Preventisté na školách mají předcházet násilí a šikaně. Jenomže hasí často jen největší problémy. Stát je přímo nepodporuje, více než polovina metodiků nemá na svou práci čas, potřebné vzdělání ani odpovídající ohodnocení.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
11. 3. 2025
Lada
pracuje pět let jako metodička prevence na jedné menší vesnické škole ve
Středočeském kraji. Kromě toho je na plný úvazek třídní učitelkou. Jako
ostatní preventisté stojí takzvaně v první linii. Když se vyskytne problém
s šikanou, agresivitou dětí nebo sebepoškozováním, je první, kdo situaci
řeší.
Měla by
pracovat více s učiteli a jejich třídami. Učit je řešit konflikty,
vzdělávat je a pomáhat jim mluvit s odstrkovanými dětmi. Jejím úkolem
je také řešit situace s agresory tak, aby problémy neeskalovaly.
„Jako třídní učitelka řeším svoji třídu a do toho mi chodí děti z celé školy. Jsou dny, kdy přijde jedno nebo dvě, jindy se mi tady hromadí na chodbě. Minulý týden jsme řešili kyberšikanu. Musela jsem najít informátory, kteří mi pomohli zjistit, co se stalo. A pak jsem si po jednom vzala ty, kteří to vymysleli. Odpoledne jsem dávala zprávu rodičům, následovaly kruhy ve třídě a další práce,“ vyjmenovává Lada, která si nepřála zveřejnit celé jméno, co obnáší její role.
Za svoji práci bere příplatek 1000 korun měsíčně. Dělá ji ve svém volnu, po večerech či o přestávkách. Pomoci by jí měly metodiky, jež preventistům chodí z Ministerstva školství.
„Jakou
metodiku použijete například na chlapce, kterého někdo šikanuje během
tělocviku? Začne mu být zle, nechce chodit na tělocvik. A já učím
v tu chvíli svou třídu a potřebuju si s ním promluvit. Najít
skupinu, která to celé páchá. Musíte na to mít klid a potřebujete to dělat
hned. Kdybychom měli člověka, který pracuje na zkrácený úvazek jen jako metodik
prevence, má to za dopoledne vyřešené,“ říká Lada.
Stěžuje
si i na nedostatečnou podporu. „Chci děti poslat do poraden nebo
k psychologovi, ale není je kam poslat. Na psychiatra se čeká půl roku,“
popisuje.
To je
výsměch, stěžuje si učitelka
Podobnou zkušenost má i Jana, další metodička prevence, tentokrát na jedné ze základních škol v Praze. Ani ona nechtěla zveřejnit své pravé jméno, redakce Seznam Zpráv jej zná. Stejně jako Lada je také třídní učitelkou. „V září jsem měla pocit, že mám prostě dva úvazky. Dělám to po večerech, v každé volné chvíli. Za to dostávám 1500 korun před zdaněním. Je to výsměch,“ stěžuje si Jana.
Takhle nízký příplatek za „práci navíc“ není ničím výjimečným, šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc popisuje, že odměna za tuto práci se pohybuje od jednoho do dvou tisíc korun měsíčně. Když Jana nastoupila do této funkce, hned si dodělala dvouleté studium pro školní metodiky prevence. „Bez toho si neumím představit tuhle práci dělat. Sdílení zkušenosti s lektory a dalšími metodiky škol je skvělé. Co vím od svých spolužáků, je to všude stejné. Takřka všichni mají plné úvazky jako učitelé,“ říká Jana.
Příběhy
obou metodiček ilustrují data České školní inspekce. Polovina metodiků prevence
věnuje aktivitám dvě až tři hodiny týdně. Čas, který mohou věnovat
své práci, je nedostačující pro 60 procent preventistů na základních
školách, na středních školách je situace obdobná.
Více než
polovina metodiků navíc nemá potřebné dvouleté studium. A to přestože
80 procent metodiků prevence je na dané pozici více než tři roky. Další
špatnou zprávou je, že skoro 70 procent preventistů je současně třídní
učitelkou či učitelem.
