Jitka Gobyová: Jak zajistit lepší kvalitu výuky cizích jazyků?

úterý 9. června 2009 ·

Květnový kulatý stůl Stálé konference asociací ve vzdělávání SKAV) a Střediska vzdělávací politiky PedF UK se zabýval otázkou, jak zajistit lepší kvalitu výuky cizích jazyků. Panelisté se k uvedené otázce vyjadřovali z pohledu zaměření svých pracovišť. Mezi účastníky byli především pracovníci řady odborných institucí, několik učitelů ZŠ a jeden pedagog z gymnázia.


Mgr. Naďa Vojtková, pedagožka z Katedry anglického jazyka a literatury PedF MU Brno a členka sdružení AMATE, seznámila posluchače se situací ve výuce anglického jazyka na svém pracovišti (prezentaci najdete ZDE). Zabývala se problémy pregraduálního a dalšího vzdělávání učitelů jazyků a na základě dosavadních zkušeností formulovala doporučení ke zlepšení současného stavu.

Katedra anglického jazyka a literatury PedF MU Brno byla založena v roce 1990, je organizována ve čtyřech sekcích – lingvistická, literární a kulturní, metodická a sekce pro 1. stupeň, má 1000 studentů a 26 učitelů. V rámci svého působení katedra organizuje jak pregraduální studium, tak celoživotní vzdělávání učitelů anglického jazyka. Více informací lze získat ZDE.

Realizace programů v pregraduálním studiu je spojena s řadou problémů, a to jak v organizaci studia, tak na straně studentů i pedagogů:
- Nejasnost kritérií pro akreditaci vzdělávacích programů.
- Oddělení obsahově odborné a didaktické stránky předmětu.
- Fragmentace rozvoje učitelských kompetencí.
- Obsah studia nevychází z potřeb škol (u učitelství 1. stupně ZŠ).
- Malá motivace k výběru učitelského povolání u učitelství 2. stupně.
- Vysoké požadavky na pedagogy – z hlediska jejich kvalifikace i časové a obsahové náročnosti výuky.

Podle autorky příspěvku by řešení mohlo přinést zavedení státní maturity, které by zlepšilo výuku na všech stupních škol a umožnilo tak i lepší výběr studentů, uplatnění kariérního řádu ve školství (vznik pozice „mentora“) a vytvoření standardu učitelské profese s jasným vymezením profesionálního postupu.

V celoživotním vzdělávání je problémem, že kurzy nevycházejí z analýzy potřeb škol a učitelů, vzdělávání je nesystematické, učitelé si vybírají kurzy sami bez hlubší reflexe a analýzy dlouhodobých potřeb. K řešení neuspokojivého stavu by příspěvku mohly přispět následující kroky:
- Vytvoření jasného a uceleného systému vzdělávání učitelů jazyků.
- Informovanost ředitelů o tomto systému a znalost požadavků na kvalifikaci učitelů jazyků.
- Potřeby škol jako východisko pro organizaci kurzů.
- Postupné a uvážlivé zavádění jednotlivých inovací (výuka od 1. třídy, CLIL).
- Zdůrazňování důležitosti jazykové vybavenosti učitelů všech stupňů škol v souvislosti se zaváděním nových metod výuky.
- Organizace jazykových kurzů s jasnými výstupy ověřovanými mezinárodními zkouškami.


PhDr. Jitka Tůmová, zástupkyně odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání MŠMT, informovala o podpoře kvality výuky cizích jazyků ze strany MŠMT (prezentaci najdete ZDE).

V letech 2004–2008 byl realizován národní projekt „Brána jazyků“, jehož cílem bylo zdokonalování profesního profilu pedagogické veřejnosti a rozšíření její komunikační operativnosti v Evropském kontextu. Projekt byl zaměřen především na rozvoj jazykových a metodických kompetencí pedagogických a odborných pracovníků ve školství a reagoval tak na neuspokojivou situaci ve výuce cizích jazyků v českých školách, které čelí neustálému nedostatku kvalifikovaných učitelů jazyka.

