tím přijdou o svobodu. Vzdělávací experti se zase obávají, aby se učitelé nevrátili k biflování, a to i kvůli plánovanému celoplošnému testování žáků.

 

„Obáváme se, že změna ohrozí všechny inovativní školy, které uvěřily původnímu záměru celé reformy, že se zaměří na kompetence využitelné pro život. Teď se to strhává k tomu znovu ověřovat znalosti,“ říká například Jan Sýkora z Asociace malých inovativních škol. Celá reforma se tak podle nich může smrsknout na to, že školy dostanou pouze nové – a navíc značně obsáhlé – seznamy učiva. Vyplývá to z dokumentů pracovní skupiny, které mají HN k dispozici. 

 

„Na poslední chvíli se přidává něco, co značně převyšuje rozsah původního dokumentu, ačkoli cíl byl krátit,“ vysvětluje rozčarování z celého procesu Tomáš Kuba z Waldorfské školy Dobromysl u Plzně, který se původně na revizích také podílel. Místo obecnější formulace, kterou si každý učitel mohl vyložit podle svého, se tak v závazných výstupech objeví mnohem podrobnější popis.

 

Proměnu takzvaných rámcových vzdělávacích programů, které nahradily dřívější osnovy, začal připravovat před dvěma lety Národní pedagogický institut pod vedením ministerstva školství. Už v průběhu reformy si řada zapojených učitelů stěžovala na zmatky. Nyní probíhá fáze zapracování připomínek.

 

Na to, že má být reforma hotová do konce roku, nejde o žádné kosmetické změny. Už dříve odborníci kritizovali požadavek ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby se angličtina učila na všech školách od první třídy. HN informovaly také o tom, že se navyšovala původní nižší úroveň matematiky. Nyní dokument v tichosti bobtná o další požadavky na zpřesnění očekávané úrovně výkonu žáka.

 

 

Jak se změní pokyny pro školy

 

Jak původně vypadal závazný očekávaný výsledek učení v dějepise, který se týkal náboženství: žák doloží klady a zápory setkávání tří kulturních okruhů monoteismu, procesů christianizace, islamizace a sekularizace na příkladech z dějin a z pohledu různých skupin a osob.

Co nyní bude pro školy závazné:

 

Žák:

— uvede základní fakta o Bibli, vzniku a vývoji křesťanství  

— ilustruje příklady odrazu biblických i jiných textů náboženských myslitelů v kultuře, společenském uspořádání, ekonomickém a vědeckém vývoji v průběhu staletí (např. zákony, nepsané normy, rodina, vznik univerzit, souvislost protestanství a katolictví s kapitalismem) 

— uvede základní fakta o vzniku a vývoji islámu a judaismu 

— popíše shody a rozdíly mezi třemi monoteistickými náboženstvími 

— na konkrétních příkladech vyjmenuje pozitivní i negativní dopady šíření víry a politické moci legitimizované náboženstvím (christianizace Slovanů, Al-Andalus v raném středověku, křížové výpravy do Svaté země a proti kacířům, expanze osmanských Turků, náboženské konflikty mezi křesťany v raném novověku, podíl křesťanství na zrušení otroctví a kolonizaci, antisemitismus, příběhy osobností, které smiřovaly rozepře apod.) 

— vysvětlí pojem sekularizace, popíše její kladné i záporné stránky, zejména na příkladech ze soudobých dějin 

— propojí islamizaci a vznik politického islamismu s procesem sekularizace islámských zemí podle západního vzoru   

— princip multiperspektivity zajistí, že náboženská témata nevnímá jednostranně

 

„Odpovídá učiteli na otázku, jak pozná, že žák dosáhl daného očekávaného výsledku učení. Jedná se o měřítko,“ vysvětlil HN Radek Melichar, mluvčí Národního pedagogického institutu, který dokument vytváří.

 

Některé školy si ale stěžovaly, že pokyny jsou příliš obecné a málo konkrétní, a proto ministerstvo po tvůrcích změn chtělo, aby k očekávaným výsledkům učení ještě doplnili popis „cesty“, jak jich mají učitelé dosáhnout. Nově tak má obsahovat tři fáze – na začátku, na cestě a splněno. Poslední fáze má být navíc závazná, což právě učitelům i odborníkům vadí. 

 

Podle expertů by tato „cesta“ měla být zanesena spíše v metodice – tedy v návodech pro učitele, jak s novým dokumentem pracovat, a ne přímo v něm jako povinná položka. Závazné body pak od učitelů může vyžadovat nejen Česká školní inspekce, ale také třeba plánované plošné testování žáků v pátých a devátých třídách.

 

„Riziko vidíme v tom, že se pedagogové zaměří pouze na daný výčet závazných požadavků, třeba právě v návaznosti na testování, a zmenší se jejich motivace individualizovat výuku a podporu jednotlivých talentů,“ míní ředitelka vzdělávací organizace SKAV Petra Keprtová. Snahu o zpřesnění vnímá také jako nedůvěru k učitelům, že sami dokážou sestavit plán učení ve své konkrétní třídě.

Chybou je podle ní také to, že učitelům nikdo pořádně nevysvětluje, jak mají s novým dokumentem pracovat. Bude přitom na nich, aby z něj vytvořili školní vzdělávací plán a podle něj žáky učili. Podporu pro školy Národní pedagogický institut teprve chystá.

 

„Problém je, že se takové změny odehrávají na poslední chvíli a nikdo o nich pořádně neví. Celý proces je netransparentní a zničil chuť velké části aktivních učitelů podílet se na inovaci vzdělávání na celostátní úrovni,“ míní Sýkora.