Vladimír Srb: Které činnosti pracovníků kanadského středního článku ve vzdělávání mají největší dopad na učení žáků?

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Zdroj: Řízení školy 5/2023, 19. 4. 2023

 

 

Národní kontext

 

V Ontariu žije více než 15 milionů lidí. Veřejné základní a střední školy zde navštěvují 2 miliony žáků. Uvádí se, že 27 % z celkové populace Ontaria se narodilo mimo Kanadu a přibližně třetina z tohoto počtu se do země přistěhovala během posledních deseti let. Přibližně 8 % žáků základních škol a 6 % studentů středních škol neovládá anglický jazyk pro účely vzdělávání dostatečně a získává proto od své školy speciální vzdělávací podporu. Jak to dělají, že se jim daří dosahovat vynikajících výsledků?

 

 

Školské obvody

 

Jedním z důležitých faktorů je kvalita místní školské správy. Roli zřizovatele veřejných základních a středních škol zde vykonávají tzv. školské obvody (school districts). Jde o vysoce profesionalizované organizace. Průměrný školský obvod je svou velikostí podobný českému okresu, slouží několika obcím najednou, stará se o 30 tisíc žáků a zaměstnává okolo 1 800 odborných pracovníků včetně ředitelů škol, učitelů i nepedagogického personálu. Průměrná základní škola má kolem 350 žáků, střední škola kolem 1 000 studentů. Školy zde nemají právní subjektivitu, ale přesto každá škola funguje jako relativně samostatná organizační jednotka, která úzce spolupracuje s ostatními školami.

 

 

Komplexní podpora pro školy a územní pedagogický leadership

 

Školské obvody obvykle zajišťují jak provozní správu (budovy, finanční řízení, účetnictví, výkaznictví, projektové řízení), tak i odborné pedagogické vedení pro desítky svých škol. Mezi vedoucí pracovníky školských obvodů patří zejména „ředitel vzdělávání“ (director of education ) a dále tzv. superintendenti (superintendents), což jsou vedoucí odborníci pro klíčové oblasti jako kurikulum, profesní rozvoj učitelů, speciální vzdělávání, finance apod. Tito vedoucí pracovníci mají veškeré kompetence nejen ve vztahu k ředitelům škol, ale také ke všem učitelům i provozním zaměstnancům. Ředitelé škol odpovídají za pedagogické vedení své školy a obvykle mají velký vliv na výběr svých učitelů. Ředitelé pracují ve stejné škole jedno nebo dvě čtyřletá funkční období a poté vedou jinou školu, případně se profesně posouvají do vedení školského obvodu.

 

 

Principy demokratické samosprávy a dohled státu

 

Na činnost školského obvodu dohlíží tzv. školský výbor (board of trustees), jehož členové jsou voleni z řad místních občanů. V kompetenci školského výboru je jmenování ředitele vzdělávání na základě přísných kvalifikačních kritérií stanovených ministerstvem školství. V kompetenci ministerstva školství v Ontariu je také schvalovat jmenování ředitele vzdělávání, kterého navrhuje školský výbor.

 

 

Které činnosti lídrů školských obvodů mají největší dopad na učení žáků

 

Kanadský profesor Kennteth Leithwood shrnul výsledky více než dvaceti let svého bádání na toto téma ve studii nazvané „Silné školské obvody a jejich leadership“ (Strong Districts and Their Leadership). Za silný školský obvod je považován takový, kterému se daří zlepšovat vzdělávací výsledky svých žáků. Leithwood identifikoval 58 efektivních činností vedoucích pracovníků školských obvodů, které uspořádal do devíti obecnějších „dimenzí“. Studii je v Ontariu přikládán mimořádný význam a její výstupy byly zapracovány do komplexního systému vzdělávání stávajících i budoucích ředitelů vzdělávání a superintendantů.

 

Zde citujeme část jedné z kapitol připravovaného českého překladu.

 

 

Postupy využívané lídry silných školských obvodů

 

 

Dimenze

 

 

1. Vyjednat široce sdílené poslání, vizi a cíle založené na ambiciózních představách o vzdělávaném člověku

 

Konkrétní postupy

— Zajišťuje, aby proběhl transparentní proces hledání vize a určení společného směřování.

