Josef Mačí: Testy ukázaly, jak jsou na tom deváťáci s vědomostmi po 20 letech

Letošní deváťáci dostali stejné testy jako jejich předchůdci před 20 lety. A výsledky ukázaly, že navzdory náročným výzvám, kterým děti i učitelé čelí, jsou na tom víceméně stejně, ovšem výrazně ale lepší v angličtině.

 

Zdroj: Seznam Zprávy.cz 24. 3. 2025. Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

 

Je to sice jen dojem. Opakovaně ale zaznívá nejen od veřejnosti, ale i třeba některých učitelů. Dnešní děti jsou horší než předchozí generace.

 

Ukazuje se ale, že to není pravda. Letošní deváťáci skládali na stejných školách identické testy jako stejně staré děti před 20 lety. Celkově výsledky dopadají dost podobně. Průzkum provedla společnost Kalibro exkluzivně pro Seznam Zprávy a deník Právo.

 

 

Výrazně lepší angličtina

 

Téměř neznatelně poklesla úspěšnost u matematiky a přírodovědného základu. O malinko více u humanitního přehledu a českého jazyka, ale stejně jde o rozdíl na hraně statistické chyby.

 

„Rozhodně to není tak, že vzdělanost vůči minulosti upadá. Žáci dlouhodobě zůstávají na stejné úrovni. Ale přesto nemůžeme úplně slavit, protože je možné, že nám v některých oblastech svět utíká,“ komentuje výsledky David Souček, ředitel společnosti Kalibro.

 

Kde ale deváťáci opravdu uspěli, je angličtina. Dnešní děti dosahují v úlohách na porozumění textu nebo gramatiky průměrně o 12,5 procentního bodu více než generace před nimi.

 

„Zlepšení v angličtině je opravdu výrazné a nezpochybnitelné. Buď za tím stojí do značné míry škola, tím pádem ale zůstává otázkou, proč se žáci tak výrazně neposunuli i v ostatních oblastech, nebo se zlepšení dá vysvětlit jinými fenomény, jako jsou internet nebo počítačové hry,“ dodává Souček.

Do jaké míry mají obě tyto varianty vliv, nelze jednoznačně vyvodit. Na druhou stranu je určitě lepší hledat zdůvodnění úspěchu, než kdybychom museli pátrat, proč výsledky upadají.

 

„Je opravdu vidět, že žáci s angličtinou přicházejí do kontaktu v počítačových hrách, ale to na druhou stranu neznamená, že znají přesné významy nebo umějí mluvit. Řekla bych, že za zlepšením stojí jak práce ve školách, tak prostředí, v němž se děti s angličtinou častěji setkávají,“ říká pedagožka Jana Jílková, předsedkyně Asociace učitelů angličtiny.

 

_______________________________

 

Jak průzkum probíhal

 

Opakovaného testování pěti testy (český jazyk, matematika, humanitní základ, přírodovědný základ, anglický jazyk) se v lednu až březnu 2025 a současně v lednu až únoru 2005 zúčastnilo celkem 52 základních škol. Výsledný vzorek zahrnuje až 1800 žáků (český jazyk a matematika) ze všech krajů České republiky. Zohledněna byla i velikost sídla školy a socioekonomické parametry prostředí, kde působí. Dalších 50 škol se účastnilo testování v roce 2025 roce jako kontrolní vzorek.

 

_______________________________

 

I další dobré zprávy se ale dají na základě výsledků o českém školství říct. Test a stáří žáků zůstaly neměnné, v průběhu 20 let se ale výrazně změnila situace ve školách i společnosti. Jedním ze zásadních bodů byla inkluze. Děti také daleko více rozptylují mobily nebo sociální sítě, k tomu je nutné připočíst příchod desetitisíců ukrajinských uprchlíků v posledních letech. I přesto se výsledky žáků v průměru nehorší.

 

Zároveň je nutné dodat, že k tomu školy stále bojují s nedostatkem financí na podpůrné pozice, ale i na platy. Po vyrovnání dlouholetého dluhu, který měl stát vůči učitelům, za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), se propast v době kabinetu Petra Fialy (ODS) opět prohloubila.