Program „Jazyky hrou“ byl realizován v letech 2006–2008. Jeho cílem bylo pomoci učitelům prvního stupně ZŠ (prioritně 1. a 2. tříd) a učitelům MŠ při jejich přípravě k získání kvalifikace pro výuku cizího jazyka v předškolním a mladším školním věku. Tento vzdělávací projekt si za cíl nekladl poskytnout učitelům plnou kvalifikaci k výuce cizího jazyka na prvním stupni ZŠ a dětí v předškolním věku.

V dubnu 2006 byl vyhlášen „Rozvojový program metodické a jazykové přípravy pro učitele 1. stupně ZŠ bez odborné kvalifikace pro výuku cizích jazyků a jazyková příprava pro učitele MŠ, 1. stupně ZŠ a ZUŠ“, známý pod názvem MEJA. Tento program byl určen v první řadě těm učitelům, kteří učí nebo budou učit cizí jazyk na prvním stupni ZŠ, ale chybí jim k tomu patřičná kvalifikace. Druhou cílovou skupinu projektu tvořili učitelé, kteří cizí jazyk neučili, nebyli úplnými začátečníky, ale měli zájem se ve znalosti cizího jazyka dále zdokonalovat.

V roce 2008 MŠMT vyhlásilo dva rozvojové programy na podporu výuky cizích jazyků. Jednalo se o programy:
- „Podpora výuky méně vyučovaných cizích jazyků“, který se týkal veškerých cizích jazyků mimo AJ, NJ a byl vyhlášen na období leden–srpen 2008 pro základní školy.
- „Podpora výuky cizích jazyků ve školách“, v němž probíhala dvě kola. Tématem 1. kola na období červen–prosinec 2008 bylo vzdělávání pedagogů CJ k zavádění nových metod výuky cizích jazyků a vytvoření obsahu a organizace školní soutěže v CJ a debatní ligy. 2. kolo bylo realizováno v období září–prosinec 2008 s tématem podpora čtenářství v CJ, seznámení se s literárními díly, včetně nákupu školních potřeb a literatury.

Panelistka upozornila na existenci Národní agentury pro evropské vzdělávací programy – NAEP (www.naep.cz), která koordinuje vzdělávací programy mezinárodní spolupráce. V rámci průřezového vzdělávacího programu celoživotní učení, který zahrnuje také podporu studia jazyků, je možno čerpat např. na asistenty pedagogů vyučujících cizí jazyk z jiné země.


Mgr. Kamila Sladkovská z VÚP Praha seznámila posluchače s tím, co pro zlepšení kvality výuky cizích jazyků připravuje VÚP (prezentaci najdete ZDE).

Východiskem pro postup v oblasti výuky cizích jazyků byl Akční plán, který byl schválen roku 2003 Evropskou unií a v letech 2005–08 se uskutečnil jako Národní plán také v ČR. Jeho cílem bylo vytvořit odpovídající podmínky pro zvýšení jazykových znalostí a jazykových kompetencí obyvatelstva České republiky v cizích jazycích, aby v nich občané dovedli porozumět a komunikovat.

VÚP převzal v rámci Národního plánu výuky cizích jazyků s akčním plánem pro období 2005–2008 gesci za následující úkoly:
- zadat vypracování metodických materiálů na podporu slovenštiny a dalších jazyků z příbuzné jazykové oblasti ve školách,
- vytvořit metodický materiál k zavedení jazykové propedeutiky pro učitele 1. stupně ZŠ (má navodit přátelskou atmosféru) – byla distribuována na CD, bude ke stažení na webových stránkách VÚP,
- vytvořit metodický materiál pro uplatnění metody výuky cizích jazyků „napříč předměty 1. stupně ZŠ“, zejména pro anglický jazyk.

V posledních letech do České republiky proniká myšlenka integrace obsahového a jazykového vzdělávání „Content and Language Integrated Learning“, pod zkratkou CLIL, která pochází z dokumentu pod názvem „Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004–2006“, schváleného Evropskou unií v roce 2003. Jeho záměrem je vyučovat vybraný předmět nebo předměty nebo jejich části prostřednictvím cizího jazyka. To umožňuje studentům využívat cizojazyčné znalosti ke smysluplnému účelu okamžitě. Znalost cizího jazyka se tedy nestává cílem, nýbrž nástrojem pro dosažení dalších cílů.

