Anastasija Kriušenko: Nedostatek míst ve školkách: dětské skupiny mají být řešením, narážejí ale na dotační pravidla

Čtyřicetiletá státní úřednice Marcela Jurečková z Prahy má dceru ve věku 2,5 roku a chtěla by co nejdříve nastoupit do práce. Jenže míst ve školkách je dlouhodobě nedostatek a děti pod tři roky nemají zejména v největších městech šanci. I proto zamířila na den otevřených dveří do nově vzniklé soukromé dětské skupiny U malých cestovatelů na pražských Vinohradech. 

 

„Tady v centru Prahy je to hledání stresující. Chtěla jsem nastoupit do práce už dřív, ale ukázalo se, že to nejde,“ říká Jurečková s tím, že školku nesehnala. Zatím tak dceru vozí do dětské skupiny na okraji Prahy. Ani to jí ale práci neumožňuje: „Představte si, že musím jet přes celé město, pak se vrátit domů a nechat tam auto a pak vyrazit do centra do práce. Časově bych to vůbec nestíhala.“ 

 

Místo U malých cestovatelů pro dceru Jurečkové měli, někteří další rodiče už ale neuspěli. Zájem převyšuje kapacity, říká šéfka zaměstnanců z neziskové organizace Sto skupin Alena Škutová. Právě tato neziskovka „školičku“ v Bělehradské ulici otevřela. Celkově chce do roku 2025 – v souladu se svým názvem – zprovoznit sto obdobných zařízení pro děti po celé republice.

 

„Přetlak je po celé Praze. Kdekoliv to vyhlásíme, ihned se nám sbíhají přihlášky. Po 12 přijatých dětech máme třeba dalších 50 pod čarou. Je těžké si mezi nimi vybírat a dívat se na stres i bezmoc rodičů,“ popisuje Škutová.

 

Za rok a půl svého fungování otevřela nezisková organizace Sto skupin zatím 17 zařízení. A to nejen ze své vlastní iniciativy, ale i na zakázku pro nemocnice nebo soukromé firmy jako Česká spořitelna nebo ČSOB. 

 

Podle zakladatele organizace Jindřicha Fialky se bude tempo zprovozňování dalších „školiček“ zvyšovat. Jednotlivé projekty prý ale narážejí na problémy se získáváním veřejné finanční podpory.

„Stát to řeší třeba dotacemi z Národního plánu obnovy (NPO), které však mají extrémně rizikové podmínky. Lze žádat až o 20 milionů korun, které se ale vyplácí zpětně na základě dokumentace a faktur bez záruky, že dotaci opravdu dostaneme,“ vysvětluje Fialka.

 

V rámci první výzvy NPO na budování dětských skupin byly loni připraveny 2,74 miliardy korun. Veřejná správa a neziskové organizace předložily dohromady žádosti celkem za 800 milionů korun. A podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bylo nakonec schváleno jen 17 projektů za zhruba 175 milionů. Nepoměr v připravených a nakonec využitých penězích vysvětluje resort malým zájmem obcí. I proto pro ně chystá na podzim osvětovou kampaň.

 

Mluvčí ministerstva Eva Davidová dodává, že po zkušenostech s první výzvou vyhlásil úřad další, která je zaměřená již výhradně na veřejný sektor. Na ni je připravena 1,7 miliardy korun. „Zároveň se podařilo nastavit pro tento typ žadatelů v řadě ohledů výhodnější podmínky,“ říká Davidová.

 

Samostatnou výzvu pro neziskový sektor chystá resort už v srpnu. Jaké bude mít přesné parametry, zatím ale není jasné. Podle Davidové každopádně ministerstvo umožní žadatelům proplácet náklady průběžně. „Prostředky chceme poskytnout v rámci nastavené splatnosti faktury od dodavatele,“ říká.

 

Mluvčí ale zároveň upozorňuje, že cílovou skupinou pro peníze z plánu obnovy zůstávají spíše obce. „Vzhledem k tomu, že Česko musí splnit velmi ambiciózní milníky, aby o peníze z programu nepřišlo, umožňujeme prostředky čerpat i neziskovým organizacím, přestože pro tento typ subjektů vyhlašujeme vhodnější a jednodušší výzvy v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus,“ vysvětluje Davidová.

