OECD zveřejnila na konci června zprávu o inovacích ve vzdělávání „Measuring Innovation in Education. A New Perspective.“. Cílem autorů rozsáhlé publikace bylo přinést informace o stavu inovací v sektoru vzdělávání, ale i pokusit se navrhnout metodologii pro měření inovací ve vzdělávání a obecněji ve veřejném sektoru.
Zdroj: Scio 24. 8. 2014
Autoři vycházejí z výsledků dvou typů šetření:
1. Šetření REFLEX a HEGESCO, kde jsou absolventi vysokých škol různých oborů z 19 zemí tázáni pět let po nástupu do praxe na míru inovací ve svém současném zaměstnání – včetně absolventů pracujících ve vzdělávání.
2. Dotazníky, které byly součástí šetření PISA, TIMSS a PIRLS v uplynulých 15 letech.
K hlavním zjištěním o inovacích ve vzdělávání při srovnání s ostatními sektory patří:
1. úroveň inovací ve vzdělávacím sektoru je relativně dobrá, vyrovná se inovacím v ekonomice celkově,
2. v rámci vzdělávání je nejvyšší míra inovací v terciárním vzdělávání, základní a střední vzdělávání je přibližně na stejné úrovni,
3. vzdělávání je nadprůměrné v inovacích v oblasti nových znalostí a metod, naopak podprůměrné v rychlosti zavádění inovací – s výjimkou terciárního vzdělávání,
4. vzdělávání má výrazně vyšší míru inovace než instituce veřejné správy a vyrovná se sektoru zdravotnictví.
Analýzou dotazníků z mezinárodních šetření autoři sledovali změny ve vzdělávacích institucích na úrovni základního a středního stupně vzdělávání v oblasti pedagogické i organizační.
K hlavním zjištěním patří:
1. celkově ve všech zkoumaných zemích vzrostlo používání inovativních metod výuky (propojování výuky s reálným životem, dovednosti vyššího řádu, interpretace dat a textu, personalizace výuky),
2. obecně země s vyšší mírou inovací mají rovněž lepší výsledky z matematiky v 8. třídě, vyrovnanější vzdělávací výsledky žáků a spokojenější učitele,
3. inovativní systémy vynakládají větší prostředky na vzdělávání, žáci nejsou o nic spokojenější než v systémech méně inovativních,
4. v celkovém zhodnocení všech ukazatelů inovace stojí na jednom konci škály Dánsko (37 bodů), Indonésie (36), Jižní Korea (32) a Nizozemsko (30), na druhém Česká republika (15), Rakousko (16), Nový Zéland a USA (17), průměr zemí OECD je 22 bodů.
Původní zdroj: Measuring Innovation in Education: A New Perspective
Učitelé inovativních škol jsou spokojenější, ale žáci spokojenější nejsou. Jenom mají vyrovnanější vzdělávací výsledky.
Jak se osvědčují inovace ve vzdělávání
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (187)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (107)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (176)
- školství v regionech (105)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (216)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (333)
- výzkum a hodnocení (557)
- vzdělávací politika (829)
- zajímavé tipy (663)
- zaujalo nás (840)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ▼ 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
0 komentářů:
Okomentovat