Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.
Zdroj: Deník N 12. 9. 2023
Už od září
2022 tvoří pod hlavičkou Národního pedagogického institutu (NPI) pracovní
skupiny expertů nové kurikulum (rámcový vzdělávací program) pro základní
školství.
Práci ale od začátku
provází zpoždění. Skupiny začaly pracovat, aniž měly finální zadání od
ministerstva školství. To ho dodalo až letos 1. února.
Deník N následně na jaře popsal chaos, který tvorbu klíčových
dokumentů provází. Problémem podle některých členů skupin byla
především nedostatečná komunikace mezi pracovními a řídicími
koordinačními skupinami.
Do konce srpna skupiny
odevzdaly postupně dvě verze očekávaných výstupů, zatím ale stále není jasné,
co bude dál.
Rámcové vzdělávací
programy už nyní stanovují výstupy, které by žáci v jednotlivých ročnících
měli naplnit. Školy si podle toho tvoří své školní vzdělávací programy, podle
kterých následně učí.
Nové kurikulum má
klást větší důraz na kompetence a gramotnost dětí a naopak zabránit
zbytečnému memorování faktů. Novinkou mají být i tři modelové školní
vzdělávací programy s konkrétními příklady do výuky. Na těch už se podle
plánu mělo začít pracovat, doposud se to ale nestalo.
Podle harmonogramu NPI
má být návrh revize kurikula hotový do konce letošního roku. „Veřejné
připomínkové řízení proběhne po projednání kompletního návrhu v řídicí
skupině MŠMT (přibližně listopad 2023),“ stojí na stránkách
institutu.
V lednu
2024 by mělo ministerstvo hotový dokument schvalovat, v březnu má být
nové kurikulum zveřejněné.
Následují dvě klíčová
data – od příštího září by totiž podle hotového kurikula podle dosavadního
plánu mohly začít učit první školy, od září 2025 podle něj musí vyučovat
povinně všechny školy minimálně v prvních a šestých třídách.
Tento plán se ale
podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nepodaří splnit, školy tak podle
nového kurikula začnou učit až později.
„Během září
ministerstvo rozhodne o úpravě harmonogramu, který bude podle mého
předběžného odhadu mírně posunutý. Implementace do škol může nastat až tehdy,
když budou hotové i vzorové školní vzdělávací programy, učebnice,
elektronická podpora a podobně, takže od implementace nás nepochybně dělí
ještě o něco víc času,“ řekl Bek v rozhovoru s Deníkem N.
Ministr zároveň
kritizoval samotný začátek práce na novém kurikulu.
„Z debaty
s různými aktéry revize jsem pochopil, že se primárně rozběhla
v jakémsi neklidu z toho, že se už poměrně dlouho žádná revize
nekonala, a přitom původní záměr počítal s určitou periodicitou,“
podotkl.
Zdržení celé revize podle něj může přinést i výhody.
„Teď se teprve za chodu postupně hledaly formulace těch
cílů, které by měla revize uskutečnit. A možná je to dobře, že se to
zdrží, protože do hry vstupuje diskuze o umělé inteligenci a nových
technologiích a revize by měla počítat s jejich dopady. Takže když si
teď řekneme, že se to ještě o chvíli protáhne, což se už několikrát stalo,
máme aspoň prostor na to zohlednit technologické změny,“ vysvětlil Bek.
Vláda má nové kurikulum v programu
Kabinet Petra Fialy si dokončení revize stanovil jako jeden
z úkolů do svého programového prohlášení.
„Zlepšíme kvalitu výuky na základních a středních
školách tím, že do konce roku 2023 dokončíme revize rámcových vzdělávacích
programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost učiva
a zajistíme podmínky pro jejich implementaci ve školách, čímž dosáhneme
zlepšení kvality výuky na základních a středních školách,“ stojí v dokumentu z ledna 2022.
Letos v březnu kabinet v aktualizovaném materiálu datum upravil na „rok
2024“.
Na deklarované zlepšení kvality výuky mu ale zřejmě čas
nezbyde, protože zavádění nového kurikula do škol se podle Beka zpozdí. „Podle
mě určitě o rok či roky,“ odpověděl ministr na přímý dotaz.
V samotné
přípravě nového kurikula, tedy toho, co žáci musí ovládat, však podle něj
největší zpoždění nevzniká. „Já jsem zatím od kolegů, kteří se tím zabývají,
slyšel o měsících (jde o zpoždění
v přípravě výstupů kurikula, pozn. red.). Teoretické práce
nemusí trvat zase tak dlouho,“ uvedl.
Kurikulum mělo vznikat
v pracovních skupinách i kvůli transparentnosti a širokému
zapojení veřejnosti. V současnosti ale žádné nové výstupy na stránkách NPI
nejsou, a to přesto, že byly odevzdané už dvě verze.
Podle Beka navíc závěrečná podoba
kurikula zřejmě nevzejde od jednotlivých pracovních skupin, které procházely
výběrovým řízením. „Myslím, že tam bude muset být ve finále nějaká úzká odborná
skupina, která to celé sjednotí,“ popsal svou vizi ministr.
Čekají fakulty i střední školy
Na nový rámcový
vzdělávací program pro základní školy čekají kvůli reformě příprav budoucích
učitelů pedagogické fakulty. V návaznosti na něj mají podle dosavadních
plánů vznikat i vzdělávací programy pro střední školy.
Podle Beka ale nové
kurikulum pro základní školy nemůže být hotové bez toho, aniž by se posunula
práce na tom středoškolském.
„Zároveň je důležité,
aby pokročila práce na středoškolském kurikulu, která už začala debatou
o revizi oborové soustavy (skladba
středoškolských oborů, pozn. red.). Tohle by mělo být koordinované
dohromady, aby to navazovalo. Bez toho podle mě nelze revizi kurikula
základního školství dokončit,“ řekl ministr.
Pro tvorbu školních
kurikul je navíc podle něj důležité pracovat s rozhodnutím, zda budou
základní školy devítileté, nebo jen osmileté.
„Rozhodnutí, zda to
bude osm, nebo devět let, není úplně fatální (pro rámcový vzdělávací program, pozn. red.) a neznehodnotí
dosavadní práci. Ovlivní ale samozřejmě další konkretizaci, takže při přípravě
školních vzdělávacích programů by ta otázka zřejmě už měla být zodpovězená,“
sdělil Bek.
0 komentářů:
Okomentovat