Jana Hrubá: Od PUČE k PROROKOVI – a co dál?

Ministr Dobeš zmizel (doufejme) v propadlišti dějin, ale jeho silný duch na ministerstvu školství zřejmě žije dál. Jak se zdá, disciplinovaní podřízení dále plní jeho úkoly – je to setrvačnost, nebo záměr? Měli bychom bedlivě sledovat, co se bude dít s projekty podpory učitelů.


Nerozumíte titulku? Není divu. Také jsem před časem pátrala a dostalo se mi od MŠMT vysvětlení.

Koncem února představil náměstek ministra školství Zaorálek cca 30 Individuálních projektů národních, které mají zachránit peníze z ESF pomalu mizející v dáli. Soupis projektů a graf najdete ZDE a ZDE.

Zajímalo mne, kolik projektů a v jaké hodnotě se týká tak dlouho slibované a ministrem Dobešem halasně proklamované podpory učitelů. Jsou čtyři – Kariéra, Gramotnosti, PROROK (Profesní rozvoj a kariéra) a Ředitel 21 v celkové hodnotě 334 337 800 Kč.

Protože vím, že již v roce 2007 se takové projekty připravovaly, zapátrala jsem ve svém archivu. (Bylo to za ministra Lišky.)


Na začátku byl PUČ

Projekt PUČ – Podpora učitele vycházel z potřeby systematického dalšího vzdělávání a všestranné metodické podpory učitelů a celých škol (což odpovídalo tehdy již probíhající kurikulární reformě).

Projekt měl – s velkým zpožděním – řešit tyto nedostatky:
– zaměření vzdělávání na předávání velkého objemu znalostí a s tím související malý důraz na rozvoj klíčových kompetencí jedince
– nízká míra individualizace ve vzdělávání
– nedostatečná nabídka nových forem vzdělávání
– nedostatečná připravenost pedagogů na realizaci kurikulární reformy
– nepřipravenost pedagogů na rozmanitost populace
– malá motivace se dále vzdělávat

Projekt se snažil „vyplnit chybějící místa v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“, a proto se projekt zaměřil na:
– usnadnění přechodu od znalostního učení k rozvoji kompetencí,
– rozvoj profesních kompetencí učitelů v návaznosti na již vytvořené školní vzdělávací programy,
– motivaci učitelů k profesnímu rozvoji,
– společné učení („učící se“ škola),
– rozvoj individuálního potenciálu žáka,
– různé formy vzdělávání, včetně poradenství.

V jednotlivých aktivitách měl:
– shromáždit existující informace o pedagogické individualizaci a individuálním rozvoji učitele, popř. vytvořit další metodické materiály, a využít je pro potřeby projektu;
– vytvořit a proškolit tým školitelů mentorů a tým externích mentorů;
– zavést do škol podporu učitelů formou mentoringu;
– vytvořit a nabídnout vzdělávání pro vedení školy zaměřené na podporu individuálního rozvoje učitele;
– zrealizovat pedagogický výzkum za účelem zjištění efektivity nabízených aktivit;
– na základě výsledků a výstupů z projektu navrhnout MŠMT systémové změny;
– zajišťovat stálou medializaci jednotlivých aktivit a výsledků projektu směrem jak pedagogické, tak k nepedagogické veřejnosti.

Náklady na projekt měly být 600 milionů korun a měl probíhat pět let (od 4. čtvrtletí 2008 do roku 2013).

Kromě toho probíhala také příprava projektu KLÍČ (Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání).

Příprava těchto projektů byla zastavena ministryní Kopicovou (nástup 8. 5. 2009). Objevila se snaha propojit do systémového řešení více projektů a zároveň snížit dotaci (a peníze přesunout jinam).

V tomto případě se opět projevily nevýhody častého střídání ministrů. Každý nově nastupující přichází s nedůvěrou ve všechno dosavadní, přichází s novými lidmi, nově se přesvědčuje o všech důležitých kontextech, znovu zkoumá, zda čerpání peněz z ESF je v pořádku a chystané projekty smysluplné – a samozřejmě má na řadu věcí jiný názor. Svoji roli hrají i různé partikulární zájmy úředníků, kteří s různými motivacemi prosazují to či ono a využívají nových konstelací k zákulisnímu ovlivňování.

