V pohledu na roli technologií ve vzdělávání panují rozpory, které se prohlubují díky překotnému technologickému rozvoji. Nová zpráva o technologiích ve vzdělávání UNESCO zkoumá a popisuje výzvy i rizika, které s sebou současný vývoj přináší.
Zdroj: EDUin 7. 8. 2023
Agentura OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu UNESCO v červenci zveřejnila souhrnnou zprávu GEM 2023 o technologiích ve vzdělávání. Zaměřuje se v první řadě na potenciál digitálních technologií pro vzdělávání, především v oblasti přístupu k technologiím, správy systému nebo přípravy učitelů. Upozorňuje ale také na to, že kvalitních, nestranných a spolehlivých důkazů o dopadu a přidané hodnotě digitálních technologií ve vzdělávání je nedostatek. Technologie se podle autorů zprávy vyvíjejí rychleji, než je možné vyhodnotit jejich působení, navíc se na tomto hodnocení často podílejí subjekty, které tyto technologie vyvíjejí. Zvláštní důraz je věnován faktu, že samotné technologie nebyly často přímo vyvíjeny pro vzdělávání a že je tedy třeba věnovat pozornost tomu, aby vhodnost jejich používání pro vzdělávací účely byla dostatečně prokázána.
Klíčová sdělení
— Digitální technologie vzdělávání změnily, ale
netransformovaly.
— Technologie nabízejí milionům lidí vzdělávací
příležitosti, ale řadu dalších z něj vylučují.
— Čím víc dnes technologie usnadňují možnost vytvářet
a sdílet vzdělávací obsah, tím je obtížnější zajistit jeho kvalitu.
— Technologie mohou usnadnit proces výuky a učení, ale
vyžadují kontextualizaci a integrovanou podporu.
— Jednotlivé země dnes začínají definovat digitální
dovednosti, které chtějí upřednostnit v učebních osnovách
a hodnotících standardech.
— Využívání digitálních dat v řízení vzdělávacího
systému komplikuje řada problémů.
— Investice do zlepšení přístupu k technologiím často
opomíjejí udržitelnost.
— Kvůli nedostatečnému dohledu nad odvětvím vzdělávacích technologií
je ohroženo soukromí, bezpečnost a blaho / well-being dětí.
— Veškerý potenciál, který technologie mají, nebude využit,
pokud učitelé nebudou připraveni je používat.
— Základem budoucího technologického rozvoje jsou dovednosti
v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (angl.: STEM),
příležitosti pro jejich rozvoj jsou ale nerovnoměrně rozděleny.
Kdo definuje vzdělávací cíle?
Rychlé tempo technologických změn klade
čím dál větší nároky na vzdělávací systémy, aby se mu přizpůsobovaly. Jak zajistit,
aby používání technologií ve vzdělávání neškodilo, ale přinášelo užitek? Podle
autorů zprávy UNESCO je třeba stanovit jasné vzdělávací cíle a zásady pro
používání technologií. Neregulované technologie s sebou nesou řadu rizik,
ať už jde o narušení soukromí a ochrany osobních údajů, nebo
podněcování nenávisti, až po ohrožení demokracie a ochrany lidských práv.
Jednotlivé země dnes začínají definovat
digitální dovednosti, v celosvětovém měřítku má podle zprávy UNESCO
standardy digitálních dovedností popsáno 54 % zemí. Nezřídka se na jejich
definování však podílejí nestátní, většinou komerční subjekty. Učitelé se často
cítí na výuku s technologiemi nedostatečně připraveni.
Může technologie pomoci vyřešit
nejdůležitější výzvy v oblasti vzdělávání? To je otázka, která se
v diskuzích o technologiích a vzdělávání objevuje opakovaně,
podle autorů studie bychom se ale měli primárně zaměřit spíše na to, před
jakými výzvami v oblasti vzdělávání aktuálně stojíme. Výzkum technologií
ve vzdělávání je podle nich stejně složitý jako technologie sama, nejrůznější
studie hodnotí partikulární aspekty působící v odlišných kontextech,
a je proto složité je zobecňovat. Je také podle jejich názoru zatím
složité prokázat, jak konkrétní technologie zlepšuje určitý způsob učení.