V rámci CLIL je VÚP realizována řada aktivit:
· semináře k příručce „Jazyková propedeutika pro učitele 1. stupně ZŠ“,
· semináře k příručce „Cizí jazyky napříč předměty 1. stupně ZŠ“,
· semináře k výukové metodě CLIL,
· příprava projektu CLIL na 2. stupni ZŠ a SŠ.

VÚP je spolutvůrcem RVP pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, který je ověřován na vybraných jazykových školách ve školním roce 2008/2009. Současně s ním započala práce na manuálu, ve kterém budou zohledněny zkušenosti jazykových škol s tvorbou ŠVP a s výukou podle něj.

VÚP se také podílí na tvorbě RVP a ŠVP pro bilingvní gymnázia. V první etapě od září 2007 do konce srpna 2009 probíhá pokusné ověřování tvorby RVP a ŠVP. V druhé etapě od září 2009 do června 2015 budou školy pilotně ověřovat vzdělávání podle ŠVP.

Panelistka uzavřela svůj příspěvek odkazem na metodický portál RVP (www.rvp.cz), kde doporučila pozornosti metodické příspěvky pro učitele, možnost diskuse k tématům a příspěvkům a digitální učební materiály (DUM).


Mgr. Marcela Pácalová, ředitelka ZŠ Pod Marjánkou s rozšířenou výukou cizích jazyků se s přítomnými podělila o zkušenosti s výukou cizích jazyků na své škole, která má cca 500 žáků a 35členný učitelský sbor (prezentaci najdete ZDE).

Výuka cizích jazyků zahrnuje:
- první cizí jazyk – angličtinu,
- druhý cizí jazyk – francouzštinu, španělštinu, němčinu,
- konverzaci v angličtině s rodilým mluvčím,
- konverzaci ve francouzštině, španělštině, němčině,
- přípravu na mezinárodní zkoušku PET,
- výuku výchovy k občanství v angličtině.

Na základní program jazykové výuky navazuje doplňující program, který zahrnuje zahraniční studijní pobyt ve Velké Británii, výměnné jazykové pobyty v Dánsku, Německu a Francii, účast v mezinárodním projektu Digiskills a e-Twinning.

Kromě toho ve škole probíhá bilingvní výuka výchovy k občanství v 6. a 7. ročníku (evaluace bilingvní výuky), letos poprvé proběhly mezinárodní zkoušky v němčině a na příští období jsou připravovány ve španělštině a francouzštině. Počítá se také s výjezdem do USA.

Mezi hlavní cíle jazykové výuky patří:
- naučit anglický jazyk na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce,
- naučit druhý cizí jazyka na úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce,
- zapojit se do mezinárodních projektů,
- umožnit žákům získat mezinárodní certifikáty.

Výsledky jazykové výuky jsou ověřovány Scio testy, Kalibro testy a Preliminary English Testem, který umožňuje srovnání se zahraničím.

Autorka příspěvku zmínila svoje zkušenosti z pobytu v Dánsku, Finsku a Norsku, kde v jazykové výuce zaznamenala při použití obdobných metod lepší výsledky.


Leah Gaffen z neziskové organizace Class Acts, o. s. informovala o zkušenostech rodičů bilingvních dětí s podporou kvalitní výuky jazyků.

Posláním Class Acts je podpora kulturní a sociální integrace českých rodin, bilingvních a rodin cizinců. Shromažďuje také informace o inovativních přístupech v jazykovém vzdělávání. Členy této neziskové organizace jsou vícejazyčné rodiny, rodiny cizinců a české rodiny se zájmem se učit nebo aktivně používat angličtinu. Více na www.classacts.cz a www.bilingualeducation.cz

Organizace se zabývá následujícími aktivitami:
- realizuje kurzy a akce pro anglicky hovořící děti,
- pořádá informativní schůzky a semináře pro rodiče (např. Parent Preschool Information Night),
- uveřejňuje informace na webových stránkách,
- budování členské databáze a její propojování,
- uspořádala seminář na téma Bilingvní vzdělávání na českých státních školách
- založila Českou asociaci pro bilingvní vzdělávání – CABE (www.bilingualeducation.cz).

