Markéta Hronová: Poslední dny do přijímaček na střední: Tyhle chyby nedělejte, abyste nepřišli o body. „Last minute“ rady od šéfky Cermatu

Už v pátek budou deváťáci psát první test z přijímacích zkoušek na střední školy, následující týden se přidají i zájemci o víceletá gymnázia. Co se nenaučili doteď, už podle odborníků těžko doženou. Mohou si ale připomenout pár praktických rad pro vyplňování testu. „Do zadání je možné si dělat jakékoli poznámky, v záznamovém archu se ale připouští jen dvě opravy,“ upozorňuje například v rozhovoru pro HN ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 9. 4. 2025

Právě Cermat zkoušky organizuje. Jeho šéfka mimo jiné upozorňuje, na co si dát pozor, aby žáci nepřicházeli o cenné body nebo se zbytečně nestresovali. Poprvé také hodnotí projekt přijímacích zkoušek nanečisto.

Které typy úloh dělají žákům v češtině největší problémy?

Text, v němž mají za úkol najít pravopisné chyby. A pak čtení s porozuměním. To jsou pro ně možná také největší strašáci, nejvíce se jich bojí. Některé děsí už to, když vidí dlouhý text. Koukala jsem, že některé učebnice pracují se čtením s porozuměním už od první třídy, což je podle mě velmi dobře. Myslím, že hodně pomáhá, když si to trénují a opravdu se u těchto úloh soustředí.

Pravopisné chyby jsou překvapující. Vždyť zrovna pravopisu se české základní školy věnují velmi detailně…

 

Ano, ale většinou jsou to diktáty nebo doplňovací cvičení. Najít v textu chybu je mnohem těžší. Navíc je potřeba si uvědomit, že oni pracují pod tlakem, jsou ve stresu, pro některé je to opravdu první zkušenost. Proto jsme letos pořádali přijímačky nanečisto, aby se žáci s nervozitou naučili pracovat, protože ta opravdu hraje velkou roli.

 

A v čem nejčastěji chybují děti v matematice?

V úlohách na finanční gramotnost a matematicko-analytické myšlení. Typově když máte v textu zhuštěné informace a žáci si je z něj musí vytáhnout, zanalyzovat, co vlastně mají počítat, z kterých čísel vycházet. Takže svým způsobem opět porozumění textu, matematická gramotnost.

 

Ve své době se řešil také výskyt slov jako epizeuxis nebo synekdocha, přechodníky. Ty už se ve zkouškách neobjeví?

 

Nemyslím si, že by tam něco takového bylo. Vycházíme z volně dostupných specifikací. Tam je vždycky napsáno, co náš test může obsahovat. Pokud se v testu takový výraz objeví, je vysvětlený. Takže moje rada zní číst důkladně zadání až do konce!

 

Jaké další rady a doporučení byste žákům dala?

 

Kromě důkladného čtení textů a zadání také dobře si rozvrhnout čas a pracovat s ním. K tomu pomáhají vyškolení zadavatelé, kteří dětem říkají, že už mají třeba půlku času za sebou nebo že je čas přepisovat správné odpovědi do záznamového archu. Já doporučuji, aby si žáci dělali poznámky do zadání, tam mohou psát libovolně, co chtějí. To jim zůstává. V záznamovém archu se ale nepřipouští více než dvě opravy, aby zůstal přehledný.

 

Na co si ještě dát pozor?

 

Já bych chtěla žáky upozornit, aby u otevřených úloh psali čitelně. Aby u nevypadalo jako r, čárka nad písmenem jako tečka. A dát si pozor na chyby při přepisování. Také se stává, že se žáci k úlohám vrací, zpanikaří, škrtají správné výsledky a přepisují je na špatné. Možná bych jim doporučila se už nevracet k úlohám, v nichž si byli jisti. Přinést si dvě tři propisky, kdyby jedna dopsala a prosím, ne gumovací pero. 

 

Proč?