— V rámci tohoto procesu rozsáhle konzultuje směřování školského obvodu.

— Věnuje dostatek času tomu, aby poslání, vizi a cíle (směřování) systému všichni členové organizace dobře znali, chápali je a ztotožňovali se s nimi.

— Při návštěvách škol tyto cíle, priority a hodnoty systému srozumitelně sděluje zaměstnancům, názorně je demonstruje a sám je ztělesňuje.

— Směřování obvodu promítá do plánů na zlepšení, setkávání ředitelů škol a dalších interakcí iniciovaných lídry.

 

 

2. Zajistit koherentní odborné poradenství pro výuku

 

— Orientuje se na poskytování služeb školám.

— Slaďuje kurikulární cíle, nástroje hodnocení, pedagogické postupy a výukové materiály.

— Trvá na ambiciózních cílech v oblasti výuky a učení.

— Prosazuje, aby se při rozhodování o zlepšení výuky vycházelo z nejlepších dostupných dat.

— Očekává od škol, že se zaměří na potřeby jednotlivých žáků i skupin žáků.

— Podněcuje zaměstnance k inovacím v rámci mezí, které byly vytvořeny systémem odborného poradenství pro výuku v daném školském obvodu.

 

 

3. Budovat schopnosti a odhodlání pracovníků školského obvodu a škol pro vyhledávání a využívání různých zdrojů dat při rozhodování

 

— Při rozhodování v ústředí školského obvodu využívá data ze všech dostupných zdrojů.

— Trvá na tom, aby se při rozhodování co možná nejvíce využívaly nejlepší dostupné výzkumy a další systematicky získávaná data.

— Podněcuje spolupráci při interpretaci a využití dat.

— Buduje kapacitu a připravenost systému k využívání systematicky získávaných dat při přijímání co největšího počtu rozhodnutí.

— Zajišťuje ředitelům škol a zaměstnancům školení v oblasti využití dat a výzkumné literatury při rozhodování.

— Jde zaměstnancům škol příkladem v přijímání rozhodnutí založených na datech.

— Interaguje s členy školského výboru a doporučení, která jim dává, opírá o průkazná data.

 

 

4. Vytvářet procesy zlepšování organizace zaměřené na učení

 

— Vyžaduje, aby byly procesy zlepšování založeny na datech.

— Stanovuje zvládnutelný počet přesných cílů zlepšování škol na území školského obvodu.

— Do rozhodování o zlepšování týkajícího se území celého školského obvodu zapojuje školní lídry.

— Vytváří struktury a normy školského obvodu, které podporují pravidelné, vzájemné a podrobné diskuse o dosaženém pokroku ve zlepšování v uvnitř škol, napříč školami i v systému celého obvodu.

— Plány zlepšování školského obvodu a jednotlivých škol vytváří a implementuje ve spolupráci se školními lídry.

— Vytváří struktury umožňující pravidelné monitorování a vylaďování procesu zlepšování.

— V iniciativách procesu zlepšování celého školského obvodu a jednotlivých škol dává prostor cílům a prioritám provincie.

— Při snahách o zlepšení ponechává prostor pro rozdílné přístupy jednotlivých škol.

 

 

5. Zajišťovat v praxi zakotvený profesní rozvoj

 

— Poskytuje učitelům i školním lídrům rozsáhlé možnosti profesního rozvoje, většinou prostřednictvím profesních učících se komunit nebo přímo v kontextu pracoviště.

— Jako hlavní mechanismus profesního rozvoje školních lídrů využívá interní systémové sítě.

— Obsah profesního rozvoje školních lídrů slaďuje s kapacitami potřebnými pro zlepšování celého obvodu i jednotlivých škol.

— Vyžaduje, aby byly individuální plány profesního růstu zaměstnanců v souladu s prioritami zlepšování škol.

— Vyžaduje od zaměstnanců uplatňování nově získaných schopností v praxi (tím, že monitoruje implementaci plánů zlepšování škol).

 

 

6. Slaďovat rozpočty, personální strategie a postupy a využití času s posláním, vizí a cíli školského obvodu

 

— Slaďuje alokaci zdrojů s cíli zlepšování školského obvodu a škol.

