Michaela Prášilová: Potřebuje vaše škola vizi?

středa 8. července 2009 ·

Začínajícím ředitelům k přemýšlení o prázdninách jsme připravili ukázku z přílohy pro ředitele 4. čísla časopisu Učitelské listy 2003/2004.


Pod heslem vize najdeme ve slovníku cizích slov, že je to vidina, zjevení, představa, vidění do budoucna. Bělohlávek (1996) uvádí, že vize je relativně jasná a konkrétní představa budoucího stavu, o značné emocionální síle, která motivuje své nositele k mimořádným výkonům a jejich úsilí usměrňuje. Vedoucí, který chce svou vizi realizovat, ji musí komunikovat a přenášet na své podřízené. Ve spojení s konkrétní školou lze podle Egera (2002) za vizi považovat jasně definovaný, realistický a věrohodný obraz toho, čeho chce škola v budoucnosti dosáhnout.

Pro podporu myšlenky uvědomělé práce vedení školy s vizí uvádím následující argumenty:

- Bezcílné řízení nemá smysl. Základem dobrého řízení školy je řízení ke konkrétnímu rozvojovému cíli a tím je konkurenceschopná vize.

- Pokud je vize přesně nadefinovaná a termínovaná, pomáhá škole dostat se z výchozího bodu do bodu cílového, protože:
1.
Neustále připomíná škole, čeho chce dosáhnout. Určuje směr a slouží jako korektor při všem, čím se škola zabývá. Nedovolí škole zbytečně „vybočit z kolejí“, plýtvat silami a časem.
2. Ztotožňují-li se pracovníci školy s vizí (tzv. sdílení vize), pokud se dokonce na její formulaci podíleli, pak je jejich veškerý tvůrčí potenciál zaměřen na dosažení kýženého stavu. Vize je průběžně inspiruje, motivuje, posiluje.

- Dobře a přesně definovaná vize umožňuje funkční kontrolu denní práce školy. Zpřesňuje pracovníkům i vedení školy, kde už jsou a kde nejsou, co umí a co ještě neumí úspěšně dělat, co by dál dělat měli a co neměli.


Jak se s vizí pracuje ve školách?

Není to vždy v souladu s teoretickými doporučeními managementu. Na většině škol bývá stanoven nějaký konečný cíl (záměr) pro určitý časový úsek. Někdy je nazýván vizí, někdy rozvojovým cílem školy, strategickým cílem školy, dlouhodobým cílem školy nebo pouze cílem školy, případně jinak. Jsou školy, ve kterých vedení školy vizi má a sleduje ji, ale ke škodě školy ji nesdílí se spolupracovníky. Jsou i školy, ve kterých se projektuje jen pro období následujícího školního roku (jejich ředitelé neumějí nebo nechtějí pracovat s vizí).

Management škol, které přečkávají rok od roku a všechny nepřízně osudu svrhávají na vnější vlivy, by se měl zamyslet nad otázkou, kterou převzal z anglické učebnice školského managementu Eger (2002): „Kde skončíme, necháme-li věci plynout tak, jak jsou nyní?


Literatura

Bělohlávek, F. Organizační chování. Olomouc: Rubico s.r.o., 1996.
Eger, L. Strategie rozvoje školy. Plzeň:
Cechtuma s. r. o., 2002.


Zdroj: Prášilová, M.: Vybrané kapitoly ze školského managementu pro učitele. Univerzita Palackého, Olomouc 2003

Učitelské listy 2003/2004, č. 4, příloha Ředitelské listy, str. 1

0 komentářů: