Nová hygienická norma má pomoci řešit problém s kapacitami škol. Návrh by také měl reflektovat podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické a ekologické udržitelnosti staveb.
Zdroj: Eduin.cz 8. 6. 2023
V první polovině června by mělo být
známo finální znění vyhlášky, která upravuje závazná pravidla pro hygienické
normy v mateřských, základních a středních školách. Dosavadní norma
má podle navrhovatelů příliš vysoké nároky na standard školských budov. Novela
vyhlášky, která slibuje zmírnění těchto pravidel, by měla platit od letošního
září.
Jedním z impulzů, které vedly
k revizi hygienické vyhlášky, byla současná dlouhodobá krize kapacit
mateřských, základních a středních škol. Návrh by ale měl reflektovat
podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích
Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické
a ekologické udržitelnosti staveb. Změny se tak dotknou především
regulací, které se ukazují vzhledem k proměně využívaných technologií jako
zastaralé a redundantní.
Na úpravách poslední měsíc intenzivně
pracuje ministerstvo školství, zdravotnictví a ministerstvo pro místní
rozvoj. Jednání se účastní také Hygienická služba ČR a Svaz měst
a obcí ČR.
„Hledala se shoda mezi ministerstvy,
a to tak, aby změny byly v souladu s ostatními právními normami
včetně nového stavebního zákona,“ uvedla poslankyně Renata Zajíčková (ODS),
která meziresortní pracovní jednání iniciovala.
Demografické
plánování za pět
S nedostatkem míst v mateřských,
základních a aktuálně i středních školách se v posledních letech
potýkají především Praha, střední Čechy a další větší města i oblasti
k nim přiléhající. Přestože jde o dlouhodobý trend, politické
reprezentace posledních desetiletí jej nebraly příliš vážně. Počet veřejných
základních škol byl v posledních pěti letech zhruba stejný, nové školy
vznikaly pouze ojediněle, nicméně počet tříd za toto období výrazně vzrostl.
Přibylo jich kolem čtyř tisíc, což tvoří až devět procent.
Rozložení žáků ve školách se navíc liší
regionálně. Na území Prahy a v jejím okolí je naplněnost škol
prakticky stoprocentní, což se zesílilo ještě s příchodem dětí ukrajinských
uprchlíků, kteří do Čech přišli v loňském školním roce. Ve větších
aglomeracích je naplněnost škol zhruba 80 procent.
A na druhou stranu v řídce
zalidněných regionech, jako jsou horské oblasti nebo vnitřní periferní území,
se nacházejí školy, které jsou podle cílové kapacity využité jen
z poloviny, nebo méně. Nejméně naplněné školy jsou v Karlovarském
a Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina. Rozdíly najdeme také mezi
školami ve městech a na vesnicích.
„Školy ve
městech jsou naplněnější v průměru o zhruba dvanáct až 14 procent
více než školy venkovské. Ve městech naplněnost roste, na venkově se drží
zhruba na stejné úrovni, mírně přes 62 procent,“ popisuje trend analýza Auditu
vzdělávacího systému věnovaná kapacitám základních škol, kterou na jaře představila
organizace EDUin.
Ukazuje se, že
v České republice se dlouhodobě podceňuje demografické plánování, vláda
sice na začátku loňského listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá
půl miliardy, to bohužel ale nevyřeší jejich aktuální nedostatek. Lze tedy
předpokládat, že řada zřizovatelů využije příležitosti navýšit počet žáků ve
třídách. Z dlouhodobého pohledu se nicméně nejedná o systémové
řešení.
Dopady na kvalitu výuky
Problémy
s kapacitami už dnes mohou školy částečně řešit tím, že požádají hygienu
o výjimku. Jen v loňském roce bylo takových výjimek uděleno více než
sto. Neexistuje však jednotná metodika, která by praxi jednotlivých
hygienických stanic, které takové žádosti posuzují, sjednocovala. Školy jsou
tak odkázány na různé interpretace jejich potřeb a ne vždy je jejich
žádostem vyhověno stoprocentně.
Pražský radní
pro školství Antonín Klecanda (STAN) uvedl v pořadu Českého rozhlasu
Radiožurnál, že například na gymnáziích nevidí 34 dětí ve třídě jako problém.
Přesto by bylo podle něj vhodné nedělat taková opatření plošně, ale zvažovat
navyšování počtu žáků podle situace a typu školy.
Je otázka,
jakým způsobem toto navýšení ovlivní kvalitu výuky ve třídách. Ukazuje se, že
při takto vysokých počtech je vhodné, aby výuka ve třídě probíhala například
formou tandemové spolupráce učitelů. To však na druhou stranu opět zvyšuje
finanční náklady v resortu, který se potýká s tím, že je dlouhodobě
podfinancovaný. Náklady na posilování pedagogického sboru porostou každopádně
v souvislosti s jakýmkoli dalším navyšováním kapacit škol
a s tím by mělo ministerstvo v rozpočtu jednoznačně počítat.
Učit lze i jinde než ve škole
Jaké konkrétní
změny chystaná novelizace tedy přinese? Nejdůležitější změnou podle poslankyně
Renaty Zajíčkové (ODS) je zobecnění požadavků normy.
