Jana Hrubá: Obava o ministrovo zdraví

čtvrtek 5. ledna 2012 ·

Vystoupení ministra Dobeše na úterní tiskové konferenci k výsledkům auditu Evropské komise v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost mě vede k důvodným obavám.

Ponechám stranou věcnou stránku problémů – dostatečně o ní publikují kolegové-investigativci. Velmi mě zarazil charakter ministrova vystoupení. Zvýšená emotivita, tok řeči a dimenze hlasu, doplňování podřízených, bagatelizace problémů, odpovědi-neodpovědi novinářům na otázky, hledání viníka jinde („90 % Vitula, 10 % Josef Dobeš“), místo obvyklého „jájismu“ (já, já, já) mluvení o sobě jako o Josefu Dobešovi… Něco mi to připomínalo.

Po návratu z tiskové konference jsem nalistovala v knize Františka Koukolíka „Mocenská posedlost“ pasáž Hybris neboli syndrom mocenské pýchy (nakladatelství Karolinum 2010, str. 72–73). Tvůrce pojmu Sir David Owen společně s americkým psychiatrem Jonathanem Davidsonem v roce 2009 popsal 14 příznaků, podle nichž se syndrom určuje. Z nich pět je charakteristických jen pro tuto poruchu, další jsou společné s jinými poruchami. Cituji:


Příznaky syndromu mocenské pýchy podle Owena a Davidsona

Unikátní:
1. Identifikace s národem nebo organizací takového stupně, že jedinec považuje jejich a své zájmy a perspektivy za totožné.
2. Sklon mluvit ve třetí osobě a sklon užívat plurál majestaticus, královské „my“.
3. Neotřesitelná víra, že „mne jakýkoli soud ospravedlní“.
4. Neklid, nesoustředěnost, roztěkanost, bezohlednost, nedbalost, neodpovědnost, vznětlivost.
5. Pocit morální oprávněnosti všeho, co dělají, je u těchto lidí mohutný. Umožňuje jim uhýbat před potřebou rozvahy, zda je postup, který prosazují, praktický, co bude stát nebo jaký bude jeho výsledek.

Z příznaků narcistické poruchy osobnosti do syndromu mocenské pýchy patří:
6. Narcistický sklon prvotně chápat svět jako arénu výkonu moci a vyhledávání slávy.
7. Sklon k akcím, které jedince uvedou do dobrého světla, vylepší dojem, který o něm lidé mají.
8. Nepřiměřený zájem o vlastní vzezření a prezentaci.
9. Mesiášský způsob hovoru o své současné činnosti a sklon k velebení.
10. Krajní důvěra ve vlastní úsudek, pohrdání kritikou nebo radami druhých lidí.
11. Krajní sebedůvěra hraničící s pocitem všemocnosti ve všem, co by mohli osobně dosáhnout.
12. Přesvědčení, že jejich soudcem mohou být pouze dějiny nebo Bůh, nikoli okruh jejich kolegů nebo veřejné mínění.

Z příznaků antisociální poruchy osobnosti do syndromu mocenské pýchy patří:
13. Ztráta kontaktu s realitou často sloučená s prohlubující se izolovaností.

Z příznaků histrionské poruchy osobnosti do syndromu mocenské pýchy patří:
14. Neschopnost založená na krajní pýše; poruchy nebo katastrofy systému jsou výsledkem vůdcovy sebedůvěry, která dosáhla takový stupeň, že se nestará o nutné „maličkosti“.

Diagnóza syndromu mocenské pýchy vyžaduje přítomnost nejméně tří kritérií, jedno z nich musí být znakem unikátním. Syndrom mocenské pýchy se rozvíjí v rozmezí jednoho až devíti let života na mocenské špičce. (konec citace.)


Jestli v seznamu naleznete alespoň tři kritéria, ponechám na vás. Pan ministr vyjádřil před časem obavu, že máme na vysokých školách „retardované bakaláře“. Já se obávám, zda se nám pan ministr někde nenakazil. Zdá se mi, že je to „nahoře“ jakási letitá epidemie. Nebo že by si infekci už přinesl s sebou?

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
10. ledna 2012 13:24  

Spíše by měla otázka stát tak, zda jsme schopni uvést tři kritéria, kterými nelze projevy dotačné osoby charakterizovat.
Přeji všem hezký den. Karel Rýdl