 

No, teď už je to v pokynech zakázané, takže žáci by ho neměli mít. Ale dříve se nám stávalo, že v testech vyplněných tímto perem nebylo nic vidět. Zobrazovaly se nám jako prázdné. Protože když se ten speciální inkoust zahřeje – což se při skenování stávalo –, zmizí. Pomohlo dát je na chvíli do mrazáku zchladit a odpovědi se zase objevily, ale je to zbytečná komplikace. 

 

Většinou se doporučuje vyplnit nejdříve úlohy, u nichž si žáci jsou jistí. Existuje ale i obrácená strategie: nejdříve jít na úlohy, kterých se žáci bojí, aby se uklidnili. Co je podle vás lepší?

 

Já si myslím, že jednotná rada není. Je to velmi individuální, co komu vyhovuje. Já osobně bych ale řešila první úlohy, u kterých si jistá jsem. Protože se může stát, že se žák u úlohy, která mu nešla při nácviku, hrozně zdrží. Hrozí riziko špatně rozvrženého času. Navíc pokud na řešení nepřijde, tak ho to bude trápit po celou dobu psaní testu, což ho může znervóznit ještě víc. Naopak, když mu úlohy jdou, tak se pak hezky rozjede. Pokud vím, že umím geometrii, tak začnu s ní. Navíc geometrie bývá za poměrně dost bodů, tak bych myslela i na to.

 

Měli by se žáci teď ještě učit, nebo už spíše odpočívat? 

 

Od středy bych se už neučila. Pokusila bych se navodit dětem pocit bezpečí, klidu. Spíše je utěšit, neříkat jim, že to bude hrozné. Všichni na tom budou úplně stejně. Možná je to pro ně první zkouška, ale takových bude v životě ještě hodně. Ve čtvrtek by měli jít brzy spát a dát si rezervu pro ranní cestu na zkoušku, aby nebyli ve stresu, že to nestihnou.

 

Letos poprvé jste pro deváťáky organizovali cvičné přijímací zkoušky. Základní školy jste pak požádali o zpětnou vazbu. Jak dopadla? 

Nemáme žádné souhrnné informace, protože se zkouška nevyhodnocovala centrálně. Zúčastnily se jen některé školy, žáci neměli stejné podmínky. Zatím se nám vrátilo zhruba tisíc dotazníků, z toho devět set škol zkoušky nanečisto pořádalo. To je velmi slušný vzorek. Devadesát procent z nich hodnotilo projekt jako přínosný. Ptali jsme se i na to, jak jim vyhovoval termín konání na konci ledna. Část byla pro pozdější konání, ale většina by zachovala lednový termín. Protože kdyby žáci psali testy až těsně před těmi zkouškami, tak už by neměli čas začít pilovat to, co jim nejde. Je pravda, že v lednu ještě všechny školy neprobraly veškerou látku, někde čekají třeba s geometrií až na únor či březen, což mohlo ovlivnit dojem uchazečů z těch zkoušek.

 

Řada žáků i učitelů hodnotila cvičný test z matematiky jako velmi těžký. Někteří pak podle nich nepodali přihlášku na původně vybranou školu ze strachu, že se nedostanou. Byl test podle vás těžký?

 

Z dotazníků vyplynulo, že se test z matematiky jevil jako nelehký. Což bylo možná i v kontextu s loňským rokem, kdy byl test z matematiky u přijímaček jednodušší než dříve. Na druhou stranu, spousta učitelů, s nimiž jsme hovořili, obtížnost testu kvitovala, protože jim děti konečně začaly věřit, že je čas začít se připravovat. Kdyby test byl jednodušší, než bude teď v pátek a v pondělí, byla by to úplná katastrofa.

 

Ale sama jste teď řekla, že i v dotaznících učitelé hodnotili test jako těžký. 