Snížení dotace vycházelo ale také z toho, že v příslušné „škatulce“ operačního programu nebylo dost prostředků na všechny chystané projekty. Původních 600 miliónů nerespektovalo celkový rozpočet, byla připravena řada projektů, které v podstatě vstupovaly do jakési soutěže o celkově menší balíček peněz.


Podpora profesního rozvoje pedagogů

Vize systému podpory profesního rozvoje pedagogů vznikla v červnu 2009 a navazovala na analýzu Bílé knihy. Píše se v ní:

„Výsledky vzdělávání nezlepší jen přímá a časově omezená podpora učitelů. Za současných organizačních, finančních a legislativních podmínek již dnes učitelé pracují na maximu svých možností a nelze od nich spravedlivě požadovat víc. Přímá časově omezená podpora vede jen k částečnému zlepšení u nevýznamné části učitelů bez záruky udržitelnosti. Pro zlepšení výsledků vzdělávání je nutné systémově změnit podmínky pro práci učitelů včetně ujasnění očekávané kvality učitelské práce, její systematické stálé podpory, jejího vyžadování a oceňování.

Je potřeba vyvinout plán pro zlepšení výsledků vzdělávání, vyčíslit náklady pro státní rozpočet a přijmout závaznou vládní strategii pro zajištění dlouhodobé konsistentní podpory implementace takového plánu.“ Zlatá slova!

Zajímavý je popis optimálního stavu, který je v ní uveden a k jakému bychom měli dlouhodobě směřovat:

1. Jsou vytvořeny legislativní i finanční podmínky, které umožňují fungování komplexního systému podpory profesního rozvoje učitelů. Je podstatně přepracován systém financování regionálního školství a navýšen státní rozpočet rezortu školství.

2. Jsou identifikovány a popsány klíčové úrovně očekávané kvality pedagogické práce učitelů i ředitelů. Odpovídají současným požadavkům na výkon profese a umožňují postupný profesní růst (víceúrovňový standard s ověřitelnými kritérii kvality). Slouží jako východisko ke stanovení nezbytných podmínek pro práci učitelů.

3. Popis očekávané kvality (standard) je využíván systémem celoživotního profesního růstu učitelů (přípravné i další vzdělávání).

4. Platy učitelů odpovídají jejich vysoce kvalifikované práci a zohledňují skutečnost, že učitelé musí pravidelně investovat do vlastního celoživotního vzdělávání a vlastní duševní hygieny. Průměrný plat učitele odpovídá 137% celorepublikového průměru.

5. Jsou zavedeny efektivní postupy prokazování a uznávání dosažené úrovně kvality pedagogické práce (atestační systém).

6. Počet let praxe má na plat učitele menší vliv než v minulosti. Významný vliv má prokázaná kvalita odvedené práce.

7. Ty činnosti, které nesouvisejí s výukou a výchovou žáků, vykonává pomocný personál (dozory, inventarizace, kopírování, výběr peněz na školní akce…).

8. Učitelé pracují v týmu s podpůrnými pedagogickými pracovníky – s pedagogickými asistenty, speciálními pedagogy, školními psychology a sociálními pracovníky.

9. Speciální odborné funkce učitelů jsou zohledňovány výrazným snížením vyučovací povinnosti (práce koordinátorů ŠVP, koordinátorů prevence, koordinátorů ICT apod.)

10. Učitelé se dokáží adaptovat na měnící se a zvyšující se požadavky, protože jsou motivováni k celoživotnímu vzdělávání. Konkurenční tlak zajišťuje, že ve školství zůstávají ti nejschopnější.

11. V důsledku výše uvedených změn se zvyšuje atraktivita a konkurenceschopnost učitelské profese. Zvyšuje se počet zájemců o studium učitelství. Kvalifikovaných zájemců o profesi je více než počet volných míst.