Pokud chceme porozumět diskurzu kolem vzdělávání a technologií, je podle UNESCO podstatné se ptát na to, jaký jazyk je při jejich popisu používán a kdo vytváří rámec problému, který by měly technologie řešit. Jaké jsou důsledky takového rámování pro vzdělávání? Kdo prosazuje vzdělávací technologie jako předpoklad pro transformaci vzdělávání? Jak důvěryhodná jsou taková tvrzení, nebo jaká kritéria a standardy je třeba stanovit pro hodnocení současného a potenciálního budoucího přínosu digitálních technologií pro vzdělávání, aby se oddělil humbuk od podstaty?
Technologie pomáhají těm, kteří na ně dosáhnou
V oblasti nerovností ve vzdělávání
zpráva UNESCO upozorňuje na to, že technologie pozitivně ovlivnily přístup ke
vzdělávání pro žáky a studenty se zdravotním postižením. „Přibližně
87 % dospělých se zrakovým postižením uvedlo, že jim dostupná technologická
zařízení nahrazují tradiční asistenční pomůcky,” uvádí zpráva. Technologie také
sehrály pozitivní roli během pandemie COVID-19, kdy zabránily tomu, aby se
vzdělávání na řadu týdnů až měsíců přesunulo výlučně do domácností. Podle čísel
uvedených ve studii distanční výuka měla potenciální dosah na více než miliardu
žáků, ale další nejméně půl miliardy se nepovedlo zapojit (31 % žáků
a studujících). Technologie tak umožňuje rozvoj především těm, kteří
k ní už přístup mají, mnoho dalších z něj ale vylučuje, což jsou
často ti nejvíce znevýhodnění.
Umělá inteligence ve vzdělávání
Zpráva se také věnuje umělé inteligenci
ve vzdělávání a upozorňuje, že ta je ve vzdělávacích technologiích
využívána již nejméně 40 let. Uvádí se zde tři příklady: „Zaprvé, inteligentní
výukové systémy sledují pokroky, obtíže a chyby studentů, procházejí
strukturovaným obsahem předmětu, aby poskytly zpětnou vazbu a upravily
úroveň obtížnosti a vytvořily optimální cestu k učení. Za druhé,
umělá inteligence (AI) může podporovat psaní úkolů, a naopak může být
použita k automatickému hodnocení písemných úkolů, včetně odhalování
plagiátorství a dalších forem podvádění. Zatřetí, umělá inteligence byla
použita pro intenzivní výukové zážitky a hry. Její tvůrci očekávají, že
generativní AI zvýší efektivitu všech těchto nástrojů do té míry, že by se
jejich používání mohlo stát široce rozšířeným, což by dále personalizovalo
učení a zkrácení času, který učitelé věnují úkolům, jako je známkování
a příprava hodin.”
Zároveň však autoři studie upozorňují
na to, že generativní modely umělé inteligence očekávanou změnu do vzdělávání
vůbec přinést nemusejí a přitažlivost učení pomocí chatbotů může rychle
vyprchat. Personalizace učení by měla podle jejich názoru mířit na to, aby
pomohla každému v jeho individuálním naplnění vzdělávacího potenciálu.
Proto ale potřebujeme více důkazů o tom, zda nástroje AI skutečně dovedou
měnit to, jak se žáci učí, v pozitivním slova smyslu.
Je zřejmé, že vzdělávání nemůže zůstat
technologiemi nedotčeno, musíme ale rozumět tomu, jaké konkrétní přínosy pro
učení žáků a studentů mají. Je proto podle autorů zprávy nezbytné naučit
se žít jak s digitálními technologiemi, tak bez nich. Naučit se je
využívat jako přínosné nástroje, které by ale neměly nahrazovat komunikaci a lidský
kontakt, na kterém jsou výuka a učení založeny. „Při zvažování zavádění
digitálních technologií by vzdělávací systémy měly zajistit, aby v centru
pozornosti byly vždy zájmy žáků. Důraz by měl být kladen na výsledky učení,
nikoli na digitální vstupy. Aby digitální technologie pomohly zlepšit učení,
neměly by nahrazovat, ale doplňovat osobní interakci s učiteli.”
Přečtěte si celou zprávu UNESCO: Technology in education.
0 komentářů:
Okomentovat