Jindřich Kačer: Temné počátky českých dějin

sobota 4. prosince 2021 ·

My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí.


Jindřich Kačer proto nově popisuje pravděpodobné scénáře historických událostí a barvitě vykresluje tehdejší život. Svá líčení opírá o nejnovější odborné poznatky a oživuje jej fiktivními příběhy jednotlivců, díky nimž budete s našimi předky i dýchat. A epocha prvních Slovanů přestane být tak temná.


V knize se mimo jiné dovíte: 


— Že předpokládaná pravlast dost možná vůbec neexistovala.


— Proč „stěhování Slovanů“ neprobíhalo jako jednorázový přesun obrovské masy lidí.


— Jak se do čela místních Slovanů mohl dostat Sámo, cizinec z Franské říše.


— Že obávaní Avaři nebyli jen nájezdníci, ale také spojenci starých Slovanů. 


— Jak vypadala každodennost prostých lidí, jak se rodila řemesla a první hradiště.


— Kde lze hledat kořeny Velké Moravy a české státnosti.


— Proč křesťanství vykořenilo víru v pohanské bohy, ale ne v nižší bytosti, které přežívají ve folkloru dodnes.



Ukázka


V 7. století už většina franských velmožů přestoupila na křesťanskou víru, zatímco Sámo žil jako pohan s dvanácti manželkami. Že by mu křesťanství nevyhovovalo a hledal příležitost, jak se vrátit ke starým bohům? Mohl to být důvod, proč se usídlil u Slovanů? A to mu nevadilo, že bude místo germánských či keltských bohů uctívat ty slovanské? Nebo ho opravdu vyslal franský král a Sámo se teprve později vymanil z jeho vlivu? Na podobné otázky neexistuje jednoznačná odpověď a musíme se uchýlit pouze ke spekulacím. Každou z nich můžeme považovat za možnou.


Jak se však dostal cizinec ze západu k vedení slovanských kmenů? Dejme opět slovo Fredegarovi: „Když Vinidové zaútočili, vojenský proti Hunům (Avarům), kupec Sámo vytáhl s nimi ve vojsku a tam se ukázal v boji s Huny tak prospěšný, že to bylo až hodno podivu, a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito. Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let:“


To naznačuje statečného bojovníka, dobrého stratéga a taktika, ale především silnou charismatickou osobnost. Musíme ovšem upřesnit, že Sámo se nestal žádným skutečným králem ovládajícím velké území. Fredegar ho nazval králem, protože tak se v jeho prostředí označoval nejvyšší vládce. Výraz tedy použil i v souvislosti s událostmi ve střední Evropě, ačkoli se zde tento titul zatím nikdy nepoužíval. Stejně tak nepřesný, byť u nás stále zažitý, je název „Sámova říše“. Ve skutečnosti šlo o svaz slovanských kmenů, které se trochu nuceně sjednotily pod tlakem avarského nebezpečí z jihovýchodu a jejichž vůdcové se zřejmě nemohli shodnout, kdo z nich má zaujmout vůdčí postavení. Proto jako kompromisní variantu zvolili schopného cizince. Sámo se tak stal tím, kdo vedl rozpravu na sněmech a byl respektovanou autoritou. Určitě ale nemohl suverénně rozhodovat o všech záležitostech v jednotlivých kmenech. Absolutní moc byla ostatně něčím, o čem si mohli nechat zdát i mocní králové vrcholného středověku.


Archeologové Michal Lutovský a Naďa Profantová představili ve své knize Sámova říše ještě jednu možnou teorii: Sáma mohl vyslat sám franský král Chlotar. Germánský vládce snad chtěl poskytnout Slovanům svou ochranu proti Avarům, a tak jim dal k dispozici schopného organizátora s dobře ozbrojenou družinou. Franská výzbroj byla tehdy na výrazně vyšší úrovni než slovanská, a tak mohlo pár desítek elitních franských bojovníků zvrátit rovnováhu sil ve prospěch Slovanů. A co by z toho Chlotar měl? Možná si vymohl od Slovanů slib poddanství, takže by Sámo byl vlastně jakýmsi jeho místodržícím. Anebo Chlotarovi stačilo, že mezi Avary a svojí říší vytvoří jakési nárazníkové slovanské území, protože se obával nájezdů divokých kočovníků. Ať tak či onak, na samotné fungování Sámova svazu to asi velký vliv nemělo.


Na základě jedné z možných verzí jsem vytvořil příběh popisující, jak mohlo Sámovo přijetí za vládce vypadat. (Vojen vypráví o Sámově zvolení vládcem)


(str. 57–58)


0 komentářů: