Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.
Zdroj: www.irozhlas.cz
30. 12. 2024
Ředitel
základní školy Vorlina Vlašim Petr Jíša pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že
je otcem nadaného dítěte a i díky tomu se rozhodli zaměřit na to, co vlastně
nadání znamená, protože definice pojmu není jednoznačná:
„Dětí,
které jsou diagnostikovány pedagogicko-psychologickými poradnami nebo speciálně
pedagogickými centry jako opravdu nadané, jsou v ročnících jednotky. Zároveň
vidíme, že je tady spousta dětí, které v něčem vynikají, ale v něčem jiném zase
ne,“ přibližuje.
A dodává,
že ve škole spíše než nad systémovou podporou pro nadané žáky přemýšlí, jak
rozvíjet to, v čem děti vynikají.
Talent i
obtíže
Na
Základní škole nám. Curieových v Praze, kterou vede Tereza Martínková, se
věnují práci se speciálně nadanými žáky. Vyvinuli pro ně ucelený studijní
program. Nadaní žáci absolvují výuku v běžné kmenové třídě, ale vedle toho
vzniká v každém ročníku skupinka, která má speciální hodiny se zvlášť
vyčleněným pedagogem.
Martínková
popisuje, že nadaní žáci vynikají rychlostí a korektností, zároveň také
ovlivňují kolektiv celé třídy: „Ve třídě to může dělat problémy. Tyto děti jsou
buď příliš rychlé, příliš pomalé, anebo neumí komunikovat správným způsobem.
Někdy se naopak stávají třeba pomocníkem učitele… Ale vždycky pak učitel musí s
třídou intenzivněji pracovat,“ podotýká.
Ve
speciálních skupinách s vyčleněným pedagogem je potřeba přístup více
individualizovat, aby seděl úrovni dětí. Je klíčové, aby pedagogové
přizpůsobili výuku jejich potřebám – například nabízet složitější úkoly, které
je motivují.
Velké
nadání se podle ní může někdy pojit i s určitými odlišnostmi či obtížemi. „Děti
mohou mít vysokou míru nadání, ale také se u nich může vyskytovat například
Aspergerův syndrom, poruchy učení nebo specifické poruchy chování,“ vyjmenovává
s tím, že některé děti tak potřebují v sociálních situacích podpořit.
Mýtus
chytrého dítěte
Mimořádně
nadaným dětem v Česku pomáhají také různé organizace, například nadace RSJ s
projektem Přemýšlivec.
„Je to
iniciativa, která má prostřednictvím příběhů konkrétních dětí a mladých lidí
ukázat, jaký je život přemýšlivých a nadaných dětí. Že to není vždy jednoduché
a rozhodně ne procházka růžovým sadem,“ vysvětluje ředitelka nadace Lenka
Ekrtová.
Dříve byl
rozšířený mýtus, že nadané děti jsou chytré, a tím pádem si vždy poradí samy.
„Tento mýtus bychom neměli přijímat, protože tyto děti často bývají emočně a
sociálně na jiné úrovni než jejich vrstevníci ve třídách. Ve školním prostředí
je proto důležité poskytovat jim podporu právě v oblasti sociálních a emočních
dovedností,“ zdůrazňuje.
A dodává,
co současným pedagogům a budoucím učitelům při práci s nadanými a mimořádně
nadanými dětmi chybí.
„Učitelé
by měli být citlivější vůči potřebám dětí. Snažíme se propagovat
inkluzivní přístup. Říkáme, že nadané děti jsou součástí celého vzdělávacího
proudu a nemělo by se na ně zapomínat kvůli některým mýtům,“ připomíná.
Poukazuje
také na potřebu praktické podpory: „Pedagogové potřebují vědět, že je nutné
dívat se na děti jinou optikou a mít jasné návody, jak s nimi pracovat v
praxi.“
Rodinám intelektově nadaných dětí
poskytuje poradenství také organizace
Qiido, na jejich webu najdete materiály a užitečné informace.
Chcete vědět víc? Poslechněte si celý podcast Reparát.
0 komentářů:
Okomentovat