Na metodiky
se toho sype příliš
Zákon
metodikům neumožňuje mít zkrácený úvazek. Svou práci tedy dělají navíc ke své
práci učitele. V tom se liší od výchovného poradce, který může mít snížený
učitelský úvazek, aby se mohl věnovat podpoře dětí s problémy učení
a chování.
Analytik
vzdělávací politiky Karel Gargulák z PAQ Research vidí problém také
v tom, že preventisté mají primárně vzdělávat učitele, nikoli vést
rozhovory s dětmi. „V rámci školního poradenství by měli mít jasnou
pozici, aby se od nich učitelé učili. Jenže stát je v tom nepodporuje,“
říká Gargulák.
Jak
ukázal výzkum Hany Měkotové, která vede jeden ze dvou kutnohorských Týmů
duševního zdraví působících na tamních školách, metodici prevence jsou velmi
přetížení. „Vidím na školách spoustu dobrých metodiků, kteří jsou před
vyhořením, protože se toho na ně sype strašně moc,“ popisuje Měkotová.
Dle ní
správný přístup preventistů přitom vyžaduje soustavnou, hlubší práci, na což
upozorňuje i Česká školní inspekce. „Za nejúčinnější intervence jsou
považovány ty, jež se zaměřují na práci s agresorem a obětí
a jejich nejbližším sociálním okolím, včetně spolupráce s rodinou,
a ty, které se věnují kultivaci vztahů v kolektivu, ve kterém
k šikaně došlo,“ píše inspekce ve své zprávě.
Šikana je
dle psychologů a kriminalistů hlavním důvodem, proč některé děti nakonec
sahají ve školách k násilí.
Ministerstvo
chybu uznává a chystá řešení
Náměstek
České školní inspekce Karel Kovář tvrdí, že prosadit větší úvazek pro metodiky
se nikdy nepodařilo, protože by jejich výuková činnost chyběla jinde.
A varuje, že situace se rychle zhoršuje a je potřeba s tím něco
udělat.
To
nakonec přiznává i samo Ministerstvo školství. „Když to řeknu na rovinu,
o tomto problému víme,“ říká zmocněnec ministerstva pro wellbeing na
školách Ferdinand Hrdlička.
Řešením
mají být dle ministerstva takzvané banky odpočtů, které v sobě nese
novela školského zákona. „Zákonné ukotvení podpůrných pozic, sdružených do
takzvaného školního poradenského pracoviště, kam patří i školní metodik
prevence, bude upraveno v souladu se současnými potřebami. Jedním
z opatření má být i banka odpočtů hodin přímé pedagogické činnosti,
tedy i pro školní metodiky prevence. Nejde ve skutečnosti o ‚úvazek‘,
ale o počet hodin přímé pedagogické činnosti,“ vysvětluje plán ministerstva
mluvčí Patrik Kubas.
Zda tato
změna projde, je zatím nejasné. Poslanci by novelu školského zákona měli
projednávat ve středu.
Novela
počítá také se zapojením sociálních pedagogů, kteří by mohli být k ruce
například preventistům a pracovali by více s rodinou, dětmi
a obecně na vztazích ve škole. Sociálních pedagogů je v Česku nyní
zhruba 300 a z dat vyplývá, že si jejich roli školy chválí.
Banku
odpočtů vidí jako dobré řešení i ředitel Asociace ředitelů základních škol
Zajíc i analytik Karel Gargulák.
I tak
ovšem zůstává problém s nedostatkem klíčových profesí. Jak vyplývá
z výzkumu PAQ Research, podpůrné pozice jako psycholog,
speciální pedagog, ale například i sociální pedagog chybějí na
zhruba třech čtvrtinách větších a středních škol a až na
90 procentech menších škol. Tři čtvrtiny škol, které nemají
speciálního pedagoga nebo školního psychologa, se pozice snaží obsadit.
Jistou nadějí by dle Garguláka bylo rozšíření právě o sociální pedagogy,
jelikož ti na trhu práce jsou.
0 komentářů:
Okomentovat