Ale od začátku jsme říkali, že cíl projektu byl úplně jiný – aby si děti vyzkoušely ostré podmínky testu, časový limit, že už se nesmí s nikým radit. Asi 25 procent škol podle dotazníků dokázalo zorganizovat i výměnu žáků, takže testy děti psaly v jiných třídách a s jinými učiteli, než na které jsou zvyklé. Přijímací zkoušky jsou rozřazovací, není tam žádné nepodkročitelné minimum, které žáci musí splnit. Není moc čeho se zaleknout. My vlastně nevíme, jestli žák, který dosáhl v přijímačkách nanečisto třeba 20 bodů, nepatřil v celorepublikovém průměru k těm lepším. Myslím, že paniku vyvolala převážně média.

Ano, třeba oproti tomu jarnímu samozřejmě. Ale učitelé kvitovali, že test byl standardní, na úrovni, kde naše testy bývaly v roce 2023 a v dalších letech předtím. Ve cvičném testu byly nakombinovány právě úlohy z předchozích let, z náhradních termínů. Takže nelze tvrdit, že byl test těžší než kdykoliv v minulosti.

 

Neměly by být testy i z roku na rok alespoň přibližně srovnatelné, aby nedocházelo k takto zásadním výkyvům?

 

Zabýváme se tím každý rok od startu jednotných přijímacích zkoušek. Primární, řekla bych naprosto stěžejní, je srovnatelnost v rámci termínů. Aby všechny čtyři testy včetně těch náhradních byly srovnatelné a uchazeči měli stejné podmínky. Ke kolísání v letech může dojít, ale to je dané třeba tím, kolik uchazečů zkoušky skládá. Nicméně ano, obtížnost by měla být predikovatelná. 

 

Takže loni to byla prostě chyba. 

 

Já bych to nenazvala chybou. Testy nakonec uchazeče rozlišily, což je jejich primární úkol. 

 

Budete v přijímačkách nanečisto příští rok něco měnit?

 

Loni jsme rozhodnutí uspořádat přijímačky nanečisto udělali narychlo, školy se nemohly připravit. Letos jim chceme o této možnosti a termínu dát vědět ještě před letními prázdninami, aby si podle něj mohly uspořádat svůj harmonogram. Termín bychom ale chtěli zachovat, pořádat cvičné přijímačky až těsně před těmi ostrými nám nedává smysl. 

 

Letos mírně poklesl zájem o gymnázia. Čím to podle vás mohlo být způsobené?

 

Bylo to asi jen o 250 uchazečů, ale zase počet žáků, kteří zkoušku konali, narostl. Za zásadní považuji fakt, že letos se poprvé otevírala všeobecná lycea, která jsou gymnáziím nejblíže, a na ně se přihlásilo 1881 uchazečů. Podle mě tam došlo k přesunu řady uchazečů právě na tato lycea. 

 

Ministerstvo školství i odborníci se shodují na tom, že by bylo dobré psát testy ještě před podáním přihlášky. Už se na tom pracuje?

 

Jednání probíhají. Účastnila jsem se jedné takové schůzky, ale je to obrovský krok. Teď se zkoušky konají na středních školách, takto by to zřejmě musely být ty základní, jenže těch je skoro čtyřikrát víc. Je potřeba vyřešit dozorující osoby, termín. Protože jak jsem už říkala, některé věci se na základních školách probírají až později. To jsou všechno věci, které se musí doladit. Jsme na začátku, určitě se systém nezmění za dva roky, bude to trvat mnohem déle.

 

 

 

___________________

Barbora Rosůlková (43): státní organizaci Cermat vede od 1. listopadu. Do funkce nastoupila poté, co rezignoval její předchůdce Miroslav Krejčí. Důvodem jeho odchodu z čela organizace byly neshody s některými zaměstnanci.

Rosůlková nastoupila do Cermatu v roce 2006, od roku 2020 působila jako tajemnice ředitele a před třemi lety se stala zástupkyní ředitele.

Vystudovala diplomacii a PR na Vyšší odborné škole mezinárodních a veřejných vztahů a podnikové řízení na Středočeském vysokoškolském institutu.