 

Podle Fialky přitom vzniká málo míst pro předškoláky zejména ve velkých městech také proto, že je problematické najít vhodné lokace na výstavbu nových budov či uzpůsobit již existující přízemní prostory. „Historické budovy v centrech nemají šanci splnit podmínky na světelnost nebo třeba únikové východy. Upravit to pak nemůžeme kvůli památkářům,“ přibližuje Fialka.

 

Pokud už se projekt na rekonstrukci prostoru pro dětskou skupinu schválí, pohybuje se cena přestavby od půl milionu do jednoho milionu korun, upřesňuje Fialka. Aktuálně ale podle něj organizace pracuje i na dětské skupině za šest milionů.

 

___________________________

 

Konec výmluv starostů?

Návrh nové legislativy počítá s uzákoněním nároku tříletých dětí na místo ve spádové školce. Obce by přitom mohly povinnost splnit i tak, že budou mít dotované dětské skupiny.

 

Starostové tak podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) musejí i díky tomu dokázat zabezpečit dostatek míst pro děti předškolního věku.

 

Ministerstvo financuje 100 procent nákladů na vznik a provoz dětských skupin, poznamenal vicepremiér. „Už nemůže platit výmluva nějakého starosty, který říká, že na to nemá finanční prostředky. Stačí jeho vůle,“ citovala ČTK Jurečku. Podpora dětských skupin podle něj jde z peněz Evropské unie.

 

Zástupci obcí a měst návrh na uzákonění nároku tříletých dětí na místo ve spádové školce odmítají. Podle nich více míst v předškolních zařízeních nezajistí a dětské skupiny podle nich školky nahradit nemohou.

 

Například ministerstvo školství namítá, že skupiny jsou sociální služba a nenabízejí vzdělávání. S uzákoněním nároku bez dostatečné kapacity zařízení zásadně nesouhlasí ani ministerstvo financí.

 

Nedostatek předškolních zařízení brzdí návrat matek či otců malých dětí do práce. Vláda navrhuje zkrácení maximální doby vyplácení rodičovské ze čtyř na tři roky. Spolu s posílením školek a dětských skupin to doporučovala jako opatření k ozdravení rozpočtu Národní ekonomická rada vlády (NERV).

___________________________

 

 

I kvůli složitým úpravám prostor se domlouvá s pěti největšími českými developery, aby prostory pro školky nebo dětské skupiny zahrnovali do svých projektů již v době plánování. „Většinou se k tomu developeři staví pozitivně, ale nejtěžší je domluvit se na podmínkách. Jsme nezisková organizace, nemůžeme si jen tak kupovat byty. Ale nabízíme garanci dlouhodobé veřejné služby, která zvýší hodnotu bytového komplexu. Developeři nám pak výměnou za to poskytují nižší nájem,“ popisuje Fialka.

 

Situaci komplikuje i delší časový horizont, se kterým developerské společnosti pracují: „Třeba teď vyjednáváme v Brně o stavbě, která by měla být hotová v roce 2026.“ Například v Praze 10 ale mají ještě do konce letošního roku díky dohodě se skupinou Crestyl vzniknout čtyři dětské skupiny pro celkem 48 dětí.

 

Organizace Sto skupin zatím shromáždila peníze na otevření třiceti zařízení, a to částečně z veřejných peněz, ale zejména pak prostřednictvím loňského fundraisingu. V něm získala od velkých společností jako Ikea, nadace EPCG, Česká spořitelna nebo třeba J&T přes 27 milionů korun.

 

Ministerstvo chce tuto situaci řešit zmírněním hygienických nároků na dětské skupiny, novela zákona ale počítá také s alternativou v podobě takzvaného sousedského hlídání, které má mít na prostory ještě výrazně nižší nároky než u dětských skupin – bude totiž moct probíhat doma.