Daniel Münich: Navěky?

Odchylky učitelů a žáků se netrpí od první třídy. Náš vzdělávací systém vězí v pasti špatného stabilního ekvilibria. Každé parciální odchýlení se od něho je systémem tvrdě trestáno.

Mnozí rodiče i učitelé si myslí, že na prvním stupni se matematika nemůže učit skvělou Hejného metodou, protože by záhy děti v deseti neudělaly přijímačky na úplně jinak koncipované přijímačky na osmiletá gymnázia. A tak se Hejného metodou zas tolik neučí (je to složitější a dost jsem to zjednodušil).

Na druhém stupni škol jede karavana dále, protože se vzděláváním už prolíná příprava na přijímačky na střední školy a málokdo chce riskovat, že místo na gymplu skončí na průmyslovce nebo místo průmyslovky na učňáku, že. A tak se opět skousne mnohdy podivný až nesmyslný způsob a obsah výuky.

Celý kolotoč pokračuje na školách středních, kde učitele, žáky i rodiče skoro od začátku stresuje vidina podivné státní maturity a velmi často absurdně postavených přijímaček na vejšky. A tak skoro všichni opět tiše drží basu v zájmu své budoucí kariéry nebo svých dětí, která se jaksi dnes bez VŠ natož státní maturity moc realizovat nedá.

No, a tak na VŠ nastupují výsledky našeho školství, které už od první třídy děti učí jinak a něco jiného, než by bylo vhodné, a pak se někdo zlobí, že to studentům moc nepálí, samostatně nemyslí, učí se nejraději nazpaměť, neumní sestavit logickou myšlenku, natož jí prezentovat nebo sepsat… Ale něco na tom změnit v devatenácti letech je už většinou pozdě.

Odchylky učitelů a žáků se netrpí od první třídy. Náš vzdělávací systém tak vězí v pasti špatného stabilního ekvilibria. Každé parciální odchýlení se od něho je systémem tvrdě trestáno. Jediné řešení, jak systém přesunout do lepšího stabilního ekvilibria, je provést více parciálních změn najednou. A tomu se říká zásadní systémová reforma školství. Jenomže na tu nemá naše společnost nyní dost shody, odhodlanosti, důvěry a státní aparát, který by takovou věc byl schopen dobře připravit, provést / zavést a nezkazit. Zbývá nám jen omezený prostor pro drobná ladění v rámci systému současného.

Ale hovořit o tom můžeme a dokonce musíme pořád dokola, protože jinak zůstaneme vězet ve špatném ekvilibriu navěky.

Zdroj.