 

„Třídy jsou dnes opravdu velmi různorodé, ať už z pohledu znalostí, sociálního prostředí nebo možností. A je třeba pochválit učitele i školy, že valná většina pracuje kvalitně,“ dodává Jílková.

 

 

V čem se děti zlepšily, a kde zhoršily

 

Ohledně testování je ale také zajímavé podívat se až na úroveň jednotlivých úloh. Tři z nich si můžete prohlédnout níže, jde o otázky, kde došlo k největší změně mezi roky 2005 a 2025 (nepočítáme-li do toho test z angličtiny, u něhož se ukázalo zlepšení ve 12 ze 13 úloh – u osmi otázek dokonce o 10 až 37 procentních bodů).

 

Například v přírodovědném základu si sice žáci výrazně pohoršili u úlohy, která se jich na základě nápovědy ptala na konkrétní chráněnou krajinnou oblast. Zároveň ale zvládli daleko častěji odhalit záměr v úloze, kde se hledala nadmořská výška měst. Všechna totiž ležela na Dunaji, takže je stačilo srovnat od ústí po pramen, nikoliv hledat konkrétní hodnoty.

 

V češtině zase deváťáci dokázali častěji rozpoznat, jestli autor textu sám hodnotí nebo přidává svůj osobní názor. Naopak měli problémy vyvodit z úryvku povídky Bohumila Hrabala Baron Prášil některé závěry, a to ve větší míře než jejich souputníci z roku 2005.

 

 

„Hloupější děti? Stereotyp“

 

„Možná se do výsledků trochu promítá, že děti méně čtou než dříve,“ zamýšlí se Souček.

 

Proč některé úlohy dopadly lépe a jiné hůře, budou analytici společnosti Kalibro ve spolupráci se zapojenými školami a učiteli dále vyhodnocovat. Testování v delším časovém horizontu je ale velmi užitečné pro celé školství, dokážeme díky němu nahlédnout, v čem jsou silné a slabé stránky českých škol.

 

„Že jsou děti horší, než byly dříve, je stereotypem, který se opakuje z generace na generaci. Naopak v některých oblastech jsou žáci dnes daleko lepší. Společenský a technický vývoj je velmi dynamický a mladí lidé se tomu umí velmi dobře přizpůsobit,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Dnešní žáci jsou například dál v informatickém myšlení.

 

Jistou nápovědou je pro Česko i mezinárodní testování PISA. To v podstatě potvrzuje závěry zkoušek uspořádaných Kalibrem. Výsledky českých dětí zůstávají na podobné úrovni, nebo se jen mírně horší. V porovnání s dalšími státy Evropy jsme na tom ale velmi dobře.

 

„V některých gramotnostech jsme v mezinárodním srovnání dokonce nadprůměrní. Když se ale na výsledky podíváme podrobněji, zjistíme, že velkou roli hraje rodinné zázemí. Jedné skupině žáků se tak nedaří, přitom potenciál je v dětech veliký, bohužel v našem vzdělávacím systému stále nejsme na jejich podporu dostatečně připraveni,“ dodává Zatloukal.

 

Pokud by se ale českým školám podařilo tento potenciál naplno rozvinout, vystřelili bychom nejen v testování, ale především by to znamenalo obrovské plus pro českou ekonomiku i společnost jako takovou.

 

Velkým neduhem českého školství ale zůstává, že nám chybí práce s daty a informacemi pro kvalifikovaná rozhodnutí. Například plošné testování dětí jednou za čtyři roky provádí Česká školní inspekce, v úspěšných vzdělávacích systémech ale vyhodnocování probíhá systematičtěji. Díky tomu se dají snáze odhalovat i silné a slabé stránky jednotlivých škol.

 

Tímto směrem se chce ale Česko přeci jen vydat. Do budoucna by se děti měly testovat v pátých a devátých ročnících. Nikoliv, aby se srovnávaly mezi sebou, nebo se dělily školy na lepší a horší, ale abychom dostávali zpětnou vazbu, jestli se českým žákům daří tak, jak bychom chtěli.