Markéta Hronová: Bek chystá úspory ve školství: skončí dělení na menší třídy, některé školy přijdou o učitele

Než mít jednu plnou třídu, to radši dvě poloplné. Pro školy je v současnosti mnohdy finančně výhodnější učit žáky ve více menších skupinách a mít kvůli tomu více učitelů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale takový stav neudržitelný. Chystá proto návrh, podle něhož by se měl už od příštího roku změnit systém financování základních a středních škol. Část z nich pak bude muset některé pedagogy propustit. 

Zdroj: Hospodářské noviny 9. 10. 2023

 

„Budou školy, kde se nestane vůbec nic, někde bude redukce učitelských úvazků jen mírná, a pak jsou tu školy, které současný systém využívaly na maximum. Ty budou muset úvazky redukovat víc,“ uvedl ministr školství Bek.

 

Změna se může dotknout až stovky škol. Byť mají nová pravidla začít platit od ledna, stát chce předejít tomu, aby školy vyhazovaly učitele v půlce školního roku. Ministerstvo jim plánuje pomoci udržet kantory do června překlenovacím grantem.

 

Bek dává jako příklad gymnázium se 70 učiteli. To by mohlo podle plánu přijít o tři učitele. Ministerstvo se ale nyní chystá jednat se zřizovateli škol – obcemi a kraji – a s asociacemi sdružujícími ředitele škol. Společně mají připravit nová pravidla. Zároveň se počítá s tím, že změny jinak dopadnou na malé školy, typicky malotřídky, a jinak na střední a velké školy.

 

Podle ministra školství často tvoří menší třídy ve školách, kde na to mají kapacity, volné třídy. „To my nemáme a nesehnali bychom ani učitele. Těch je v Praze nedostatek,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Smůlu by mohly mít také školy, které si zvykly na tandemovou výuku, tedy že v jedné třídě učí dva učitelé a vzájemně se podporují.

 

Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce je jednou ze škol, která současný systém financování využívá „na maximum“. „Na jednu hodinu týdně dělíme všechny třídy na matematiku a češtinu,“ dává příklad ředitel Jiří Kühn, co dělají nad rámec. Důvodem rozdělování do menších skupin může být, že se tak učitel může více věnovat každému žákovi zvlášť.

 

I když by příští rok musel Kühn propustit třeba dva pedagogy, může mu to způsobit komplikace. „S jedním vyhozeným češtinářem přijdu zároveň o dějepisáře a učitele společenských věd, protože tyto předměty taky učil.“ Potřebu úspor ale chápe.

 

Na druhou stranu minimálně na gymnázia přichází současně s požadavkem co nejvíce navyšovat počet dětí ve třídě kvůli velkému zájmu o všeobecné obory. Po přijímacích zkouškách letos na jaře se řada tříd musela nafouknout na 32 až 34 míst. „V takové situaci mi nepřijde šťastné omezit možnost dělení tříd,“ uvádí Kühn.

 

Bek argumentuje tím, že za určitou hranicí je jedno, jestli je ve třídě 20 nebo 25 žáků, protože podle výzkumů to kvalitu výuky neovlivňuje. Česko je na tom také lépe než většina jiných zemí. Zatímco na středních školách ve vyspělých státech OECD připadá na učitele v průměru 13 žáků, v Česku 10.

 

Vedle toho, aby nebylo příliš mnoho tříd s malým počtem žáků, plánuje ministerstvo i spojování menších škol do větších celků. Tedy že malotřídky v obcích nezaniknou, budou ale sdílet třeba hospodářku, školníka, psychologa nebo asistentky pedagoga. To je plán, který se nedá stihnout do konce roku, je to však jeden z Bekových cílů.

 

„Jel jsem se podívat do jedné školy, abych viděl dobře fungující příklad svazkových škol. A oni mi řekli, že už nemají ve třídě 15 dětí, ale 18 a chtějí se rozdělit. Tak to nemůže být,“ popisuje Bek s tím, že současný systém školy vůbec nenutí fungovat ekonomicky. Víc se jim vyplatí být malí, protože systém jim tak dá nárok na více úvazků.

Bek poukázal na to, že v posledních letech rozpočet na školství rostl. Důvodem bylo nejen zvyšování učitelských výdělků, ale i počtu pedagogických pracovníků, jako jsou učitelé, asistenti pedagoga či školští psychologové.

 

Počet vyučujících se podle Beka zvedal výrazně rychleji než počet dětí, jeden kantor tak měl na starost méně žáků. Každoročně vznikl nárok na sedm tisíc pedagogických pozic a počet učitelů podle něj není potřeba zvyšovat. „Z hlediska počtu dětí na jednoho pedagoga jsme na tom srovnatelně s vyspělými zeměmi. Naším cílem není snížit počet učitelů a pedagogů, ale zastropovat ho,“ míní.