Michaela Ryšavá: Nouzové řešení. Obce dávají rodičům tisíce na soukromé školky, jejich jsou i letos plné

I když se v posledních týdnech mluví hlavně o nedostatku míst na středních školách, neznamená to, že ve školkách jsou kapacity dostatečné. Umístit sem tříleté dítě je stále na mnoha místech téměř nemožné, zejména v menších obcích kolem Prahy a Brna. Radnice se sice snaží zakládat dětské skupiny nebo rozšiřovat stávající školky, často ale ani to nestačí. A tak přispívají na soukromé hlídání. 

 

Zdroj: Hospodářské noviny 13.6. 2023

 

„My jsme ze spádových dětí nevzali vůbec žádné tříleté děti, brali jsme jen čtyřleté. Proto dáváme rodičům příspěvek tisíc korun na soukromé hlídání. Je to solidární gesto, protože situace je opravdu hrozná,“ říká starostka Drahelčic Petra Ďuranová. V obci sice soukromou školku nikdo nemá, rodiče ale vozí děti do těch okolních.

 

Měsíčně takové zařízení stojí pět až 16 tisíc, záleží, zda je to dětská skupina, která je státem dotována, nebo zcela soukromé zařízení, jež si platí svůj provoz samo. V centru Prahy se včetně jídla za tyto služby platí i k 20 tisícům měsíčně.

 

Drahelčice nejsou jediná obec, jež příspěvky dává. Zavedli je také v Řevnicích u Prahy, ty už loni rodičům dětí, které se nedostaly do školky, přispívaly třemi tisíci korunami, aby si mohli zaplatit jiné hlídání. Letos tento postup zřejmě zopakují. „Zatím ještě nevíme, jak to u nás dopadne. Loni jsme otevřeli skupinu pro 20 dětí, situace se pak zlepšila. Letos to ale vypadá, že se možná některé děti nedostanou. Pokud se tak stane, jsme připraveni rodičům příspěvek opět dát,“ říká starosta Řevnic Tomáš Smrčka.

 

A s podobnou alternativou počítá také Uhříněves či Mníšek pod Brdy. „Letos je to u nás mnohem lepší než loni. Nevzali jsme asi 10 tříletých dětí. Dvouletí ale u nás nemají šanci, přitom máme hodně rodičů, kteří už v tomto věku dítěte pracují. Proto nabízíme příspěvek ve výši 1500 korun měsíčně na umístění v soukromé školce. Podmínkou je jen to, že rodiče musí s dítětem k zápisu,“ říká místostarostka Mníšku Daniela Páterová. Příspěvek město poskytovalo už loni, kdy si o něj požádalo zhruba 15 rodičů, nyní to jsou spíše jednotky.

 

Podle ní jde o nouzové řešení, které je sice pro městskou pokladnu levnější než stavět novou školku, není ale koncepční. „Řada rodičů o tom neví, není to pro ně tak komfortní, proto chceme stejně postavit další školku o dvou až třech třídách,“ dodává Páterová.

 

Překvapením není tato praxe ani pro ministra školství Mikuláše Beka (STAN). „Děje se to i v obci, kde bydlím. Není to určitě ideální řešení, pro některé obce je to však jediná cesta, nouzové řešení v situaci, kdy kapacity nestačí,“ připouští Bek. I když podle něj nemají rodiče na tento příspěvek právo, na některých radnicích o něj aktivně žádají. „Ptají se nás na možnost příspěvku, ale nemáme na to prostředky,“ říká starostka Chýně u Prahy Anna Chvojková.

 

Jestli rodiče právo nemají, ale není tak jisté. Podle experta na školní právo rodičům vzniká škoda v podobě zvýšených nákladů na vzdělávání dětí. To přitom podle školského zákona má zajistit obec, která tak nesplnila svou povinnost. „Školský zákon výslovně neupravuje žádnou možnost efektivní obrany rodičů, ale pokud obec nesplní tuto povinnost, nabízí se možnost zvážit požadavek náhrady škody po obci,“ říká advokát Pavel Vank. Tato otázka však podle něj nebyla zatím vyřešena v praxi, a těžko tak odhadovat, jak by soudy rozhodovaly.

 

S tím kromě ministra nesouhlasí ani úředníci jeho resortu. Podle nich jsou příspěvky dobrovolné. Obec může uzavřít smlouvu s jinou obcí, která zřizuje školku či školu, a této obci pak může přispívat na provoz zařízení. Jiné varianty podle tiskového oddělení ale školský zákon nezná.

 

Pro obce je i třítisícový příspěvek velmi úspornou variantou. Průměrné náklady na umístění jednoho dítěte ve školce se pohybují v řádu desítek tisíc korun. Naposledy je vyčíslila před devíti lety studie think-tanku IDEA skoro na 56 tisíc. „Od té doby se to samozřejmě zvýšilo. Podle mě je ale důležitější jiné číslo – když rodič nastoupil do práce, čistý roční výnos veřejných rozpočtů byl plus 10 tisíc,“ říká ekonomka Klára Kalíšková z CERGE-EI, která se na vzniku studie podílela a dlouhodobě se věnuje rodinné politice. 

 

Příspěvky na soukromé hlídání jsou podle ní vhodné pro malé obce, které tak „vykryjí“ demografické výkyvy. „V některých specifických situacích to může být ideální řešení pro všechny,“ míní Kalíšková. Částky, které však české radnice nabízejí, podle ní rodičům příliš nepomohou. „V Německu k příspěvkům také přistupují, ale ty částky jsou mnohem vyšší, aby rodičům opravdu pomohly,“ dodává Kalíšková. Podle ní často rodiče ani nevědí, že mají na předškolní vzdělávání nárok, proto ho od obcí ani nevyžadují a nestěžují si na nedostatky u soudu.