„Eliminují se
konkrétní parametry a limity ve vyhlášce. Vše bude popsáno
v obecnější rovině s tím, že hlavní zodpovědnost za ochranu zdraví
bude mít zřizovatel a ředitel dané školy,“ uvedla poslankyně. Vyhláška by
podle jejích slov měla také zohledňovat věk dítěte.
„Každému je
přece jasné, že pro středoškoláky mohou být podmínky nastaveny jinak než pro
děti předškolního věku,“ komentuje snahu o individualizaci potřeb
jednotlivých stupňů vzdělávání. Z vyhlášky by měly být také odstraněny
některé duplicity a problematika bezpečnosti bude řešena odpovídající
právní normou.
Novelizace by
kromě toho měla usnadnit výuku i v neškolních objektech, umožnit
využívat budovy jako multifunkční a měnit jejich účel podle aktuálních
potřeb komunity a demografického vývoje v dané lokalitě. Už dnes
totiž někteří zřizovatelé nedostatek kapacit řeší formou provizorních prostor
pro vzdělávání žáků.
Například na
základní škole v Sulicích nedaleko Prahy využívají v letošním školním
roce jako jednu učebnu nově postavenou jurtu na školním pozemku. Jednotlivé
třídy na výuku v jejích prostorách rotují, přesto je to podle slov
starosty Sulic Petra Juříka pouze provizorní řešení určené na přechodnou dobu.
Samotná jurta má navíc životnost jenom deset let. Pokud by se výhledově
podařilo vyřešit problémy s nedostatečnou kapacitou, škola by tento
alternativní prostor raději využívala k volnočasovým aktivitám, případně
by jej nabídla skautům nebo jinému subjektu provozujícímu kroužky pro děti
a mládež.
MŠ se přiblíží dětským skupinám
Kritika příliš
striktních podmínek pro školní budovy se objevovala již v době, kdy se
řešily kapacity předškolních zařízení a podmínky pro pobyt dětí
v dětských skupinách. Vzhledem k tomu, že mateřské školy musí podle
vyhlášky dodržovat striktní pravidla týkající se prostorové kapacity budov,
počtu toalet, umyvadel a dalšího nutného vybavení, hrozilo v době
legislativního ukotvování dětských skupin, které kromě soukromých subjektů provozují
i zaměstnavatelé pro své zaměstnance nebo neziskové organizace pro děti
svých klientů, že nebudou schopny takovým nárokům dostát a budou muset být
zrušeny nebo omezeny.
Nakonec se pro
zmíněné subjekty vyjednala výjimka, a prostory využívané dětskými skupinami
tak nemusí podléhat stejným hygienickým normám a pravidlům jako ty určené
pro mateřské školy. I tuto dvojkolejnost by měla připravovaná vyhláška
řešit.
„Při jednáních
jsme se zabývali i hygienickými požadavky na mateřské školy a dětské
skupiny. I v této oblasti by mělo dojít ke zracionálnění požadavků,“
komentuje chystané záměry Renata Zajíčková. Týkat by se to mělo konkrétně
používání praček a sušiček nebo počtu záchodů. Současná vyhláška stanovuje
na pět dětí jednu toaletu.
Vypuštěny by
obecně měly být i další striktní parametry, které se dotýkají prostorových
dispozic, jako je výška stropu nebo počet čtverečních metrů na jednu osobu.
Místo toho bude norma obsahovat doporučení, která se budou posuzovat
individuálně.
Podpora stavby nových škol
Dané změny tak
umožní zřizovatelům flexibilnější úpravy i rozhodování a zároveň je
budou motivovat ke stavbě nových školních budov. „Změnou hygienické vyhlášky se
zřizovatelům výrazně zjednoduší, zrychlí a zlevní celý proces od
projektové dokumentace po samotnou výstavbu. Budou moci více zohlednit lokální
podmínky, prostředí nové školy a ekologickou udržitelnost,“ slibuje si od
novelizace zlepšení podmínek pro obce i kraje poslankyně Zajíčková.
Současná norma je podle ní pro zřizovatele často demotivující, když je nutí
zohledňovat nesmyslné a zastaralé požadavky a složitě hledat způsoby,
jak jim vyhovět.
„Dnešní moderní
technologie dávají zřizovatelům možnosti, jak rychle, ekologicky
a ekonomicky stavět či rekonstruovat a zároveň maximálně chránit
zdraví dětí a všech zaměstnanců školy,“ myslí si.
Přestože
deklarovaným záměrem změn v hygienické vyhlášce je její neaktuálnost,
nelze se ubránit dojmu, že právě problémy s kapacitami škol vytvořily tlak
na systém, aby se odhodlal ke změnám. V takové situaci je třeba říct, že
pouze změna jedné vyhlášky nemůže přispět k potřebnému řešení situace, byť
jistě dokáže v mnohém uvolnit zřizovatelům ruce při rekonstrukcích
a stavbách nových škol.
Samosprávy by
měly důsledně sledovat demografický vývoj a zohledňovat reálný počet dětí
na svém území, stejně jako systematicky a realisticky v dostatečném
předstihu plánovat občanskou vybavenost včetně rozšiřování nebo výstavby škol.
Text vyšel
v příloze Akademie Lidových novin.
0 komentářů:
Okomentovat