— Slaďuje personální strategie a postupy s cíli zlepšování školského obvodu.

— Slaďuje organizační struktury s cíli zlepšování obvodu.

— Ředitelům ponechává značnou autonomii v najímání vyučujících.

— Očekává od škol spravedlivé rozdělování výukových zdrojů a pomáhá jim v tom.

 

 

7. Rozvíjet vedení škol a školského obvodu pomocí komplexního systému řízení výkonnosti

 

— Jako hlavní zdroj kritérií pro zaměstnávání, výběr, rozvoj a oceňování lídrů škol a školských obvodů využívá nejlepší dostupná data o úspěšném leadershipu (např. Ontario Leadership Framework).

— Propojuje schopnosti lídrů s potřebami jednotlivých škol.

— Současným i budoucím lídrům poskytuje bohaté příležitosti k dalšímu rozvíjení jejich schopností.

— Vytváří realistické plány následnictví ve vedoucích pozicích.

— Podporuje koordinované formy distribuce leadershipu ve školách.

 

 

8. Prosazovat a podporovat přístup školského výboru zaměřený strategii

 

— Podněcuje členy školského výboru v zaměření na strategii školského obvodu a dosahování jeho cílů a priorit.

— Podněcuje účast voleného školského výboru na stanovování širších cílů, s nimiž pak může pracovat při stanovování strategie a jejího monitorování.

— Pravidelně podává školskému výboru zprávy o pokroku v dosahování těchto širších cílů.

 

 

9. Podporovat produktivní pracovní vztahy se zaměstnanci a stakeholdery (zainteresovanými stranami)

 

Interní zaměstnanci školských obvodů a škol

 

— Vyvíjí komunikační systémy a procesy v rámci celého školského obvodu tak, aby byli všichni členové neustále informovaní.

— Rozvíjí otevřené, přístupné a spolupracující vztahy s řediteli škol.

— Podporuje vzájemné formy komunikace se školami a mezi školami navzájem.

— Podporuje intenzivní interakci mezi všemi lídry škol vycházející ze společného pocitu zodpovědnosti za systémové zlepšení.

— Vytváří struktury umožňující vzájemné formy komunikace, jejichž výsledkem by měly být úzce propojené sítě lídrů škol a pracovníků školské správy, kteří společně pracují na dosahování systémových cílů.

— Chrání školy před vnějšími rušivými vlivy a zaměřuje pozornost škol na cíle školského obvodu a jednotlivých škol.

 

Místní komunitní skupiny

 

— Běžně s komunitními skupinami konzultuje rozhodnutí, která se komunity nějak dotýkají.

— Podněcuje zaměstnance v tom, aby se v komunitních skupinách přímo angažovali.

— Jde příkladem v tom, jaký význam školský obvod vztahům s komunitou přikládá.

 

Rodiče

 

— Vede školy k zodpovědnosti za rozvíjení produktivních funkčních vztahů s rodiči.

— Vede školy k podpoře lepší kultury vzdělávání v domácím prostředí žáků.

 

Ministerstvo školství

 

— Rozvíjí/udržuje s ministerstvem školství intenzivní vztahy.

— Vztahy s ministerstvem jsou často proaktivní a nikoli jen reaktivní.

— Flexibilně a adaptivně využívá iniciativy a rámce provincie tak, aby neodváděly pozornost od dosahování systémových cílů a priorit školského obvodu, ale aby k nim naopak přispívaly.

 

Kompletní český překlad studie bude uveřejněn na jaře 2023 na webu stredniclanek.cz

 

 

Zdroje

 

LEITHWOOD, K.: Strong districts & their leadership. Paper commissioned by the Council of Ontario Directors of Education and the Institute of Education Leadership, 2013.

LEVIN, B.: How to change 5 000 schools. Harvard Education Press, 2008.

 

 

 

 

__________________

 

Vladimír Srb: konzultant ve vzdělávání, spoluzakladatel iniciativy Úspěch pro každého žáka; od roku 2020 vede pracovní skupinu Střední článek v Partnerství pro vzdělávání 2030+