Markéta Hronová: Praha bude na školách pátrat po „Einsteinech“. Stát o většině nadaných dětí netuší, těm odhaleným chybí podpora

Průměrně jsou v každé třídě tři nadané a jedno mimořádně nadané dítě. Problém je, že o tom velmi často nevědí rodiče ani učitelé. V oficiálních statistikách jich proto je násobně méně. A když o nich stát neví, a tedy ani nepodporuje, ztrácí ekonomickou výhodu v podobě možných budoucích vynálezců a inovátorů.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 12. 12. 2024

 

Ke zlepšení situace by mělo pomoci pilotní testování žáků na prvních stupních pražských škol. To může řadu „zapomenutých Einsteinů“ odhalit. Zároveň výzkumy ukazují, že těmto dětem by mohly pomoci speciální třídy pro nadané, musely by ale fungovat jinak než v současnosti. 

 

„Chceme otestovat pět tisíc dětí na základních školách testy Invenio, které podle odborníků dokážou nejlépe odhalit skutečné nadání,“ líčí Markéta Štindlová z Pražského inovačního institutu s tím, že na větší testování teď nemají peníze. I když je to zatím malý vzorek, pokud se testy osvědčí, chtěla by je městská organizace rozšířit do více škol. Podobné testování už proběhlo v Jihomoravském kraji.

 

Podle vědeckých předpokladů jsou v populaci dvě až tři procenta mimořádně nadaných dětí, tedy těch, jejichž IQ je vyšší než 130. V českých základních školách jich je identifikovaných jen 0,08 procenta. Podobně je to s nadanými žáky. Podle předpokladů by jich mělo být až 15 procent, v Česku se ví pouze o pěti procentech. 

 

Odhalit nadané děti není jednoduché, protože se tak velmi často na první pohled nejeví. Ve statistikách je například podezřele málo dívek. „U chlapců nadání nejčastěji odhalí v pedagogicko-psychologické poradně, kam je pošlou kvůli problémům s chováním. U dívek se často neodhalí vůbec, protože mají větší tendenci svou jinakost skrývat, aby zapadly do kolektivu,“ vysvětluje Hana Křepelková z finanční skupiny RSJ, která se zabývá podporou nadaných dětí. Jejich cílem je, aby co nejvíce učitelů a odborníků dokázalo nadané dítě rozpoznat a aby měli k ruce vhodné pomůcky, které by jim s rozvojem dětí pomohly.

 

Proto vznikl společný projekt think-tanku IDEA a nadace RSJ Talent, který se chce nadaným systematicky věnovat. Jako první bod připravili výzkumníci z IDEA studii, která dává dohromady všechny dosavadní poznatky o nadaných a jejich vzdělávání. Z ní mimo jiné vyplývá, že nejvíce se osvědčilo nabídnout náročnější učivo či pomoci jim prohloubit znalosti v oblastech, které je zajímají.

 

Nadaným žákům podle zahraničních výzkumů pomáhá také rozdělování žáků do kolektivů podle jejich schopností. Výzkumníci ale zároveň upozorňují, že je potřeba brát v úvahu také vliv na méně nadané žáky, pokud se děti selektují. V Česku se nejvíce diskutuje o víceletých gymnáziích, která mají podporovat studijně nadané děti, jenže právě ta jsou odborníky velmi často kritizována.

 

„Přijímací zkoušky na víceletá gymnázia jsou velmi problematické, určitě nedokážou rozpoznat nadání a spíše záleží na přípravě žáků,“ uvádí jedna z autorek výzkumu Miroslava Federičová s tím, že právě u dětí z nepodnětného rodinného prostředí se velmi často neodhalí jejich talent, protože je skrytý, a třeba k přípravě na přijímací zkoušky nemají přístup ani dostatečnou podporu.

 

Pokud se nadané děti podaří odhalit, mají stejně jako žáci, kteří mají se studiem problémy, nárok na státní podporu. A to díky osm let starému inkluzivnímu zákonu. V praxi se to ale spíš neděje, protože učitelé se zabývají hlavně těmi, kteří potřebují pomoci se zvládáním alespoň základního učiva.

 

„Ze zkušeností velmi nadaných dětí vyplývá, že jim nejvíce pomohlo, když dostaly prostor věnovat se tématům, která je zajímají a v nichž vynikají. Inkluze, tedy individuální podpora ve třídách pro děti, které nestíhají, a zároveň pro ty, které jsou hodně napřed, funguje jen na papíře. V praxi je v podstatě nerealizovatelná,“ řekla HN psycholožka a předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková, která se práci s nadanými dětmi věnuje celý život.

 

Podpůrná opatření navíc nabízejí hlavně materiální věci, je možné z nich dětem koupit například nový mikroskop. „Jenže nadané děti potřebují spíše konzultace s psychologem nebo mentora, který by jim pomáhal zvládat i těžké sociální situace ve třídě. K těm dochází často, protože nadaní jsou většinou znalostně napřed, ale ve zvládání emocí nebo v sociálním cítění zaostávají,“ líčí Křepelková.

 

Ministerstvo školství podle ní příští rok hodlá zrevidovat podpůrná opatření, vyhodnotit, jak fungují, a případně je upravit. Podle Křepelkové by bylo dobré, kdyby více myslela právě na personální podporu.