12. Školství (zejména odborné) více přitahuje špičkové odborníky z mimoškolní praxe. Školství se otevírá skutečným zkušenostem a požadavkům reálného světa.

13. Vzdělávací výsledky žáků se začínají prokazatelně zlepšovat.

Počítalo se, že projekt Podpora pedagogů by vznikl sloučením pěti projektových záměrů:
a) Podpora učitele
b) Klíčové kompetence
c) Systém DVPP
d) Standard kvality učitelské profese
e) Atestace

„Podporu učitelů je nutné řešit komplexně a koordinovaně. Není bezpečné připustit izolované řešení jen některých prvků systému podpory učitelů. To je i hlavní výtka z veřejných diskusí a kulatých stolů k jednotlivým projektům. Koordinovaný postup spolehlivě zajistí pouze společný projekt.“

Předpokládalo se, že takový komplexní projekt s dotací 200 milionů Kč by trval od ledna 2010 do prosince 2012. K realizaci opět nedošlo.

Myšlenku tohoto sloučeného projektu opět odmítla ministryně Kopicová, a to zejména proto, že klíčovým prvkem i výchozím bodem celého systému měl být standard kvality učitelské profese, jehož myšlence nedůvěřovala a nepokládala vytvoření tohoto standardu za potřebné. Práce na standardu zastavila a s nimi samozřejmě nemělo smysl dále připravovat i tento projekt.


Profesní podpora učitele

Další kolo se konalo již za ministra Dobeše. Nový projekt z dílny NIDV byl představen na kulatém stole 28. 6. 2011.

Měl vytvořit model a nástroje profesního rozvoje jednotlivce i profesního rozvoje uvnitř školy, model kolegiální podpory (mentoring), návrh legislativních změn ve vazbě na kariérní systém a systém dalšího vzdělávání učitelů a ředitelů v oblasti začleňování ICT do profesního rozvoje, výuky a života školy. Návrh byl předán k expertnímu hodnocení, partnerství NIDV a VÚP bylo zrušeno.


Záměr opět zapadl – objevuje se PROROK

Dostáváme se k projektům předloženým náměstkem Zaorálkem. Příjemcem je vždy MŠMT, partneři jsou uvedeni u jednotlivých projektů. Velká změna nastala po „optimalizaci“ přímo řízených organizací. Objevily se realizace prostřednictvím dodavatele – viz soukromý sektor. Výběrová řízení tak prý „budou čistší“, jak mi odpověděl tiskový odbor MŠMT.

Kariéra (kariérní systém, standard, systém vzdělávání a profesní portfolio pro učitele) – NIDV – 30 mil. Kč
Gramotnosti (model profesního rozvoje učitelů ve čtenářské, matematické a finanční gramotnosti) – soukromý sektor – 84 mil. Kč
Ředitel 21 (systém výběru, přípravy, hodnocení a rozvoje ředitelů škol v ČR) – NIDV – 90 mil. Kč
PROROK (Profesní rozvoj a kariéra = přejmenovaný projekt Profesní podpora učitele) – soukromý sektor – 129 mil. Kč

Přibyla ještě Podpora pedagogů MŠ (z prioritní osy 4a) – soukromý sektor – 85 mil. Kč

Hodnotícím procesem prošel pouze projekt Kariéra, nebyl však doposud zahájen (původní termín zahájení: září 2011).


A co dál?

Z jakých důvodů byly aktivity za ministra Dobeše rozdrobeny a podivně se proplétají, to si můžeme jen domýšlet.

Pět let se pracuje na projektu podpory učitelů. Vystřídali se tři ministři, peněz bylo k dispozici jako nikdy předtím a podpora učitelů stále nikde. Vyplýtvala se spousta času a lidské práce na tvorbě projektů, které nebyly využity ke zpracování komplexního řešení. Původně navržená suma byla snížena a rozdělena.

Teď se může stát, že kvůli dlouhým průtahům nepřijde na podporu učitelů vůbec nic. Nebo zasáhne nový ministr či ministryně?