Výsledkem jejího snažení je kromě jiného také zjištění, jak tráví bilingvní děti čas v hodinách povinné výuky cizího jazyka a uspořádání semináře na toto téma. Existují následující možnosti:
- Děti jsou hodnoceny známkou “1”, aniž se příliš zapojují do výuky.
- Rodiče organizují individuální výuku cizího jazyka paralelně s výukou.
- Učitelé dohlížejí na žáka, který může čas výuky využít četbou knihy.
- Bilingvní dítě asistuje učiteli při výuce.

Dle zkušeností se ale často vyskytují komplikované vztahy mezi učitelem a bilingvním žákem. Učitel se cítí nejistě, opravuje dítě v gramatice, výslovnosti apod.

V oblasti středního školství existuje nedostatek bilingvních programů, např. byl zrušen někdejší bilingvní program v Gymnáziu Nad Alejí. Česká republika, jako jedna z mála zemí Evropy, nemá v současné době zavedený International Baccauleaurate (IB) program k získání mezinárodní maturity v rámci státního školství, který byl před několika lety zrušen. V současné době jej nabízejí pouze soukromé školy. Vzhledem k tomu, že Česká republika již disponuje svým know-how, bylo by přínosné tento program v rámci státního školství obnovit.

Závěrem autorka příspěvku poukázala na možnost využít potenciálu bilingvních rodičů i dětí ke zlepšení výuky cizích jazyků a v souvislosti s anglosaským důrazem na formulaci myšlenek, kritické myšlení a psaní esejů považuje hodiny angličtiny za ideální příležitost pro vznik a rozvoj takto zaměřených dovedností a znalostí.


Diskusi moderovala předsedkyně SKAV , o. s., Mgr. Jaroslava Simonová.

V diskusi se snažili zodpovědět otázku, proč jazyková výuka nepřináší výsledky, které jsou dosahovány v zahraničí. Jako důvody byly uváděny dabing zahraničních filmů, nedostupná metodická podpora státních orgánů učitelům. Jako příklad významné podpory učitelů ze strany státu bylo uvedeno Finsko, kde každoročně dostávají inovované metodické materiály, z nichž mohou při výuce vycházet. Ve školách navíc fungují asistenti, kteří jsou žákům k dispozici a pomáhají jim, jestliže mají těžkosti.

Mgr. Vojtková vyjádřila názor, že by měl být oddělen proces vzdělávání a skládání mezinárodních zkoušek a tak zajistit odpovídající kvalitu. Pracovnice MŠMT doplnila, že existuje možnost financovat získání mezinárodního certifikátu z ESF.

Zástupkyně MŠMT upozornila na to, že 20. 5. 2009 byla v rámci strukturálních fondů vyhlášena výzva k předkládání individuálních projektů ostatních – oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, v rámci níž je podporováno mimo jiné také zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností v ZŠ a SŠ, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků. Tato výzva se netýká hlavního města Prahy. Výzvu naleznete na webu MŠMT.

Pracovnice ČŠI informovala o tom, že jednou z priorit tohoto pracoviště je zpracovat porovnání odměňování učitelů cizích jazyků s jinými skupinami profesí a zjišťování finančních podmínek dalšího vzdělávání pedagogů.


Příští kulatý stůl na téma etická výchova se uskuteční dne 18. 6. 2009.

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
15. června 2009 19:16  

Motivace pro učitele jazyků? Pořádně nás zaplaťte a bude po problému. Všechno ostatní je jen plácání.
A taky ať mi nikdo nevykládá o nesystematičnosti dalšího vzdělávání. Učitel sám ví nejlíp, co potřebuje. Není to přece nějaký nesvéprávný hlupáček. Jen chce šanci, dostat se ke KVALITNÍMU vzdělávání.
A pokud snad tím hlupáčkem je, tak nadirigované školení z něj Komenského neudělá.